Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacenía) částky [částka],b) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (jistina [částka], poplatek za vyplacení tranší úvěru [částka], smluvní úrok [částka] - tento nárok je příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 o. z., poplatek za službu Presto [částka], další částka [částka]), s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] s možností čerpat opakovaně finanční prostředky až do výše úvěrového limitu [částka]. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na webové stránce www.flexifin.cz (elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“, poté, co provedla ověřovací platbu [částka] na účet žalobkyně z jejího bankovního účtu [č. účtu]), na základě níž žalobkyně, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované, poskytla žalované úvěr na její bankovní účet č. [č. účtu], a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (celkem [částka]). Žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky spolu s příslušenstvím a dalšími sjednanými poplatky splatit v pravidelných denních splátkách (konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]), dostala se však do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně ke dni [datum] vypověděla úvěrovou smlouvu, tudíž od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celé dlužné částky. Žalovaná na úvěr uhradil celkem [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Z elektronického dokumentu označeného jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně se s žalovanou dne [datum] dohodla na poskytnutí peněžních prostředků až do výše [částka], u žalobkyně je uvedeno číslo účtu [č. účtu], u žalované č. účtu [č. účtu]. Konec doby možnosti čerpání finančních prostředků byl stanoven na [datum], dále se strany dohodly na RPSN 1148,02 úrokové sazbě 0,85% denně, poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99 % a dalších poplatcích specifikovaných ve smlouvě. Žalobkyně a žalovaná se dále dohodly na ověřovací platbě [částka] za účelem ověření totožnosti klienta, nedošlo-li k ověření vlastníka účtu jiným způsobem (Kontomatik, BankID). Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky. ¨4. Z Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že ověření totožnosti žalované proběhlo dne [datum] prostřednictvím autorizační korunové platby z účtu [Jméno žalované] č. [č. účtu]. Žalovaná v rámci kontraktačního procesu doložila kopii občanského průkazu, kterou žalobkyně předložila soudu jako důkaz.5. Z elektronického dokumentu označeného jako Příloha: Předpis denních splátek soud zjistil, že obsahuje rozpis denních splátek za období od [datum] do [datum], a to v členění na jistinu, úrok, poplatek a celkovou částku, která činí [částka].6. Z listiny označené jako Informace pro spotřebitele soud zjistil, že tato obsahuje pouze obecné informace o poskytovateli úvěru, o podmínkách poskytování úvěru a modelové příklady, nikoli však konkrétní skutečnosti vztahující se k projednávanému případu.7. Ze sdělení banky MONETA Morny bank, a.s. soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované na její bankovní účet č. [č. účtu] celkem [částka] v následujících platbách: dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Shodná zjištění učinil soud z listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli.8. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že je v prodlení v délce 92 dnů, že dosud neuhradila své závazky, a že proto smlouvu vypovídá s okamžitou platností; celkovou dlužnou částku vyčíslila na [částka].9. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby datované dne [datum] včetně Potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.10. Z listiny označené jako Obecné principy posuzování a filozofie společnosti soud zjistil, že se jedná o dokument shrnující obecné postupy a kritéria, která žalobkyně používá při posuzování úvěruschopnosti klientů. Z uvedené listiny však nebylo zjištěno, jak byla v daném případě posuzována úvěruschopnost žalované, z jakých konkrétních informací společnost vycházela a jaké skutečnosti hodnotila; listina proto neobsahuje konkrétní skutková zjištění k tomuto případu.11. Z listiny označené jako Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že se jedná o listinu, v níž žalobkyně evidovala údaje o poměrech žalované, mimo jiné počet členů domácnosti 3, měsíční výdaje na bydlení [částka], měsíční ověřený příjem [částka], rezervu na výdaje [částka], počet pracujících členů domácnosti 1, měsíční výdaje na půjčky bez uvedení částky, další nezbytné výdaje [částka] a disponibilní příjem [částka].12. Z listiny označené jako Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně evidovala ověřený měsíční čistý příjem ve výši [částka], aniž by bylo zřejmé, z jakých podkladů toto ověření vycházelo, a aniž by tyto podklady byly soudu předloženy.13. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).14. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] s žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku dohodla na poskytnutí peněžních prostředků až do výše [částka] a na podmínkách jejich splácení, a to v listině označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelského úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalované. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka] na účet a žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s pravidelnými splátkami. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).16. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně popsala obecné postupy, jimiž při posuzování úvěruschopnosti svých klientů postupuje, a předložila listiny, z nichž vyplývá, jaké údaje si o žalované zaevidovala. Z těchto listin však nevyplývá, z jakých konkrétních podkladů žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela, jak tyto údaje ověřovala ani jak je v poměrech projednávané věci vyhodnotila. Žalobkyně zejména neprokázala, že by řádně ověřila příjem žalované, že by se dostatečně zabývala jejím předchozím úvěrovým zatížením, například lustrací v registrech BRKI, NRKI či SOLUS, ani že by zjišťovala, zda vůči žalované není vedeno exekuční řízení. Žalobkyní předložené listiny tak mají spíše povahu tvrzení než přesvědčivých důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně přitom ani přes výzvu soudu nepředložila další konkrétní podklady, jimiž by splnění této povinnosti prokázala.17. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované řádně posoudila. Spotřebitelský úvěr pak žalobkyně ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost, proto je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.18. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle níž je spotřebitel povinen vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně má tedy právo pouze na vrácení dosud nesplacené jistiny poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli na úroky, poplatky, smluvní pokuty či jiná smluvená plnění. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka [částka]. Při posouzení rozsahu dosavadních úhrad soud vycházel z tvrzení samotné žalobkyně, podle něhož žalovaná uhradila celkem [částka], přičemž žalovaná netvrdila a ani v řízení jinak nevyšlo najevo, že by na úhradu předmětného závazku poskytla plnění ve vyšším rozsahu. Žalobkyni tak může svědčit nárok již toliko na zaplacení dosud neuhrazené části poskytnuté jistiny ve výši [částka], a to v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by jednorázová úhrada této částky nebyla přiměřená jejím možnostem, určil soud lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Do uplynutí takto určené lhůty se žalovaná nemůže dostat do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. Pariční lhůta koresponduje s novou dobou splatnosti.19. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně, které nepředstavují nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru, neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalované nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, jelikož se žalovaná s vrácením zbylé části poskytnuté jistiny dosud do prodlení nedostala.20. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.