14 C 7/2026

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka], které žalovaná čerpala coby dlužník na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyní uzavřela dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše úvěrového rámce [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách (ke dni posledního čerpání byla výše jedné z nich [částka]). Žalovaná neuhradila splátku splatnou dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky dne [datum], opětovně pak [datum]. Žalovaná stále nehradila, a proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru. Žalobkyně požaduje [částka] coby zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, dále kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši [částka], vypočtený jako 57,99 % tj. sjednaný smluvní úrok z částky [částka] od [datum] (den následující po splatnosti neuhrazené splátky) do časové hranice smluvního úroku pro případ prodlení žalovaného podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ([datum]). Dále nárokovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za 18 dní mezi dnem k plnění uvedeném v předžalobní výzvě a dnem sepsání žaloby (celkem ve výši [částka]). Dále nárokuje [částka] jako náklady za dvě upomínky a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a kapitalizovaného úroku. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. To činila zejména na základě kompletního výpisu z bankovního účtu žalované za poslední 3 kalendářní měsíce, který posoudila pomocí pokročilých statistických modelů, jakož i zkoumání informací o žalované v databázích (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, SOLUS). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby a nyní nárokuje i náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne [datum], kdy rozporovala jak samo uzavření úvěrové smlouvy, tak namítla absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalobkyní před uzavřením úvěrové smlouvy a konečně také nemravnost sjednaných úroků. Uvedla, že zaplatila žalobkyni dne [datum] ve dvou splátkách celkem [částka].

3. Soud věc projednal dne [datum] v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce a v přítomnosti žalované za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil.

4. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] datované dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně (u které je uvedeno č. ú. [č. účtu]) se na základě písemné dohody zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového rámce [částka], a to převodem na účet č. [č. účtu] (jediný uvedený účet žalované). Žalovaná (u které je zde uvedeno telefonní číslo [tel. číslo] a e-mailová adresa [e-mail]) se zavázala celkovou výši úvěru vrátit nejpozději do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru a zároveň se zavázala splácet měsíčně k 15. v měsíci splátky ve výši alespoň 5 % z čerpané a dosud nesplacené jistiny (minimálně [částka]). Rovněž se žalovaná zavázala platit úroky ve výši 57,99 % ročně z čerpané a dosud nesplacené jistiny, které smluvníci shodně považovali za přiměřené (bod 4.6 smlouvy). Ujednán byl poplatek [částka] za odeslání první a druhé písemné upomínky pro případ prodlení s placením (bod 5.4. smlouvy). Dále strany ujednaly, že pokud žalovaná ani po dvou upomínkách neuhradí splátky, se kterými bude v prodlení, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (bod 5.5. smlouvy), což oznámí žalobkyně žalované doporučeným dopisem. Pokud žalovaná nezaplatí ani ve lhůtě jí dané v předžalobní výzvě, pak ode dne následujícího po dni v ní stanovené lhůty až do úplného zaplacení je žalovaná povinna zaplatit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky (bod 5.8. smlouvy). Dohoda byla mezi účastníky uzavřena distančním způsobem podle čl. 10. dohody tak, že souhlas s obsahem dohody projevila žalovaná zadáním jedinečného SMS kódu v rámci klientského účtu. Z přílohy č. [hodnota] označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že obsahuje souhrn údajů o osobních a majetkových poměrech žalované (měsíční příjmy a výdaje). Žalovaná je svobodná, nemá vyživované dítě, měsíční příjem nalezený na bankovním účtu [částka] (deklarovala však jen [částka] a tedy žalobkyně vyšla z této nižší částky), náklady na bydlení [částka] měsíčně (minimální fixní hodnota, žalovaná uvedla [částka], na bankovním účtu žalobkyně nenalezla žádné), náklady domácnosti [částka] (minimální fixní hodnota, žalovaná uvedla [částka], na bankovním účtu žalobkyně našla [částka]), finanční závazky [částka] (zjištění žalobkyně z bankovního účtu žalované, žalovaná sama uvedla [částka]), výdaje spojené s hazardem zjištěny ve výši [částka] a rezerva [částka], měsíční zůstatek [částka]. Žalovaná byla dle smlouvy povinna zaslat poskytovateli výpisy z dalších bankovních účtů, vlastní-li jich více (2.10).

5. Z listiny označené jako Předsmluvní informace, soud zjistil, že jsou v ní shrnuty již výše zjištěné informace o spotřebitelském úvěru.

6. Z listiny označené Detail pohybu – Bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne [datum] byla pod VS: [var. symbol] provedena platba z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu], ve výši [částka] s poznámkou „[jméno FO] úvěr“.

7. Z listiny označené Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba bylo zjištěno, že dne [datum] byla pod VS: [var. symbol] provedena platba na účet [č. účtu] nazvaný [jméno FO] z účtu č. [č. účtu], ve výši [částka].

8. Z fotografií Občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištěnce žalované soud zjistil, že žalobkyně tyto měla k dispozici.

9. Z listiny označené jako audit-log (ID obálky [číslo]) soud zjistil, že dokumenty „Předsmlouvní informace“ a „Smluvní dokumentace“ byly podepsány žalovanou, jejíž identita byla ověřena formou SMS odeslané na číslo [tel. číslo], doručení v [datum] [hodin], ověřil poskytovatel: [název], podpisy byly provedeny kliknutím na tlačítko podepsat, IP adresa [číslo], prohlížeč [název]), datum a čas [datum] [hodin].

10. Z listiny označené 1. upomínka soud zjistil, že tato byla odeslána [datum] e-mailem na adresu [e-mail], a žalovaná v ní byla vyzvána k úhradě splátky splatné [datum] ve výši [částka] a sankce za upomínku ve výši [částka].

11. Z listiny označené 2. upomínka soud zjistil, že tato byla odeslána [datum] e-mailem na adresu [e-mail], a žalovaná v ní byla vyzvána k úhradě splátky splatné dne [datum] ve výši [částka] a k úhradě sankce ve výši 2 x [částka] (za dvě zaslané upomínky).

12. Z listiny označené jako Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení soud zjistil, že tato je datována [datum] a žalované je v ní ze strany právního zástupce žalobkyně sděleno, že žalobkyně dle čl. 5.5 smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění jistiny úvěru. Žalovaná je dále vyzývána k neprodlené úhradě mj. [částka] zbývající jistiny úvěru, [částka] kapitalizovaného smluvního úroku a [částka] na nákladech na upomínkování. Lhůta k placení je žalované dána do [datum].

13. Z listiny označené Podací lístek – DopisOnline soud zjistil, že dne [datum] byla podána zásilka právním zástupcem žalobkyně k poštovní přepravě na adresu žalované.

14. Z listiny označené jako Plná moc soud zjistil, že žalobkyně zmocnila [Jméno advokáta], advokáta, dne [datum], mj. k tomu, aby sepisoval zesplatňovací dopisy a předžalobní upomínky a vymáhal pohledávky žalobkyně v soudním řízení.

15. Z listiny nazvané [název] po otevření této v poznámkovém bloku systému [název] soud zjistil, že tato obsahuje strojově čitelná data o příjmech a výdajích žalované v rozsahu [číslo] znaků týkající se účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]. U jednotlivých příjmů či výdajů je uveden typ (příkladem [název], a mnohé jiné).

16. Z listiny nazvané Datový výstup z [název] soud zjistil, že z této se podává zkoumání žalované žalobkyní v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS a v Centrální evidenci exekucí. Dnem zkoumání byl [datum].

17. Z listiny označené Souhlas se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalovaná vyjádřila souhlas zaškrtnutím souhlasného pole na webové adrese dne [datum] v čase [hodin] z IP adresy [číslo].

18. Ze systému časových řad [název] soud zjistil, že v červnu [rok] byla průměrná výše úrokových sazeb bankovních spotřebitelských kontokorentních úvěru 15,88 % ročně.

19. Z úrokového lístku [právnická osoba]. účinného od [datum] soud zjistil, že kontokorent při přečerpání od [částka] do [částka] byl úročen 18,9 % p. a., kreditní karta byla úročena 23,80 %.

20. Z výpisu z účtu žalované č. [IBAN] vedeného u spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že tyto jsou za období od [datum] do [datum] a podává se z nich, že příjem účtu činil v březnu [částka], v dubnu dokonce [částka] a v květnu [částka]. Přes tyto příjmy byl zůstatek účtu v březnu -[částka], v dubnu -[částka] a v květnu [částka]. V květnu [rok] také čerpala žalovaná dva úvěry, celkově ve výši [částka]. Drtivá většina výdajů na účtu žalované, jak co do objemu tak co do četnosti jednotlivých plateb jsou nákupy s pozn. [název].

21. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za duben [rok] soud zjistil, že jde o účet žalované, který žalobkyně nezkoumala.

22. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] s žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku dohodla na poskytnutí peněžních prostředků do výše [částka] a na podmínkách jejich splácení, a to v listině označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalované. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka] na její bankovní účet. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná byla rovněž dvakrát upomínána, kdy pro tento případ strany sjednaly poplatek ve výši [částka] za jednu upomínku. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Drtivou většinu výdajů žalované za poslední tři měsíce, tak jak byly zjištěny z výpisu z účtu, který měla žalobkyně k dispozici, tvořily výdaje zbytné, žalovanou omezitelné. Žalobkyně nezkoumala účet č. [č. účtu], tento se v souboru [název] data objevuje toliko mezi protiúčty zkoumaného účtu. Žalovaná se svou absencí u jednání soudu dne [datum] připravila o možnost vyslechnout si poučení o tom, že neunáší důkazní břemeno o svých aktuálních majetkových poměrech, které jí, dle jejích neprokázaných tvrzení, měly znemožňovat platit měsíčně více než [částka]. Soud tak k těmto nepřihlížel.

23. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

24. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně detailně popsala, že vycházela s údaji z bankovního účtu žalované, které neposuzovala manuálně, ale prostřednictvím pokročilých statistických modelů. Tento postup žalobkyně má soud za prokázaný, kdy o tom zejména svědčí existence souboru strojově čitelných dat s údaji o platbách na účtu žalované. Krom toho činila žalobkyně lustrace v dostupných systémech. Následně pak žalobkyně takto zjištěné informace porovnala s informacemi získanými od žalované jakožto i s daty [právnická osoba] (co se týče výdajů). Co je níže o jednotlivých položkách uvedeno je vždy myšleno jako částka měsíční (pozn. soudu). Žalobkyně vyšla z příjmů deklarovaných žalovanou ([částka]) ačkoli příjem nalezený na bankovním účtu byl více než dvojnásobně vyšší. Toto nelze hodnotit jinak než jako obezřetný postup ze strany žalobkyně. Co se týče nákladů na bydlení a na domácnost, žalovaná v součtu uvedla [částka], žalobkyně pracovala v součtu se [částka], na bankovním účtu bylo v součtu nalezeno [částka]. I zde lze tedy částku, se kterou pracovala žalobkyně považovat za řádně stanovenou. Co se týče finančních závazku žalované, tyto sama žalovaná uvedla ve výši [částka], avšak žalobkyně na bankovním účtu žalované našla (a z takto zjištěných i vycházela) závazky ve výši [částka]. Výdaje na sázení a hazardní hry byly zjištěny ve výši [částka], dále byla odečtena rezerva [částka]. Finanční zůstatek tak činil [částka], minimální splátka úvěru [částka], tedy méně než polovinu finančního zůstatku žalované. Soud uzavírá, že žalobkyně vyšla z těch nejspolehlivějších vodítek, které mohla mít k dispozici, tedy informací z bankovního účtu a informací z veřejných registrů. Bylo přitom povinností žalované sdělit žalobkyni, že má více bankovních účtů (přičemž této povinnosti nedostála). Žalobkyně výpisy z účtu posoudila obezřetně, vycházela z nižšího příjmu, než který se podával z jejích zjištění, naopak vyšla ze svých zjištění tam, kde tato představovala větší finanční zatížení pro žalovanou, než sama žalovaná uvedla (výdaje na jiné závazky). Soud zdůrazňuje, že povinností žalobkyně bylo řádně zkoumat úvěruschopnost žalované z dostatečných údajů a na základě zjištěného skutkového stavu uzavírá, že této zákonné povinnosti žalovaná dostála. Volba konkrétního způsobu zkoumání úvěruschopnosti (zkoumání výpisů z účtů, výplatních pásek, nájemních smluv či jakýchkoli jiných myslitelných dokladů) přísluší žalobkyni, nikoli soudu. Ten zkoumá toliko, zda zvolený způsob dosáhl v konkrétním případě svého účelu.

25. Soud se dále zabýval také obsahem smluvních ujednání z hlediska jejich platnosti s ohledem na korektiv dobrých mravů. Zejména pak výše sjednaných úroků. Tato by byla v rozporu s dobrými mravy, a tedy ujednání o nich absolutně neplatné, pokud by byly zjevně nepřiměřeně vysoké. Podle rozsudku [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a judikatury v něm citované, je třeba vyjít z obvyklé úrokové míry. Tuto však je nutné stanovovat s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nejde tedy o průměrnou výši úroků (ty byly t. č. spotřebitelských kontokorentů 15,88 % p. a. podle [název]), ale o úroky sice vysoké, ale ještě bankami běžně poskytované (tedy např. oněch zjištěných 18,9 % p. a. [právnická osoba].). Teprve od takto stanovené obvyklé výše se pak nesmí smluvní úroky odchýlit, a to ještě zcela neadekvátním způsobem. Takovým není podle rozsudku [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] bezmála dvojnásobek maximální roční sazby úroků z bankovních úvěrů (v dané věci 25 % p. a. sjednáno při 14,31 % p. a. tehdejších bankovních maxim). Oproti tomu v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jmenovaný soud uzavřel, že: „plnění s přihlédnutím k nominální úrokové sazbě úvěru 49,78 % p. a. (která podstatně převyšuje obvyklou úrokovou míru v době sjednání úvěru) a předpokládané roční procentní sazbě nákladů (RPSN) 62,5 % jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a vede k nepřiměřenému postižení povinného (obdobně srov. též usnesení [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).“ V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který měl být splacen ve 42 měsíčních splátkách při nejvyšší úrokové sazbě pro příslušný typ úvěru poskytované bankami 20,63 % p. a. tedy o úvěr plně srovnatelný s tím, který je předmětem tohoto řízení. [právnická osoba] v tomto usnesení tedy značně upřesnil svou předešlou judikaturu, zejména hojně citované usnesení [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Pakliže tedy podle rozsudku [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] není zjevně nepřiměřený bezmála dvojnásobek maximálních bankovních úrokových sazeb, ale podle usnesení [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] je již jednoznačně nemravný 2,4 násobek, zdejší soud uzavřel, že lze právě dvojnásobek maximálních bankovních úrokových sazeb považovat za sice vysoký, ale ještě nikoli zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. (tedy mimo jakoukoli pochybnost). Ve shodě s § 574 o. z. je třeba v pochybnostech spíše hledět na právní jednání jako na platné. Podle § 577 o. z. pak je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Soud tedy přiznal úrok toliko ve výši dvojnásobku zjištěného kontokorentu [právnická osoba]., tedy ve výši 37,8 % s tím, že kontokorent této banky byl vyšší než průměrný (dle [název]). Zároveň však oněch 37,8 % p. a. je významně méně než 49,87 % p. a. které za podobné situace shledal nemravnými [právnická osoba]. Soud má rovněž za to, že i 37,8 % ročně představuje dostatečně vysoké úročení na to, aby bylo lze předpokládat, že by žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovanou, kterou shledala úvěruschopnou.

26. Sjednaný poplatek ve výši [částka] za upomínku pak soud považuje rovněž za přiměřený, neboť jednak v důsledku upomínání vznikly žalobkyni náklady přinejmenším ve formě práce zaměstnance, který upomínky činil, a dále lze na poplatek nahlížet jako na jistou formu sankce za prodlení, která však vzhledem ke své výši není nikterak nemravná.

27. Stejně tak jako vysokou, ale nikoli jako nemravnou lze hodnotit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z prodlené jistiny, neboť odpovídá přesně maximální zákonném připuštěné výši takové pokuty podle § 122 odst. 2 spotř. z. Sjednané podmínky pro její uplatnění, tedy nezaplacení vyčíslené dlužné částky ve stanovené lhůtě k plnění v předžalobní výzvě, byly naplněny. Soud tedy přiznal žalobkyni i tuto v nárokované výši.

28. Žalobkyně prokázala čerpání úvěru ve výši [částka] žalovanou, tato naopak neprokázala, že by zaplatila žalobkyni cokoli nad částku, jejíž úhrada se podává z tvrzení samotné žalobkyně. Jelikož smlouvu soud shledal platnou (vyjma množstevního určení výše smluvních úroků), tak obstojí i sjednaný způsob započítávání jednotlivých splátek žalované. Soud tak žalobě vyhověl v rozsahu požadované nevrácené jistiny úvěru ve výši [částka], dále v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku (od [datum] do [datum]) ve výši [částka] (při sazbě 37,8 % p. a.) a naopak žalobu zamítl v rozsahu [částka], ve kterém kapitalizovaný smluvní úrok přesáhl hranici korektivu dobrých mravů. Obdobím, za které byl smluvní úrok požadován je pak období nepřesahující prvních devadesát dní po počátku prodlení žalované, tudíž žalobkyni ve shodě s § 122 odst. 4 spotř. z. náleží (moderovaný) smluvní úrok. Rovněž právo žalobkyně na 2 x [částka] za upomínání žalované s placením bylo mezi stranami platně sjednáno a žalobkyně prokázala, že obě upomínky vskutku žalované zaslala.

29. Nárok na smluvní pokutu žalobkyně ve výši 0,1 % denně počítané z dlužné jistiny je rovněž založen platným ujednáním stran v bodě 5.8. smlouvy. Zde strany ujednaly právo žalobkyně na tuto smluvní pokutu od prvního dne po marném uplynutí lhůty k zaplacení žalované určené v předžalobní výzvě až do úplného zaplacení. Jak učinění předžalobní výzvy, tak stanovení konce lhůty k plnění v ní na [datum] tak marné uplynutí této lhůty bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu za období kratší, když tuto nárokuje toliko 18 dní. Počítáno [částka] x 18 x 0,1 % pak vyjde výše této smluvní pokuty na částku [částka]. Soud tak žalobkyni smluvní pokutu přiznal právě v této výši.

30. Konečně soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení v zákonné výši, neboť nezaplacením zesplatněné dlužné jistiny a úroku ani v jí k tomu v předžalobní výzvě poskytnuté lhůtě se dostala žalovaná do prodlení se zaplacením celkem [částka] (po zohlednění moderace úroku, neboť s nemravným, a tedy neplatně sjednaným úrokem se do prodlení dostat nemohla), a to počínaje [datum]. Žalovaná je tak v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni tak podle § 1970 o. z. přísluší i nárokovaný úrok z prodlení za dobu prodlení žalované, a to až do zaplacení. Jelikož prodlení nastalo v druhé polovině roku 2025, činí výše zákonného úroku z prodlení 11,50 % neboť podle § 2 odst. 1 nařízení vlády 351/2013 Sb. se počítá jako výše repo sazby stanovené [právnická osoba] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (zde 3,50 %), zvýšené o 8 %. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla neúspěšná jen stran poměrně nepatrné části předmětu řízení přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka] a dále z odměny právního zástupce žalobkyně ve výši celkem [částka] za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem [částka]. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.