Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka], částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet [právnická osoba] v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich [datum].[adresa] pomocí klientského profilu a dvoufaktorového ověření, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše [částka] s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnosti žalované na základě informací od žalované, včetně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů, přičemž příjmy ověřila. Rovněž žalobkyně prověřovala žalovanou v registrech, konkrétně centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, hledaných osob, politicky aktivních osob, a katastrálního rejstříku. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla e-mailem ze dne [datum] a žalovaná se tak do prodlení dostala dne [datum] s úhradou celého úvěru. Žalobkyně nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu [částka], poplatek vyplacení tranší úvěru [částka] (poplatek 1,99 % z vyplacené tranše úvěru), poplatek za službu Presto [částka], kapitalizovaný smluvní úrok [částka] (smluvní úrok 1,07 % denně z nesplacené části úvěru v neuvedené výši a za neuvedenou dobu), smluvní pokutu [částka] (smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny, ohledně které se žalovaná dostala do prodlení v neuvedené výši za dobu od [datum] do [datum]) a dále úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Z listiny označené jako Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne [datum] soud zjistil, že v bodě 5.14 je popsáno pořadí, v jakém se z provedených splátek umořují jednotlivé složky dlužné částky tak, že nejprve se umoří úroky, následně splatné poplatky, pak jistina. Z bodu 1.30 soud zjistil, že splatnost dané denní splátky nastává 29. dne po jejím výpočtu.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že jejími stranami je žalobkyně a žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše [částka], žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím splatit v pravidelných denních splátkách které je možno hradit kdykoli od jejich výpočtu do jejich splatnosti (29. den po výpočtu). Sjednán byl pak dále úrok v denní výši 1,066 %, splatnost první splátky [datum], poplatek za vyplacení tranše 1,99 % z čerpané částky, a dále celá řada sankcí pro případ prodlení žalované.
5. Z listiny nazvané Výpis o posouzení úvěruschopnosti se podává, že žalobkyně počítala s výší ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované ve výši [částka], minimálními vypočítanými (nikoli ověřovanými) výdaji ve výši [částka], rezervou pro výdaje [částka], a tedy disponibilním příjmem ve výši10 200 Kč. Přitom výše v téže listině sama žalobkyně uvádí, že výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činí [částka], další nezbytné výdaje [částka] a ostatní zbytné výdaje [částka]. Tento rozpor v listině není adresován, je zde pouze uvedeno: „Posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.“
6. Z listiny Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že dne [datum] byla pomocí přímého náhledu na bankovní účet ověřena totožnost spotřebitele coby žalované, účet žalované zde uvedený je účet č. [č. účtu].
7. Z listiny nazvané Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím bankovního výpisu identifikovala příjmové transakce na účtu [č. účtu] za období od [datum] až [datum]. Z těchto určila výši ověřeného čistého měsíčního příjmu [částka]. U těchto plateb není uvedeno, z jakého důvodu a z jakého účtu byly žalované zaslány, jedná se o platby zpravidla v řádech stokorun (ale oscilující od korunových položek po vyšší jednotky tisíc, v jednom případě je zde zaznamenána platba ve výši [částka]), někdy i vícekrát denně. Součet těchto plateb za měsíc říjen činil [částka], za měsíc listopad pak [částka] (sic!). Co se výdajů týče, ty se z výpisu nepodávají, rovněž se nepodává zůstatek účtu.
8. Z listiny nazvané [název] vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet [č. účtu] bylo vyplaceno dne [datum] ve třech platbách celkem [částka] a dne [datum] pak dalších [částka].
9. Z listiny nazvané Předpis denních splátek soud zjistil, že v této je uvedena výše úroků, poplatků a celková výše jednotlivých denních splátek od [datum] do [datum].
10. Z listiny nazvané [název] úvěru soud zjistil, že tato shrnuje informace již výše zjištěné ze smlouvy o úvěru, coby poskytnutá částka je zde uvedeno [částka], u které je uvedeno, že tato částka odpovídá výši kreditního rámce.
11. Z listiny nadepsané [název] v délce 92 dní soud zjistil, že touto byla dne [datum] s okamžitou platností vypovězena smlouva o půjčce s odůvodněním, že nejstarší neuhrazená splátka je k dnešnímu dni 92 dní po splatnosti. Celková dlužná částka byla vyčíslena částkou [částka].
12. Z listiny nazvané [název] k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně v ní vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení, do tří dnů. Výzva je z [datum].
13. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně podala dne [datum] zásilku adresovanou žalované.
14. Z listin nazvaných Informace pro spotřebitele a Souhlas se zpracováním osobních údajů soud neučinil pro věc rozhodných zjištění. Z fotografií občanského průkazu soud zjistil, že na těchto je zachycen občanský průkaz žalované. Na tomto průkazu je uvedeno datum jeho vydání [datum]. Z listiny nadepsané Obecné principy a posuzování a filozofie Společnosti soud zjistil obecná prohlášení žalobkyně o jejích postupech coby řádného poskytovatele úvěrů, který řádně posuzuje úvěruschopnost.
15. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] (č. l. [číslo]) soud zjistil, že dne [datum] bylo z účtu žalobkyně na účet žalované č. [č. účtu] vyplaceno [částka], [částka] a [částka] a dne [datum] pak dalších [částka].
16. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná od žalobkyně na základě dohody označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] obdržela téhož dne převodem na účet peněžní prostředky ve výši [částka] (úvěrový rámec byl do výše [částka]) a zavázala se je vrátit v denních splátkách, ujednán byl denní úrok 1,066 %, a celá řada poplatků v neprospěch žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Žalobkyně před uzavřením dohody a před poskytnutím peněžních prostředků žalované zjišťovala majetkové poměry žalované z vyplněného dotazníku a z výpisu z účtu. Zjištění žalobkyně stran příjmů žalované učiněná z výpisu z účtu se rozchází s obsahem tohoto výpisu, zjištění stran výdajů žalované, žalobkyně z výpisu nečinila (tento je neobsahuje), místo toho výdaje žalované určila žalobkyně sama, a to dvěma rozdílnými částkami. Občanský průkaz žalované, který má žalobkyně k dispozici, byl vydán až cca měsíc a půl po tvrzeném posouzení úvěruschopnosti.
17. Soud z tvrzení samotné žalobkyně dále uzavřel, že ačkoli žalované vyplatila [částka] dne [datum], žalovaná splatila jistinu v celkové výši [částka] v platbách ze dne [datum], [datum] a [datum]. To, že ke dni [datum] byly splaceny všechny závazky žalované (krom vrácení jistiny) se podává rovněž z toho, dne [datum] byla žalovaná se splátkami v prodlení 92 dní, tudíž její prodlení nastalo [datum], tedy 29. dní po [datum]. Že splatnost je 29. den po výpočtu splátky se podává z VOP. Žalovaná tedy dne [datum] musela splatit i všechny t. č. již vypočtené, ale ještě nesplatné splátky (jejichž splatnost by jinak nastala v mezidobí mezi [datum] a 29. dnem po tomto datu). Podle bodu 5.14 VOP pak splátky budou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Z toho se podává, že ke dni [datum], [datum] a [datum] žalovaná uhradila v plné výši jak k těmto datům vypočtené úroky, tak splatné poplatky, jinak by nedošlo k započtení na jistinu vůbec. Soud tak vypočetl, že jen na úroky v denní výši 1,07 % z oněch poskytnutých [částka] zaplatila žalovaná dne [datum] částku [částka]. Na úroky v téže výši nově z jistiny [částka] pak zaplatila žalovaná dne [datum] částku dalších [částka]. Na úroky nově z jistiny [částka] zaplatila žalovaná dne [datum] částku dalších [částka]. Vycházeje toliko z tvrzení samotné žalobkyně ve spojení s prokázaným způsobem započítávání splátek na jednotlivé sjednané závazky (úroky, poplatky, jistina), soud uzavřel, že žalovaná zaplatila žalobkyni jen na úrocích celkem [částka]. Kolik žalovaná zaplatila nadto na sjednaných poplatcích soud pro nadbytečnost nezjišťoval.
18. Výše popsaný skutkový stav následně soud posoudil takto. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a to prostředky komunikace na dálku (podpis žalované se podává z autorizace prostřednictvím náhledu na bankovní účet). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].
19. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána na základě žalovanou uvedených informací a lustrací v databázích, k tomu žalobkyně doložila listinu obsahující informace o žalované a výpis z jejího účtu. Soud proto musí uzavřít, že už z předložených listin je naprosto zřejmé, že žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Žalobkyně měla v dotazníku poznačeny příjmy žalované [částka] jako čisté ověřené příjmy. Z výpisu z účtu se přitom podávají příjmy násobně vyšší a značně proměnlivé. Není tedy vůbec zřejmé, na základě jakého ověření dospěla žalobkyně k číslu [částka] se kterým dále pracovala. Z výpisů z účtu, které měla žalovaná k dispozici, se rovněž podává, že tyto obsahují toliko příjmy žalované. U nich nadto nelze poznat, kdo tyto platby ve prospěch žalované provedl. Soudu není vůbec zřejmé, proč žalobkyně, když měla k dispozici údaje z účtu žalované, se nezabývala rovněž výdaji, zůstatkem a povahou a s tím spojenou pravidelností a udržitelností příjmů žalované. Bez těchto informací a vycházeje toliko z příjmů účtu, nelze např. rozlišit úspěšného drobného podnikatele od chorobně závislého gamblera (ačkoli jejich úvěruschopnost se zcela zjevně liší). Žalobkyně tedy ověření a posouzení úvěruschopnosti žalované sice tvrdila, ale rozhodně ho řádně neučinila. S ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
20. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřené ceny peněz, která je vyjádřena úrokem 1,066 % denně (v žalobě pak je požadován úrok vyšší 1,07 % denně), ke kterému se přidávají v neprospěch žalované sjednané poplatky a smluvní pokuty. Soud považuje za notorietu, že výše běžných úroků u spotřebitelských úvěrů se pohybuje v jednotkách až nižších desítkách procent p. a., nikoli, jako je tomu zde, ve stovkách procent p. a. Úroky takto vysoké jsou mimo vší pochybnost ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Smlouva samotná je pak těžko srozumitelná plná odkazů na různé články smlouvy a obchodních podmínek, které spotřebitele odrazují od řádného čtení smluvních ujednání. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
21. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka]. Jak popsáno výše, ze samotných tvrzení žalobkyně spolu s provedenými důkazy bylo zjištěno že žalovaná uhradila žalobkyni částku minimálně [částka] na úrocích, ke kterým nebyla povinna (neboť smlouva je neplatná). Z toho se podává, že žalovaná se na žalobkyni v žádném případě neobohatila, kdy naopak plnila žalobkyni sama více, než kolik od žalobkyně obdržela. Soud tak žalobu v celém rozsahu zamítl výrokem I.
22. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť plně procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů nemá a plně procesně úspěšná žalovaná by takové právo sice měla, ale zase nemá náklady řízení, jejichž náhradu by bylo možné žalobkyni uložit.
23. Výrok III. je odůvodněn tím, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz, a tedy se podle položky 2 odst. 2 sazebníku poplatků (přílohy z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) doměří poplatek do výše dle položky 1 (téhož sazebníku), dle které činí [částka], jelikož předmětem řízení je peněžité plnění do částky [částka]. Žalobkyně zaplatila doposud [částka], pročež jí soud uložil doplatit [částka].