Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) částky [částka],b) částky [částka],c) úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] skládající se z [částka] nesplacené jistiny úvěru a [částka] kapitalizovaného smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru (úrok ve výši 40 % měsíčně). Dále se domáhala zákonného úroku z prodlení s touto částkou od [datum] ve výši 12,75 % ročně do zaplacení a částky [částka] z titulu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z prodlené částky (tedy z oněch [částka]) a to za období od data prodlení ([datum]) do data odeslání předžalobní výzvy ([datum]) a náhrady nákladů řízení. Tyto své nároky odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla uzavřena ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně [e-mail]., kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, odsouhlasila smluvní dokumentaci za použití SMS kódu a doložila doklad totožnosti. Následně byla prověřena schopnost žalované splácet pomocí výpisů z bankovního účtu a lustrací v dostupných databázích a doklady o zaměstnání žalované u [právnická osoba], a.s. včetně výše příjmů. Žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku celkem [částka] převodem na účet žalovaného č. [č. účtu] ve dnech [datum] a [datum] a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit tak, že každého 15. dne v měsíci měla splatit úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohla splatit libovolně – smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úrok byl ujednán ve výši 40 % měsíčně z jistiny, současně byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny, se kterou je žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení a úvěr byl zesplatněn ke dni [datum], žalovaná pak neuhradila ničeho. Žalovaná byla vyzván k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finančních prostředků do výše [částka] převodem na účet. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala měsíčně vždy ke 15. dni v měsíci splácet úrok přirostl za minulé období, jistina byla splatná kdykoliv za trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činí 5 630,58 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení. V kolonce podpis je u žalované uvedeno toliko strojem psané její jméno.
5. Z listiny označené jako Žádost o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] bylo zjištěno, že jde o žalobkyní vytvořenou tabulku s údaji žalované, podle které je žalovaná rozvedená, má dvě děti, bydlí s příbuznými, je zaměstnaná jako vlakvedoucí u spol. [právnická osoba]., s měsíčním příjmem [částka], její měsíční výdaje činí [částka], nemá exekuce ani insolvenci.
6. Z fotografie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že jej žalobkyně měla k dispozici.
7. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno že z účtu žalobkyně bylo odesláno [částka] dne [datum] na účet [č. účtu] a dne [datum] dalších [částka] na tentýž účet.
8. Z výplatních pásek žalované za měsíce leden až březen [rok] soud zjistil, že její čistá měsíční mzda byla v lednu [částka], v únoru [částka] a v březnu [částka].
9. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaná si dne [datum] půjčila [částka], čemuž ten stejný den předcházely platby v celkové výši [částka], rovněž v březnu roku [rok] provedla žalovaná v jeden den (v den kdy jí došla na účet mzda) nápadně velký objem plateb (celkem [částka], tedy bezmála ve výši jejího měsíčního příjmu). Zůstatek na účtu je dle výpisu [částka].
10. Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k úhradě úvěru; odeslání nedoloženo. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby, doklad o odeslání doložen.
11. Na základě provedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřená prostředky komunikace na dálku, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do výše [částka], které mohla žalovaná čerpat po celou dobu trvání dohody uzavřené na dobu neurčitou, a žalovaná se zavázala prostředky splácet tak, že bude měsíčně hradit úroky přirostlý za minulé období a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 630,58 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Při uzavírání dohody žalobkyně zjišťovala poměry žalované z dotazníku, výpisu z jejího účtu a výplatních pásek. Žalovaná od žalobkyně obdržela na účet dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku rovněž [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. Nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni uhradila nějaké peněžní prostředky.
12. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. III. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
13. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně poskytla zejména výpis z účtu a výplatní pásky žalované, doplněné o jí vytvořenou žádost s údaji o žalované. V této uvedené informace o tom, že zkoumala, zda má žalovaná exekuce či nikoli, ale nikterak nedoložila. Soud proto musí uzavřít, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní. Krom neprokázání zkoumání příp. exekucí žalované pak pro závěr o absenci řádného zkoumání podpůrně vypovídá i absence jakéhokoli bližšího pátrání stran výše popsaného nestandardního platebního styku žalované. Tato v okamžiku, kdy jí přišla výplata, tuto rozeslala prakticky celou ve stejný den na různé jiné bankovní účty a měsíc nato stejně postupovala dokonce ohledně částky vyšší, kdy šlo o půjčku, nikoli mzdu. Navzdory těmto skutečnostem, vychází žalobkyně v jí vypracované žádosti o spotřebitelský úvěr z měsíčních výdajů žalované ve výši [částka], které zjevně neodpovídají zůstatku na bankovním účtu žalované ani platbám ve výpisu z něj zachyceným.
14. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny [částka] sjednán úrok 40 % měsíčně, jehož absurdní výše vyplývá také z RPSN, které činí 5 560,58 %. K tomu je ujednána ještě smluvní pokuta výlučně v neprospěch žalované jako spotřebitele. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
15. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka] a dosud ničeho neuhradila, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.
16. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo [Anonymizováno] požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.
18. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.