Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku [částka] (jistina úvěru) s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru č. [č. účtu] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]. (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Na jejím základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou 15,99 % ročně, vyplacený bezhotovostně na běžný účet žalovaného dne [datum], se splácením v měsíčních splátkách po [částka]. Současně žalovaný přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě č. [číslo] jako pojištěný a zavázal se hradit měsíční paušální cenu [částka]. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného ověřením příjmů a výdajů a nahlédnutím do příslušných databází bonity a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalovaný své závazky řádně a včas nesplácel, žalobkyně proto nejdříve vyzvala žalovaného přípisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky [částka] a upozornila jej na možnost zesplatnění celého dluhu ke dni [datum]. Vzhledem k nečinnost žalovaného a neuhrazení splátek po splatnosti se stal celý závazek splatným ke dni [datum], což žalovanému právní předchůdkyně oznámila přípisem z téhož dne. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na DBS správa úvěrů, s. r. o. (mezitímní věřitel) a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil.
3. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi původní věřitelkou jako postupitelkou a mezitímní věřitelkou jako postupnicí. Předmětem této smlouvy jsou pohledávky specifikované v Seznamu pohledávek, na který smlouva odkazuje v bodu 1 článku II. Ze smlouvy dále vyplývá, že pohledávky byly postoupeny jednorázově ke dni [datum], přičemž v Seznamu pohledávek mají být identifikovány číslem smlouvy, názvem produktu, výší pohledávky a identifikačními údaji dlužníka, tj. jménem, příjmením a rodným číslem. Seznam pohledávek, podepsaný postupitelkou i postupnicí, tvoří přílohu č. [hodnota] smlouvy a její nedílnou součást.
4. Z listiny označené jako Příloha č. [hodnota] - Seznam pohledávek soud zjistil, že tato se vztahuje ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] a že je v ní uvedena a řádně identifikována pohledávka za žalovaným.
5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezitímní věřitelka a žalobkyně se dohodly na převodu pohledávek, jejichž původním věřitelem byla [právnická osoba]., přičemž tyto pohledávky jsou identifikovány v příloze č. [hodnota] této smlouvy a byly na mezitímní věřitelku již dříve postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
6. Ze seznamu pohledávek, z něhož byla soudu předložena první strana a poslední dvě strany, a který byl mezitímní věřitelkou a žalobkyní podepsán dne [datum], soud zjistil, že předmětem převodu byla i pohledávka za žalovaným.
7. Z listin označených jako Oznámení o postoupení pohledávky a převzetí správy pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum], jakož i z přiložených podacích archů, soud zjistil, že žalovanému byla odeslána oznámení o obou postoupeních pohledávky.
8. Z listiny označené jako potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]., potvrdila zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávky mezitímní věřitelkou.
9. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], přičemž žalovaný se zavázal jej splácet v měsíčních splátkách ve výši [částka], a to počínaje dnem [datum], celkem v 94 splátkách, se splatností úvěru nejpozději do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 15,99 % ročně a RPSN ve výši 17,49 %, přičemž úvěr byl sjednán jako neúčelový a nezajištěný. Splácení mělo probíhat inkasem z účtu č. [č. účtu]. Současně bylo sjednáno pojištění úvěru pro případ neschopnosti splácet, přičemž podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě č. ČSH 1/2021. Pravidelná měsíční paušální úhrada za pojištění činila podle ceníku platného ke dni uzavření smlouvy [částka] měsíčně.
10. Z výpisu z úvěrového účtu a z listiny označené jako Podklady pre súdnie konanie soud zjistil, že dne [datum] byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši [částka], že žalovaný následně uhradil celkem [částka], z toho [částka] na jistinu a [částka] na poplatky, a že konečný stav úvěrového účtu ke dni [datum] činil [částka]. Z listiny dále vyplývá, že od října 2024 byl žalovaný v prodlení s pravidelnými splátkami.
11. Z listin označených jako Posouzení úvěruschopnosti klienta a výpis z bankovního účtu žalovaného vedeného u původní věřitelky soud zjistil, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru provedla lustraci žalovaného v dostupných registrech a při posouzení jeho úvěruschopnosti vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], který odpovídal příjmům žalovaného v měsících předcházejících poskytnutí úvěru. Původní věřitelka současně zohlednila i další úvěrové zatížení žalovaného, neboť ten měl u původní věřitelky sjednány další úvěrové produkty, a to kontokorentní úvěr ve výši [částka] s orientační splátkou [částka], revolvingový úvěr ve výši [částka] s orientační splátkou [částka] a tři spotřebitelské úvěry se splátkami ve výši [částka], [částka] a [částka]. U jiného věřitele měl žalovaný dále kreditní splátkovou kartu s limitem [částka] a orientační splátkou [částka]. Celkové měsíční splátkové zatížení žalovaného, včetně posuzovaného úvěru, tak činilo [částka].
12. Z listin Poslední výzva k úhradě ze dne [datum] a Okamžitě splaťte dluh ze dne [datum], včetně údajů o doručení zásilek, soud zjistil, že původní věřitelka žalovaného vyzývala k úhradě splátek po splatnosti.
13. Z listiny označené jako předžalobní upomínka, včetně přiloženého podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění.
14. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka a žalovaný dne [datum] uzavřeli písemnou smlouvu, v níž se dohodli, že původní věřitelka poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a že žalovaný bude tuto částku splácet spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy byla též ujednání o pojištění úvěru pro případ neschopnosti splácet. Dne [datum] byla žalovanému vyplacena částka [částka]. Žalovaný před podáním žaloby uhradil dluh jen částečně a dostal se prodlení se splátkou od října 2024. Původní věřitelka žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě splátek po splatnosti. Pohledávka byla následně postoupena nejprve na mezitímní věřitelku a poté na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo odesláno oznámení o obou postoupeních pohledávky. Žalobkyně poté žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalobou uplatněný nárok cokoliv dalšího uhradil.
15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Mezi účastníky bylo v souvislosti s úvěrovou smlouvou platně sjednáno i pojištění úvěru. Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
16. Soud dospěl k závěru, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Z provedených důkazů vyplynulo, že vycházela z údajů o příjmech a závazcích žalovaného, jakož i z dalších informací, které měla k dispozici. S ohledem na výši poskytnutého úvěru, výši sjednaných splátek a zjištěné poměry žalovaného považuje soud toto posouzení za dostatečné. Splatnost uplatněného nároku soud dovodil ze zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek, přičemž žalovaný byl k úhradě dlužných splátek vyzýván již před podáním žaloby. Z provedených důkazů dále vyplynulo, že jednotlivé úhrady žalovaného byly v souladu se smlouvou o úvěru započítávány nejprve na náhradu nákladů souvisejících s vymáháním pohledávky a s úvěrovým vztahem, poté na ceny související s úvěrem a smluvní pokuty, dále na úroky z úvěru a úroky z prodlení a teprve následně na jistinu. Za tohoto stavu soud uzavřel, že neuhrazená jistina činí částku [částka]. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by na žalovanou pohledávku uhradil více.
17. Žalovaný je ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen nároky přiznané žalobkyni zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a odměna advokáta. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), neboť jde o návrh podaný na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní v hodnotě nepřesahující [částka]. Takto žalobkyni náleží odměna právního zástupce [částka] za tři úkony právních služeb do podání návrhu na zahájení řízení (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, a náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu). Náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů činí částku [částka]. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši [částka] je žalovaný podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady spojené s podáním ze dne [datum] učiněným na výzvu soudu k doplnění žaloby soud žalobkyni nepřiznal, neboť tímto podáním pouze doplnila tvrzení, která měla uvést již v žalobě.