Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet [právnická osoba] v [adresa] -[číslo] VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění její opravy ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], dlužných poplatků ve výši [částka], dále dlužného poplatku ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], dlužného pojistného ve výši [částka] a úroku z úvěru ve výši [částka] (39,99 % p. a. z [částka] za období od [datum] do [datum]. Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. To odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se spol. [právnická osoba]. dne [datum] smlouvu, na jejímž základě poskytla spol. [právnická osoba]. žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal ve výši [částka]. Uvedená společnost před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného vyhledáváním žalovaného v registru [název] a dále za užití informací – sdělení - přímo od žalovaného. [adresa]. [právnická osoba]. postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě nárokovaných částek před podáním žaloby, avšak doposud ničeho na ně nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání, které žalobkyně u jednání navrhla, však nebyly splněny podmínky (poučení žalovaného o této možnosti) a proto tak soud nerozhodnul.
3. Soud následně provedl důkazy, kterých se dovolávala žalobkyně a zjistil z nich následující skutečnosti.
4. Z listiny označené jako Smlouva č. [hodnota] datované dne [datum] bylo zjištěno, že spol. [právnická osoba]. a žalovaný se dohodli na tom, že [právnická osoba]. poskytne žalovanému úvěr do výše [částka], přičemž čerpáno bude [částka] na předmět nákupu „tv“, kdy spol. [právnická osoba]. bude tuto částku plnit přímo spol. [právnická osoba]. Žalovaný se zavázal splatit takto čerpanou částku dvanácti měsíčními splátkami ve výši [částka] (z toho [částka] činilo pojistné na ve smlouvě rovněž sjednané pojištění schopnosti splácet a [částka] samotná splátka úvěru. Sjednaný roční úrok byl 39,99 %, splatnost první splátky [datum].
5. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že tímto informovala spol. [právnická osoba]. žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] na žalobkyni. Listina je datována [datum].
6. Z listiny označené Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění soud zjistil, že spol. [právnická osoba]. informovala žalovaného o tom, že je v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, pročež spol. [právnická osoba]. odstupuje od smlouvy č. [hodnota]. Všechny dosud neuhrazené částky a další peněžní závazky z dané smlouvy jsou okamžikem doručení této listiny splatné.
7. Z listiny poštovní podací arch soud zjistil, že spol. [právnická osoba]. zaslala žalovanému dopis podaný k poštovní přepravě dne [datum].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi spol. [právnická osoba]. a žalobkyní ze dne [datum] soud zjistil, že jmenované společnosti se dohodly na postoupení souboru pohledávek ze spol. [právnická osoba]. na žalobkyni. Přílohou této smlouvy je seznam pohledávek.
9. Z listiny označené [číslo] _relevantní_příloha soud zjistil, že v této je identifikována pohledávka za žalovaným číslem smlouvy [číslo], jsou zde uvedeny údaje o žalovaném a o výši pohledávky.
10. Z listiny označené [číslo] _rozklad_splátek soud zjistil, že žalovaný celkem plnil ve dvou splátkách [částka]. Poslední plnění žalovaného bylo [datum]. V této listině je také uvedeno, že bylo financováno [částka]. Listina je vypracována společností [právnická osoba].
11. Z listiny označené jako Zpráva o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že tato je vypracována spol. [právnická osoba]. a podává se z ní, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného stran uzavření smlouvy č. [hodnota] ověřili jeho totožnost pomocí občanského průkazu a následně jej lustrovali v registru [název]. Naopak se z téže listiny výslovně podává (příslušné políčko není zaškrtnuto), že neproběhlo ověření v centrální evidenci exekucí či insolvenčním rejstříku, registru CRIF, CRIBIS a NRKI. Dle této listiny činil příjem žalovaného (mzda či plat) měsíčně [částka]. Výslovně se zde uvádí, že jiných pravidelných příjmů žalovaný neměl. Rovněž se z této listiny výslovně podává (příslušná políčka nejsou proškrtnuta), že nedošlo k ověření příjmů a výdajů žalovaného telefonicky u zaměstnavatele, z výplatních pásek, písemným potvrzením o výši příjmu, z daňového přiznání, z výpisu z bankovního účtu, nájemní smlouvy (ačkoli listina výslovně uvádí, že žalovaný bydlí v nájmu a nájemné činí [částka]), z příslušných registrů a databází či z údajů oficiálních. Z listiny se dále podává, že spol. [právnická osoba] vzala ničím neověřený příjem [částka] měsíčně, odečetla od něj ničím neověřené výdaje na nájemné ve výši [částka] a uzavřela, že žalovaný je úvěruschopný.
12. Z listiny označené jako Sazebník soud zjistil výši poplatků za jednotlivé služby spol. [právnická osoba].
13. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že tuto zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému a vyzval jej v ní k úhradě závazku ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel se spol. [právnická osoba]. a na základě které čerpal [částka].
14. Z listiny označené Sledování zásilek soud zjistil, že zásilka adresovaná žalovanému byla podaná k přepravě dne [datum] a uložena, připravena k vyzvednutí dne [datum].
15. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. [adresa]. [právnická osoba]. se dne [datum] s žalovaným dohodla na poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka] za účelem úhrady nákupu televizoru (celkový úvěrový rámec byl [částka]) a na podmínkách jejich splácení, a to v listině označené jako Smlouva č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy se zabývala osobními a majetkovými poměry žalovaného s využitím údajů získaných od žalovaného a registru [název]. Dále bylo prokázáno, že žalovaný plnil spol. [právnická osoba]. částku [částka] a tato spol. financovala [částka] (zřejmě ve smyslu smlouvy č. [hodnota] tedy plnila spol. prodávající žalovanému televizor). Nebylo prokázáno, že by žalovaný plnil cokoli dalšího ať už spol. [právnická osoba]., či žalobkyni. Bylo prokázáno uzavření dohody o postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze spol. [právnická osoba]. na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
16. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně, žalobkyně je aktivně legitimována, neboť bylo prokázáno platné postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ze spol. [právnická osoba]. na žalobkyni. Dále soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (spol. [právnická osoba].) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně založila své posouzení úvěruschopnosti toliko na sděleních žalovaného a lustraci žalovaného v registru [název]. Toto je prokázáno samotnou zprávou o posouzení úvěruschopnosti vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, která výslovně uvádí, že nic dalšího nečinila, resp. (díky formulářové podobě listiny přímo uvádí) co vše ví, že činit mohla a přesto nečinila (zejména co se týče ověřování sdělení žalovaného externími doklady). Právní předchůdkyně žalobkyně se tak omezila ve zkoumání ekonomické situace žalovaného na lustraci v registru [název] a na porovnání dvou neověřených sdělení žalovaného. Přinejmenším sdělení ohledně výdajů žalovaného je přitom na první pohled neúplné, neboť soud považuje za notorietu, že dospělý člověk má i jiné výdaje než toliko nájemné. Je tedy naprosto zjevné, že právní předchůdkyně žalobkyně na jakékoli skutečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného naprosto rezignovala v rozporu se svou zákonnou povinností.
18. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je nepochybné, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a nezkoumala a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitelský úvěr pak ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost, proto je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.
19. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby.
20. V řízení bylo zjištěno, že za žalovaného bylo plněno [částka], sám pak plnil [částka]. Žalovaný se tedy obohatil o rozdíl těchto částek a to [částka]. Tuto částku tak soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni.
21. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [právnická osoba] [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
22. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.
23. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.
24. Povinnost žalobkyně doplatit částku [částka] na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní [částka] podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale [částka] podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Základem soudního poplatku je předmět řízení bez příslušenství (tedy úroků a nákladů na uplatnění podle § 513 o. z.), zde částka [částka] (jistina, poplatek za úvěr a smluvní pokuta), tedy méně než [částka]. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku [částka], zbývá jí doplatit právě [částka].