Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s tím, že lhůta ke splnění této povinnosti se nestanoví.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) částky [částka],b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] skládající se z [částka] nesplacené jistiny úvěru a [částka] kapitalizovaného smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru (úrok ve výši 40 % měsíčně). Dále se domáhala zákonného úroku z prodlení s touto částkou od [datum] ve výši 12 % ročně do zaplacení a částky [částka] z titulu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z prodlené částky (tedy z oněch [částka]) a to za období od data prodlení ([datum]) do data odeslání předžalobní výzvy ([datum]) a náhrady nákladů řízení. Tyto své nároky odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla uzavřena ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál žalobkyně [e-mail]., kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, odsouhlasila smluvní dokumentaci za použití SMS kódu a doložila doklad totožnosti. Úvěruschopnost žalované byla prověřena pomocí výpisů z bankovního účtu či případně výplatními listy a lustrací v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI A BRKI. Žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku celkem [částka] převodem na účet žalované č. [č. účtu] ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a [datum] a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit tak, že každého 19. dne v měsíci měla splatit úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohla splatit libovolně – smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úrok byl ujednán ve výši 40 % měsíčně z jistiny, současně byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou by byla žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení a úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzván k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne [datum] tak, že uvedla, že si vskutku v září [rok] postupně vypůjčila finanční prostředky v celkové výši [částka]. Uhradila [částka] jako poplatek za prodloužení splatnosti. Namítala nepřiměřenost smluvních podmínek, zejména výši úroků, sankcí a poplatků, dále namítala, že žalobkyně neprovedla řádné posouzení její úvěruschopnosti. Navrhla, aby soud žalobu v části převyšující skutečně poskytnutou a dosud neuhrazenou jistinu zamítl.
3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná se k jednání dostavila, trvala na svém výše uvedeném vyjádření a dále uvedla, že smlouvu se žalobkyní uzavřela ona, ale z účtu byly hrazeny hazardní hry partnera, který svůj účet sám neměl. Na účet chodil příjem žalované, což byl jediný příjem domácnosti. Uvedla, že je ochotná vrátit, co si půjčila, avšak schopna je splácet maximálně [částka] měsíčně.
4. Soud provedl k majetkovým poměrům žalované důkaz účastnickou výpovědí žalované, ve které tato uvedla, že v průměru vydělává [částka] až [částka] měsíčně čistého. Měsíční výdaje má na nájemné ([částka]), elektřinu ([částka]), propan-butan ([částka] – [částka]), dále řádově tisíce korun měsíčně za topení dřevem, internet ([částka]), splátky za vodu ([částka]) splátky úvěru ([částka]), jízdné jejích dvou dětí ([částka]), partner plní svou vyživovací povinnost sporadicky v částkách okolo [částka] – [částka], ačkoli soud rozhodl o výživném ve výši [částka] na každé z dětí, dále pak hradí náklady na potraviny pro sebe [právnická osoba] ([částka]). V domácnosti žije se svou matkou, která je osobou v hmotné nouzi, finančně žalované vypomáhá sestra.
5. Soud dále k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně i důkazy, kterých se dovolávala žalovaná ve svém vyjádření a učinil následující skutková zjištění.
6. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finančních prostředků do výše [částka] převodem na účet. Žalovaná se zavázala měsíčně vždy ke 19. dni v měsíci splácet úrok přirostlý za minulé období, jistina byla splatná kdykoliv za trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činí 5 768,44 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení. Z této listiny se také podává, že učet č. [č. účtu] je účtem žalobkyně.
7. Z fotografie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že jej žalobkyně měla k dispozici.
8. Z potvrzení o vyplacení bylo zjištěno že z účtu žalobkyně byla odeslána částka [částka] na účet č. [č. účtu] dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] [částka] částka, dne [datum] a částka [částka] dne [datum].
9. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že tento účet je účtem žalované. V tomto výpisu jsou záznamy o příchozích platbách od žalobkyně se specifickým symbolem [spec. symbol] (č. smlouvy o úvěru) ve výši [částka], [částka] a [částka] dne [datum], dále [částka] a [částka] dne [datum], dále [částka] a [částka] dne [datum], dále [částka] dne [datum], [částka] a [částka] a [částka] dne [datum], dále [částka] a [částka] dne [datum], dalších [částka] dne [datum], dále [částka] a [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] a konečně [částka] dne [datum]. Celkem bylo takto čerpáno [částka]. Z výpisů se rovněž podává čerpání dalších úvěrů od jiných poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů a značné a pravidelné platby společnostem poskytujícím hazardní hry. Dále se z tohoto výpisu podává, že žalovaná uhradila dne [datum] částku ve výši [částka] na účet č. [č. účtu].
10. Z vyjádření spol. [právnická osoba]. soud zjistil, že účet č. [č. účtu] je účtem žalované.
11. Z listiny označené jako [název] soud zjistil, že jejím obsahem je výpis z účtu žalované č. [hodnota] za období od [datum] do [datum] a z této se podává, že žalovaná měla měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] -[právnická osoba]. ve výši [částka] v květnu [rok], ve výši [částka] v červnu [rok], [částka] v červenci [rok], [částka] v srpnu [rok], ve výši [částka] v září [rok]. Dále se z něj podává, že splácela předchozí závazek (soud identifikoval odchozí platbu ve výši [částka] označenou jako 4. splátka), platila nájem ve výši [částka] měsíčně, dne [datum] přijala od spol. [právnická osoba], půjčku ve výši [částka], [datum] od téže společnosti přijala dalších [částka], dne [datum] pak dalších [částka], dne [datum] dalších [částka], 13. a [datum] pak celkem dalších [částka] od téže společnosti, dne [datum] pak dalších [částka], dne [datum] dalších [částka], dne [datum] dalších [částka], dne [datum] dalších [částka]. Zůstatek účtu činil k [datum] částku [částka]. Zejména však soud z tohoto výpisu zjistil, že většinu odchozích plateb na účtu, jak co do počtu, tak i co do celkové výše, tvoří platby za hazard. Tyto neustaly po celou dobu zachycenou výpisem z účtu a činily i tisíce denně. Výdaje na hazard nepřestaly ani v době, kdy žalovaná čerpala půjčku od spol. , právnická osoba12. Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k úhradě úvěru.13. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby.14. Z listiny označené [adresa] pošta soud zjistil, že spol. [právnická osoba] [právnická osoba]. v této potvrdila podání doručené zásilky k poštovní přepravě. Odesilatelem byla právní zástupkyně žalobkyně a adresátem byla žalovaná. Datem podání byl den [datum].15. Na základě provedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřená prostředky komunikace na dálku, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku do výše [částka], a žalovaná se zavázala splácet tak, že bude měsíčně hradit úrok přirostlý za minulé období a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 768,44 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % z prodlené částky za každý den prodlení. Při uzavírání dohody žalobkyně zjišťovala poměry žalované z výpisu z jejího účtu za období od [datum] do [datum]. Žalovaná od žalobkyně obdržela na účet celkem částku [částka]. Žalovaná uhradila žalobkyni částku [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. Aktuální majetkové poměry žalované jsou takové, že její mandatorní výdaje převyšují její příjmy o přibližně deset tisíc měsíčně.16. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. III. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně poskytla výpis z účtu žalované (jiná svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti neprokázala). Soud se tedy zaměřil na zjištění, která lze z tohoto výpisu učinit a musí uzavřít, že pokud žalobkyně na základě informací zjištěných z tohoto výpisu uzavřela, že žalovaná byla úvěruschopná, tak buďto tyto výpisy nezkoumala řádně a s odbornou péčí a nezjistila všechny z nich se podávající relevantní informace, nebo tyto informace sice zjistila, ale v rozporu s povinností úvěruschopnost řádně a odborně posoudit, některá zjištění nevzala při posouzení v potaz. Z oněch výpisů se totiž podává předně pravidelná, soustavná a pro žalovanou značně finančně zatěžující účast na hazardních hrách, která neskončila ani v době, kdy žalovaná čerpala půjčku od společnosti [právnická osoba] Přitom ačkoli žalovaná pobírala příjem přes [částka] měsíčně, a čerpala od společnosti [právnická osoba], postupně celkem [částka], zůstatek na jejím účtu činil ke dni [datum] částku [částka]. Pokud by žalobkyně přistupovala k posouzení takového výpisu z účtu řádně, musela by seznat, že žalovaná není s to výdaje za hazard omezit v zájmu splácení čerpaného úvěru. Krom toho muselo být žalobkyni coby profesionálce na poli poskytování finančních služeb jasné, že s čerpanou půjčkou od společnosti [právnická osoba], se bude pojit značné splátkové zatížení žalované v budoucnu. Toto, stejně jako další závazky žalované (z nichž přinejmenším jeden se podává z výpisu z účtu zcela zřejmě) žalobkyně nezkoumala. Soud tak uzavírá, že pokud žalobkyně na základě zkoumání výpisu z účtu žalované uzavřela, že tato je úvěruschopná, je tím vyloučeno, že by úvěruschopnost zkoumala řádně a s odbornou péčí, neboť výsledkem řádného zkoumání by musel být závěr opačný. Soud tak uzavřel, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.18. Soud již blíže nezkoumal, jak přesně došlo k tomu, že na základě smlouvy, dle které byl poskytován úvěr ve výši [částka] bylo žalovanou čerpáno celkem [částka], jelikož jednak není mezi stranami sporu, že k tomuto čerpání na základě této smlouvy došlo, a rovněž se toto podává z výpisu z bankovního účtu žalované, kde je u příchozích plateb uvedeno číslo smlouvy [číslo] jako specifický symbol.19. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je sjednán úrok 40 % měsíčně, jehož absurdní výše vyplývá také z RPSN, které činí 5 768,44 %. K tomu je ujednána ještě smluvní pokuta v neprospěch žalované jako spotřebitele. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.20. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka] a uhradila [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.21. Žalovaná v řízení tvrdila, že je schopna splácet maximálně [částka] měsíčně, nicméně toto její tvrzení bylo vyvráceno účastnickým výslechem žalované k jejím majetkovým poměrům. Soud zjistil, že výdaje žalované pravidelně převyšují její příjem ze zaměstnání o přibližně deset tisíc korun. Žalované finančně vypomáhá sestra, což je chvályhodné, avšak nejde o jakkoli nárokový či jistý příjem, aby jej mohl soud do hodnocení majetkových poměrů žalované zahrnout. Žalovaná přitom neuvedla ve svém výslechu nikterak neodůvodněně vysoké či zbytné výdaje, které by bylo možno omezit ve prospěch úhrady žalovaného závazku. Soud na tomto místě zdůrazňuje, že jasným záměrem zákonodárce projeveným v úpravě § 87 spotř. z. bylo předejít tomu, aby se spotřebitel dostal do prodlení s vracením částky, která mu nikdy neměla být poskytnuta, a která mu byla poskytnuta jen v důsledku porušení zákona poskytovatelem úvěru. Za situace, kdy bylo prokázáno, že nelze stanovit splatnost v době přiměřené možnostem žalované, soud splatnost nestanovil vůbec. S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.22. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.23. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.