14 C 58/2026

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál právní předchůdkyně žalobkyně [e-mail]., kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, odsouhlasila smluvní dokumentaci za použití SMS kódu a doložila doklad totožnosti. Následně byla prověřena schopnost žalované splácet pomocí lustrací v dostupných databázích, jakož i na základě výpisu z bankovního účtu či výplatních listů žalované a žádost žalované o poskytnutí úvěru byla schválena. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] převodem na účet žalované č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut žalované na dobu neurčitou, žalovaná se zavázala zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně. Každý měsíc přitom musela žalovaná splatit úrok přirostlý za uplynulé období, a to nejpozději k 16. dni v měsíci. Jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli. Žalovaná se dostala do prodlení, na což byla opakovaně upomínána, následně byla informována dne [datum] o zesplatnění celého úvěru k tomuto datu a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná byla následně vyzvána k zaplacení opětovně před podáním žaloby. Žalobou se žalobkyně domáhala vrácení jistiny [částka], úroků za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši [částka] a dále mezi stranami rovněž sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení výši [částka] za období od počátku prodlení ([datum]) do odeslání předžalobní výzvy ([datum]). Podáním z [datum] následně žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a to tak, že se nyní již domáhala toliko [částka] z titulu bezdůvodného obohacení žalované o částku, kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla jako jistinu a dále úroky z prodlení s jejím vrácením ode dne desátého po odeslání předžalobní výzvy (od [datum]) s tím, že toho dne již dorazila výzva do dispozice žalované. Ve zbytku (úroky, smluvní pokuta, jakož i související zákonné úroky z prodlení) vzala žalobkyně žalobu zpět.

2. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před začátkem jednání, soud podle § 96 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) řízení v rozsahu dle tohoto zpětvzetí bez dalšího zastavil výrokem I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně (resp. její právní zástupkyně) se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná (resp. její opatrovnice), ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že se v ní právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr do výše [částka] a žalovaná tyto v neurčité době v budoucnu splatí. Krom vrácení čerpaného úvěru se žalovaná zavázala rovněž k placení úroku ve výši 40 % měsíčně, kdy každý měsíc musí splatit úrok přirostlý za minulé období a to do 16. dne v měsíci. Roční procentní sazba nákladů byla 5 517,16 %. Strany dále sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalované ve výši 0,1 % denně z prodlené částky.

6. Z listiny Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v této jsou uvedeny již výše zjištěné informace o podstatných ujednáních smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.

7. Z listiny označené Žádost o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] soud zjistil, že v této je uvedeno jméno a příjmení žalované, dále je v ní uveden její měsíční příjem [částka], měsíční výdaje [částka], žalovaná je dle této listiny invalidní důchodkyní bez exekucí a insolvencí a bez vzdělání.

8. Z všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že okamžikem prodlení přirůstají veškeré její pohledávky za klientem k jistině. V případě písemné upomínky, výzvy k úhradě či okamžité úhradě je klient povinen uhradit paušální náklady každé upomínky dle sazebníku.

9. Z fotografií občanského průkazu žalované a jejího průkazu zdravotního pojištěnce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla tyto k dispozici.

10. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek a z její přílohy – Seznam pohledávek Dlužníka bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel se dohodla se společností [právnická osoba]., jako postupníkem, na úplatném postoupení souboru pohledávek, jehož součástí je mj. i pohledávka za žalovanou označená číslem smlouvy [číslo], rodným číslem žalované, jejím jménem a příjmením a s uvedenou výší [částka].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi spol. [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že tyto se dohodly na úplatném postoupení souboru pohledávek na žalobkyni. V tomto souboru popsaném v příloze č. [hodnota] – Seznam pohledávek, je obsažena pohledávka za žalovanou, identifikovaná č. smlouvy [číslo], rodným číslem a jménem a příjmením žalované, a výší [částka].

12. Z listiny nazvané zesplatnění spotřebitelského úvěru soud zjistil, že tato je datována [datum] a právní předchůdkyně žalobkyně v ní informuje žalovanou o zesplatnění úvěru žalované ke dni [datum] pro opakované porušování smluvních podmínek smlouvy č. [hodnota] a vyzývá k zaplacení celkové dlužné částky ke dni [datum] ve výši [částka].

13. Z listiny Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla právní zástupkyní žalobkyně vyzvána k plnění na svůj závazek ze smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, kdy byla vyzvána k úhradě celkem [částka], kdy tato částka se skládá z neuhrazené jistiny [částka] a nákladů právního zastoupení [částka].

14. Z listiny nazvané Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v této je žalovaná ze strany právní předchůdkyně žalobkyně informována o postoupení pohledávky přes spol. [právnická osoba]. na žalobkyni a vyzvána k uhrazení pohledávky o výši [částka].

15. Z potvrzení vydaného [právnická osoba] [právnická osoba]. soud zjistil, že tato potvrdila odeslání poštovní zásilky jejímž odesilatelem byla právní zástupkyně žalobkyně a adresátem žalovaná, k odeslání došlo dne [datum].

16. Ze sdělení spol. [právnická osoba]., na č. l. 19 spisu, soud zjistil, že účet č. [č. účtu] byl od [datum] do [datum] účtem žalované. Pod VS [var. symbol] je na tomto účtu evidována příchozí transakce ve výši [částka] z účtu č. [č. účtu] s poznámkou [právnická osoba] [právnická osoba]. ČERPÁNÍ ZE DNE [datum].

17. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že žalovaná byla tímto omezena na svéprávnosti tak, že tato není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života. Takto byla omezena na 5 let, rozsudek nabyl právní moci dne , datum18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla se spol. [právnická osoba]. na postoupení své pohledávky za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] na spol. [právnická osoba]., a tato společnost se pak dohodla se žalobkyní na postoupení téže pohledávky na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla pomocí prostředků komunikace na dálku se žalovanou na poskytnutí jí úvěru do výše [částka], přičemž na účet žalované odeslala [částka] dne [datum]. Soud pak uzavřel, že žalovaná musela uhradit právní předchůdkyni žalobkyně přinejmenším první splátku úroků ve výši [částka], neboť jinak by, podle zjištěných podmínek smlouvy, nemohla činit celková dlužná částka ke dni [datum] právě [částka]. Vzhledem k mechanismu přirůstání úroků k jistině a ujednání o smluvní pokutě soud vypočetl, že plnila-li žalovaná [datum] právě [částka], pak byla od [datum] úročena částka [částka], a to až do dne [datum], od kdy byla úročena částka [částka] (prodlený úrok [částka] přirostl k jistině), a to až do dne [datum], od kdy byla úročena částka [částka] (prodlený úrok [částka] přirostl k jistině). Úrok za dobu od [datum] do [datum] pak činil [částka]. Jistina a úrok by tedy dne [datum] činily dohromady [částka]. K tomu je však třeba připočíst smluvní pokutu ve výši 0,1 %, která by v popsaném případě se počítala od [datum] do [datum] z částky [částka], a tedy by činila [částka], od [datum] do [datum] z částky [částka], a tedy by činila [částka]. Spolu s takovouto smluvní pokutou by tak částka dlužná k [datum] činila [částka], tedy částku vyšší, než jakou uvádí právní předchůdkyně žalobkyně v zesplatnění úvěru. O kolik přesně více než oněch [částka] žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila se soudu nepodařilo z provedených důkazů seznat, tvrzení žalované v tomto ohledu absentují zcela. Soud si je vědom, že výše uvedené zjištění se nepodává z žádného provedeného důkazu přímo, ale má za to, že řetězec důkazů nepřímých je uzavřen dostatečně pevně pro to, aby výše popsaný závěr o skutkovém stavu bylo lze učinit. Dále soud uzavřel, že se právní předchůdkyně žalobkyně dohodla se žalovanou na podmínkách splácení úvěru a že před poskytnutím úvěru se zabývala osobními a majetkovými poměry žalované s využitím informací od ní získaných. Již však nebylo prokázáno, že by disponovala rovněž tvrzeným výpisem z účtu či že by opravdu žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Soud k prokázání těchto tvrzení žalobkyni písemně vyzval, o možnost ústního poučení dle § 118a o.s.ř. se připravila svou neúčastí na jednání soudu dne [datum]. Nad výše uvedených [částka] nebylo prokázáno, že by žalovaná čehokoli dalšího plnila právní předchůdkyni žalobkyně, spol. [právnická osoba]., nebo žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy č. [hodnota] před podáním žaloby.19. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně, žalobkyně je aktivně legitimována, neboť bylo prokázáno platné postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] nejprve z právní předchůdkyně žalobkyně na spol. [právnická osoba]. a pak následně z této společnosti na žalobkyni. Dále soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé.20. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace.21. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].22. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované a musel uzavřít, že takové zkoumání nebylo prokázáno. Důkazní břemeno o něm přitom tíží žalobkyni. Tato jej neunesla, kdy jediné prokázané zkoumání spočívalo v získání údajů přímo od žalované v žádosti o úvěr, což je zcela nedostatečné pro získání objektivní a ucelené představy o majetkových poměrech žalované, která je pro řádné posouzení její úvěruschopnosti nezbytná. Jelikož pak žalobkyně neunesla své důkazní břemeno, uzavřel soud o řádném a odborném zkoumání úvěruschopnosti tak, že k tomuto nedošlo.23. Soud proto musí uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a nezkoumala a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalované. Spotřebitelský úvěr pak ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost, proto je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.24. Krom toho by byla smlouva absolutně neplatná rovněž pro nedostatek svéprávnosti žalované v době kontraktace, neboť sjednávání úvěrových smluv v řádech desítek tisíc jistě není běžnou záležitostí každodenního života. Neplatnost z tohoto důvodu by byla rovněž absolutní a to podle § 581 o. z. Soud se dále zabýval obsahem smluvních ujednání z hlediska jejich platnosti. Smluvní ujednání smlouvy o úvěru jsou již na první pohled v rozporu s dobrými mravy a zakládají nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka] s RPSN ve výši 5 517,16 %.25. Takové podmínky považuje soud za naprosto nepřijatelné, neboť jimi právní předchůdkyně žalobkyně jednoznačně zneužila své postavení odborníka k vytvoření závislosti žalované jako slabší strany a neodůvodněné tím vytvořila nerovnováhu mezi stranami. Tyto podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 spotř. z. a § 581 o. z.) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.26. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.27. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka] a sama uhradila právní předchůdkyni žalované [částka]. Rozdíl těchto částek, [částka], představuje prokázané bezdůvodné obohacení žalované, k jehož zaplacení tak soud žalovanou zavázal výrokem II. Proto také soud ve výroku III. tohoto rozsudku žalobu zamítl stran oněch [částka], u kterých má, na základě provedeného dokazování a výpočtů uvedených výše, za to, že je žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila.28. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá.29. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.30. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.31. Povinnost žalobkyně doplatit částku [částka] na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní [částka] podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale [částka] podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku [částka], zbývá jí doplatit právě [částka].