Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce [částka], který žalovaný čerpal prostřednictvím platební karty. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,79 % z výše sjednaného úvěrového rámce. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky přes správce financí, jež je dostupný na webových stránkách žalobkyně, totožnost žalovaného byla ověřena při registraci do webového rozhraní žalobkyně. Po vyhodnocení žádosti o úvěr a dalších skutečností zaslala žalobkyně žalovanému návrh smlouvy včetně úvěrových podmínek, načež žalovaný projevil vůli být smlouvou vázán vložením unikátního SMS kódu zaslaného na telefonní číslo [tel. číslo]. Žalovaný vyčerpal celkem [částka] a uhradil [částka]. Žalovaný však ujednané podmínky porušil, neboť nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Nyní žalobkyně požaduje celkem částku [částka], složenou z neuhrazené jistiny [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka] (pojištění CPI ve výši 3 x [částka] zahrnuté ve splátkách), nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] (smluvní úrok ve výši 28,88 % ročně od [datum] do [datum] z jistiny), smluvní úrok 11,75 % ročně (úrok 28,88 % ročně po snížení podle § 122 spotř. z.) z jistiny od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok z prodlení z jistiny, poplatků a smluvních pokut od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků po posouzení jeho příjmů a výdajů, osobních poměrů a nahlížení do registrů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě a výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, který je opatřen podpisem zástupce žalobkyně a v kolonce podpis klienta je strojově uvedeno číslo [hodnota]. Předmětem smlouvy je poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru do výše [částka] s roční úrokovou sazbou 28,88 %, RPSN 33,03 % a s výší měsíční splátky 2,79 % z úvěrového rámce (tj. [částka]). Pro případ prodlení se zaplacením splátky je ujednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů s upomínáním ve výši [částka] za měsíc (může se měnit), právo na zaplacení smluvní pokuty [částka] (je-li dlužná částka nižší, tak ve výši dlužné částky) a dále právo na zaplacení jednorázové smluvní pokuty 10 % z jistiny, úroků a pojistného při zesplatnění (nejvýše 0,1 % denně). Ve smlouvě jsou uvedeny informace o žalovaném, a to kromě jeho identifikačních údajů také, že je svobodný a bezdětný, má střední vzdělání, bydlí u rodičů, je podnikatel, jeho čistý měsíční příjem činí [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí [částka]. Přiloženy byly úvěrové podmínky.
5. Z listiny označené jako Karta klienta bylo zjištěno, že ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] ve výši [částka] žalobkyně žalovanému zjistila, že je svobodný, nemá děti a bydlí u rodičů, příjmy má jako podnikatel ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti činí [částka], má měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Dále je uveden seznam lustrací v databázích bez negativních výsledků.
6. Z listiny obsahující výpis z účtu žalovaného bylo zjištěno, že v únoru 2020 měl žalovaný příjmy celkem [částka] a výdaje celkem [částka]. Příjmy byly tvořeny vklady hotovosti z bankomatu (celkem [částka]), úhradou [částka] označenou jako „úhrada fa část.“, dále úhradami od dvou osob ([částka], [částka] a [částka]). Výdaje byly tvořeny běžnými výdaji (čerpací stanice, potraviny, lékárna), platbami na jiné účty bez poznámek ([částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]) a výběry z bankomatu ([částka]).
7. Z listiny označené jako Úvěrová zpráva bylo zjištěno, že k žalovanému byl evidován jeden splátkový kontrakt, označený jako odvolaný.
8. Z listiny označené jako Ověření bonity MLS (maximální limit splátek) soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z příjmu ve výši [částka] a z částky životního minima jednotlivce [částka]; při zohlednění předpokládané měsíční splátky úvěru vycházela z MLS žalovaného v částce [částka].
9. Z listiny označené jako Výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že u uvedené smlouvy bylo vyčerpáno celkem [částka] na jistině a uhrazeno celkem [částka]; je uveden rozpis úroků, poplatků a smluvních pokut a započtení jednotlivých splátek.
10. Z listiny označené jako Výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky z úvěru; zásilka byla odeslána dne [datum] na adresu [adresa] (tj. nikoli na známou adresu žalovaného). Z listiny označené jako Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k plnění z úvěru do [datum]; zásilka byla odeslána dne [datum].
11. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že žalobkyně se po žalovaném totožného nároku domáhala soudně již v roce 2024, v řízení byl vyhlášen rozsudek, kterým soud žalobkyni přiznal pouze částku [částka] představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Pro zpětvzetí byl rozsudek výše citovaným usnesením zrušen a řízení bylo zastaveno.
12. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na základě dohody obsažené v listině označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. [hodnota] obdržel celkem částku [částka], kterou se zavázal vrátit společně s úroky a poplatky. Žalovaný uhradil celkem [částka]. Žalobkyně zjišťovala některé osobní a majetkové poměry žalovaného při sjednávání dohody. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby do sedmi dní od doručení zásilky; zásilka byla odeslána dne [datum].
13. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo za pomoci prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
14. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána posouzením jeho příjmů a výdajů a kontrolou v dostupných rejstřících. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně předložila samotnou úvěrovou smlouvu, kartu klienta, ověření bonity MLS, úvěrovou zprávu a výpis z účtu žalovaného. Z těchto důkazů je patrné, že žalobkyně činila lustrace v rejstřících týkajících se žalovaného, avšak pokud jde o zjišťované údaje, považuje je soud za naprosto nedostatečné. Žalobkyně k osobě žalovaného zjistila, že má mít měsíční příjem [částka] jako podnikatel a jeho náklady mají činit [částka] měsíčně. Tyto příjmy a výdaje vyplývají z předloženého výpisu z účtu, třebaže z něj není patrné, že jde skutečně o příjmy z podnikání (pouze u příjmu [částka] je patrné, že jde o úhradu faktury, ostatní příjmy jsou vkladem na účet nebo platby z účtů jiných osob bez poznámky), ani že jde o výdaje na domácnost. Žalobkyně ověřovala příjem žalovaného pouze z výpisu z účtu za jeden kalendářní měsíc, který nemůže bez dalšího prokazovat stabilitu ani pravidelnost příjmů žalovaného. Soud proto uzavírá, že žalobkyně vcházela z výše příjmů žalovaného, kterou neměla dostatečně ověřenou. Na tom nic nemění ani tvrzení, že ostatní členové domácnosti mají mít příjem [částka] měsíčně, přičemž toto tvrzení není nijak prokazováno. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně řádně nezjistila a neověřila všechny příjmy a výdaje žalovaného a neprokázala tak řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
15. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částku [částka] a již uhradil [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.
16. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.
18. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.