15 C 50/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení částky [částka] a příslušenství (kapitalizovaného úroku [částka] za období [datum] do [datum], úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka], a smluvní pokuty [částka] kapitalizované za období [datum] do [datum] ve výši 0,1% denně z částky [částka]). Žalobkyně uvádí, že uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu o úvěru a Smlouvu o úvěru (dále též jen „smlouva“) ID [číslo], na základě které měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr v částce [částka] bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný měl vrátit žalobkyni částku [částka], tedy jistinu úvěru [částka] a smluvní úrok 1 % denně z jistiny v kapitalizované výši [částka], a to nejpozději dne [datum]. Žalovaný si opakovaně požádal o prodloužení splatnosti úvěru, naposledy byla splatnost prodloužena do [datum]. Za prodloužení splatnosti zaplatil žalovaný poplatek celkem ve výši [částka]. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky, přesto ničeho neuhradil. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě výpisů z jeho bankovního účtu za období od [datum] do [datum], tedy tři měsíce před poskytnutím úvěru, a vycházela z jeho průměrného měsíčního čistého příjmu [částka] u zaměstnavatele [právnická osoba], za výši jeho měsíčních výdajů považovala částku [částka] (40% příjmů), dále vycházela ze zprávy úvěrového registru, dle které hradil žalovaný další úvěr splátkami [částka] měsíčně a součet poskytnutých mikroúvěrů činil [částka], které však měly být dle tvrzení žalobkyně ke dni poskytnutí úvěru splaceny. Doplnila, že rovněž provedla mj. lustraci v insolvenčním rejstříku a registru exekucí a že žalovaný úvěr byl již v pořadí šestým úvěrem poskytnutým žalobkyní žalovanému.

2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil a uvedl, že s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru ID [číslo] a od žalobkyně obdržel částku [částka]. Celkem žalobkyni dosud uhradil částku [částka], která měla představovat úhradu poplatků za prodloužení splatnosti úvěru. Žalovaný zpochybňuje platnost uzavření úvěrové smlouvy s tím, že žalobkyně neprokazuje, že by žalovaný vyslovil souhlas právě s úvěrovou smlouvou v takovém znění, jež je v tomto řízení předkládána. Dále namítá neplatnost úvěrové smlouvy pro nepřiměřenou výši RPSN odporující dobrým mravům, a zpochybňuje, že by žalobkyně dostála své povinnosti řádně posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Poukázal na to, že před podáním žaloby s žalobkyní komunikoval a pokusil se o smírné řešení, dokonce se obrátil i na finančního arbitra, u něhož však řízení bylo zastaveno, jelikož žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu. Navrhl, aby jím uhrazená částka [částka] byla započtena na jistinu úvěru a aby mu bylo umožněno zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši [částka] splácet v měsíčních splátkách po [částka]. Úroky z prodlení navrhl stanovit od data, kdy bylo postaveno na jisto, jaká je výše dlužné částky a jak má být uhrazena, neboť až od tohoto okamžiku se dostal žalovaný do prodlení. Dále navrhl, aby soud podle § 150 o.s.ř. nepřiznal žalobkyni náhradu náklad řízení.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, a listiny označené žalovaným, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Výpis z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku a jejím předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z listiny označené jako Rámcová smlouva o úvěru soud zjistil, že se jedná o elektronický dokument uzavřený dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným. Podpis žalovaného byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webových stránek, přičemž unikátní identifikační kód byl žalovanému zaslán formou SMS na telefonní číslo [tel. číslo] a podpis byl učiněn z IP adresy [číslo]. V rámcové smlouvě je u žalovaného uvedeno číslo bankovního účtu [č. účtu], telefonní číslo [tel. číslo] a e-mailová adresa [e-mail]. Rámcová smlouva upravuje mj. podmínky uzavírání jednotlivých smluv o úvěru, klientskou zónu dostupnou na webových stránkách www.svycarskapujcka.cz, splatnost úvěrů, prodloužení splatnosti, předčasné splacení, smluvní pokuty a úroky z prodlení.

6. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že se jedná o elektronickou smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným. Podpis žalovaného byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webových stránek, přičemž unikátní identifikační kód byl žalovanému zaslán formou SMS na telefonní číslo [tel. číslo] a podpis byl učiněn z IP adresy [číslo] Úvěr byl sjednán jako bezhotovostní a bezúčelový ve výši [částka], s dobou trvání 30 dnů a celkovou splatnou částkou [částka], se splatností ke dni [datum]. Smlouva obsahuje ujednání o úrokové sazbě 1 % denně, smluvní pokutě v případě prodlení a náhradě nákladů spojených s upomínkami, a stanovuje výši poplatku za první prodloužení platnosti na částku [částka] denně (tedy [částka] za 30 dní).

7. Z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru činila [částka], doba trvání úvěru byla sjednána na 30 dnů, finanční prostředky měly být poskytnuty bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného, celková částka splatná spotřebitelem činila [částka], úroková sazba byla stanovena ve výši 1 % denně a roční procentní sazba nákladů činila 2 334 %, dále byl sjednán poplatek za prodloužení splatnosti ve výši celkového úroku, který by měl žalovaný uhradit dle prodlužované smlouvy.

8. Z důkazu provedeného přehráním videozáznamů soud zjistil, že byly pořízeny záznamy zachycující přední a zadní stranu občanského průkazu žalovaného a záznam podoby osoby odpovídající podobě osoby uvedené na tomto dokladu při uzavírání smlouvy prostřednictvím elektronické komunikace na dálku.

9. Z listiny obsahující kopii e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo emailem zaslaným na adresu [e-mail] potvrzeno uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] a oznámeno vyplacení částky [částka] na jeho bankovní účet, přičemž v příloze emailu byly zaslány smluvní dokumenty.

10. Z listiny označené jako Potvrzení o provedené platbě vystavené platební bránou ThePay soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu žalobkyně vedeného u platební brány ThePay odeslána částka [částka] na bankovní účet č. [č. účtu].

11. Z listiny označené jako Historie žádostí soud zjistil, že se jedná o listinu pocházející z interní evidence žalobkyně ve vztahu k úvěrům poskytovaným žalovanému. Z obsahu listiny vyplývá, že žalovanému byly v období od září 2024 do března 2025 opakovaně poskytovány krátkodobé úvěry v částkách [částka], [částka], [částka] a [částka], přičemž u těchto úvěrů je uveden stav „podepsáno a vyplaceno, splaceno“, a u posledního úvěru poskytnutého dne [datum] ve výši [částka] je uveden stav „podepsáno a vyplaceno, podána žaloba“.

12. Z nedatované listiny označené jako Výsledek scoringu – výpis z registru NRKI soud zjistil, že obsahuje údaje o uvažovaném příjmu žalovaného ve výši [částka], uvažovaných výdajích ve výši [částka], uvažovaných pravidelných splátkách ve výši [částka] a dále údaj o souhrnné výši splátek mikropůjček ve výši [částka]. Z této listiny soud dále zjistil, že obsahuje přehled uzavřených úvěrových smluv žalovaného v částkách [částka], 3 x [částka], [částka], 2 x [částka], [částka] a [částka] v období let 2023 až 2025, včetně údaje o dlouhodobějším závazku ve výši [částka] se zbývající jistinou [částka], měsíční splátkou [částka] a s částkou [částka] po splatnosti. Z listiny soud rovněž zjistil, že obsahuje přehled více než dvaceti neuzavřených úvěrových kontraktů v letech 2024 a 2025, tj. žádostí o úvěr v částkách od [částka] do [částka], které nebyly završeny uzavřením smlouvy.

13. Z listiny, která představuje kopii výpisu z interních kontrolních systémů žalobkyně vztahujících se k osobě žalovaného, soud zjistil, že obsahuje tabulku označenou jako „Socordia e-spis – inteligentní spis“, z níž k datu [datum] vyplývá provedení interní kontroly žalovaného, a je zde uvedeno, že úřední adresa byla ověřena, v insolvenčním rejstříku ISIR nebyl žalovaný nalezen, a dále je uvedeno, že žalovaný není veden jako veřejný dlužník ani jako osoba v exekuci. Dále soud zjistil, že listina obsahuje tabulku označenou jako „Kontrola platnosti dokladu“, v níž je k datu [datum] uvedeno číslo dokladu a výsledek kontroly „platný“. Listina dále obsahuje tabulku označenou jako CNCB lustrace, v níž je rovněž uvedeno datum [datum] a údaje o skórovém hodnocení, zejména „CB skóre A“ a „FSI A“.

14. Z výpisů z bankovních účtů žalovaného, jež si žalobkyně měla opatřit v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy, vyplývá, že žalovaný má celkem devět bankovních účtů.

15. Z listiny označené jako bankovní výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu] soud zjistil, že se jedná o výpis za období od [datum] do [datum], přičemž hodnota příchozích plateb činila [částka] a hodnota odchozích plateb činila [částka]. Z obsahu výpisu dále vyplývá, že na tomto účtu byly evidovány pouze transakce nižších částek, odpovídající převážně pohybům peněžních prostředků bez zřejmé souvislosti s příjmy ze zaměstnání či s úhradami významnějších závazků, přičemž výpis neobsahuje takové transakce, které by samy o sobě dokládaly pravidelný příjem nebo podstatné finanční zatížení žalovaného.

16. Z listiny označené jako bankovní výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu] soud zjistil, že se jedná o výpis za období od [datum] do [datum], přičemž hodnota příchozích plateb činila [částka] a hodnota odchozích plateb činila [částka]. Z obsahu výpisu dále vyplývá, že dne [datum] byly na účet žalovaného připsány příchozí platby ve výši [částka], [částka], [částka], dále ve výši [částka] a ve výši [částka], přičemž u těchto plateb je jako protistrana (název účtu odesílatele) uvedeno jméno žalovaného. Z výpisu dále vyplývá, že i v předchozím období byly na účet připisovány další příchozí platby nižších částek, u nichž je rovněž jako protistrana uvedeno jméno žalovaného. Z výpisu současně soud zjistil, že z účtu byly provedeny odchozí platby, a to mimo jiné platba ve výši [částka] ve prospěch příjemce označeného jako FACEIT, který je online herní platformou, dále dne [datum] dvě odchozí platby ve výši [částka] a [částka] ve prospěch příjemce označeného jako csgoroll.com, který je online hazardní platformou, a dále dne [datum] dvě odchozí platby ve výši [částka] a [částka] ve prospěch příjemce označeného jako BetanoPayment, který je online sázkovou kanceláří.

17. Z listiny označené jako bankovní výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu] soud zjistil, že se jedná o výpis za období od [datum] do [datum], přičemž hodnota příchozích plateb činila [částka] a hodnota odchozích plateb činila [částka]. Z obsahu výpisu soud dále zjistil, že dne [datum] byly na účet připsány čtyři příchozí platby od společnosti [právnická osoba]., a to ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka], přičemž tyto platby byly ve výpisu označeny jako „Váš Flexifin úvěr“ (s uvedením čísla úvěru). Dále bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet připsána další platba od společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka], rovněž označená jako úvěrové plnění. Z výpisu dále vyplývá, že dne [datum] byla na účet připsána rovněž příchozí platba vyšší částky od fyzické osoby, přičemž z výpisu není zřejmý účel této transakce ani to, zda by se mělo jednat o pravidelný příjem žalovaného. Současně soud zjistil, že výpis obsahuje také transakce, u nichž je jako odesílatel nebo příjemce uvedeno jméno žalovaného ([Jméno žalovaného]), a to jak na straně příchozích, tak odchozích plateb. Z téhož výpisu soud dále zjistil, že z účtu žalovaného odcházely rovněž platby vyšších částek, u nichž však z výpisu není zřejmý účel platby ani označení příjemce, zejména platba ve výši [částka] ze dne [datum] a dále platba ve výši [částka] ze dne [datum].

18. Z listiny označené jako Bankovní výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu] soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] byly na tomto účtu evidovány příchozí transakce ve výši [částka] a odchozí platební transakce ve výši [částka]. Z výpisu vyplývá, že mezi příchozími platbami byly pravidelné příjmy ze zaměstnání od společnosti [právnická osoba], a to ve výši [částka] dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]. Dále byly na účet žalovaného připsány opakované příchozí platby od subjektů poskytujících krátkodobé úvěry, zejména prostřednictvím platební brány ThePay a.s. s popisem „půjčka dle smlouvy czeogiau od [právnická osoba], a to v částkách od [částka] do [částka], celkem v 15ti platbách [částka], dále příchozí platby celkem [částka] od společnosti [právnická osoba]., u nichž je v popisu transakcí uvedeno označení „půjčka“. Z výpisu je dále patrné, že na účet žalovaného byly připsány i další příchozí částky označené pouze jménem žalovaného, bez uvedení účelu platby nebo identifikace odesílatele. Z téhož bankovního výpisu soud zjistil, že z účtu žalovaného byly v uvedeném období hrazeny odchozí platby související se splácením úvěrů, konkrétně dne , datum[částka] částka, ve prospěch společnosti [právnická osoba] a dne , datum[částka] částka, ve prospěch téže společnosti, přičemž v popisu transakce je uvedeno označení „Platba Creditea půjčky“. Dále soud zjistil odchozí platbu ve výši [částka] uskutečněnou dne [datum] ve prospěch společnosti [právnická osoba]., u níž je v popisu transakce uvedeno označení „půjčka“. Z téhož bankovního výpisu soud dále zjistil, že v období od [datum] do [datum] byly z účtu žalovaného uskutečněny opakované odchozí platby ve prospěch subjektu označeného jako „csgoroll.com Nicosia“, který je provozovatelem online hazardní platformy, a to v několika jednotlivých částkách v řádu stovek až několika tisíc korun, přičemž celková výše těchto plateb činila nejméně [částka]. Z téhož bankovního výpisu soud rovněž zjistil, že v uvedeném období byla evidována řada příchozích i odchozích plateb, u nichž je jako protistrana transakce uvedeno výlučně jméno žalovaného, aniž by byl z bankovního výpisu zjistitelný účel těchto plateb, identifikace protistrany nebo číslo účtu, přičemž souhrnný objem těchto plateb činil v uvedeném období částku v řádu několika desítek tisíc korun.

19. Z listiny označené jako Seznam výzev k úhradě soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalovanému výzvy k úhradě dlužné částky formou SMS zpráv a e-mailů v období od [datum] do [datum].

20. Z listiny představující kopii odeslané SMS zprávy osud zjistil, že dne [datum] byla na telefonní číslo [tel. číslo] 774349939 odeslána zpráva obsahující výzvu k úhradě dlužné částky.

21. Z listiny, která představuje kopii e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému e-mail obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota].

22. Z listiny označené jako Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] nejpozději do [datum].

23. Z listiny označené jako Poslední výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota].

24. Z listin označených jako Návrhy smírného řešení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se písemně obrátil na žalobkyni a namítal, že úvěrová smlouva je neplatná pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti i pro nepřiměřenou výši RPSN, přičemž navrhoval žalobkyni započtení již uhrazené částky na jistinu a splácení zbývající částky formou měsíčních splátek.

25. Z listiny označené jako Vyjádření žalovaného k poslední výzvě k úhradě dlužné částky ze dne [datum], kterou adresoval žalobkyni, soud zjistil, že žalovaný namítal neplatnost smlouvy o úvěru, zejména z důvodu neposouzení úvěruschopnosti a nepřiměřené výše RPSN, a zpochybňoval uzavření smlouvy prostřednictvím elektronické komunikace.

26. Z listiny označené jako Reakce na přípis – návrh smírného řešení, vyhotovené dne [datum], soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně reagovala na návrh smírného řešení zaslaný žalovaným a odmítla jeho námitky; uvedla, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila jeho úvěruschopnost, zejména že přiměřeně zhodnotila výši a pravidelnost příjmů, jejich historii, případně výkyvy v čase, a učinila odpovídající kroky k ověření zjištěných údajů. Zdůraznila, že byly kontrolovány i výdaje žalovaného a že žalobkyně provedla rovněž dotazy do dostupných evidencí. Odkázala na to, že žalobkyně má k dispozici výpisy z bankovních účtů žalovaného a zprávu z úvěrového registru, která měla potvrzovat jeho úvěruschopnosti. Výši RPSN považuje žalobkyně za přiměřenu s ohledem na povahu úvěrového produktu (mikroúvěr). Žalobkyně nabídla uzavření dohody o narovnání s tím, že žalovaný by uhradil žalobkyni jistinu ve výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách.

27. Z Usnesení finančního arbitra ze dne [datum], č. j. FA/SR/SU/8769/2025-5 soud zjistil, že žalovaný se domáhal určení neplatnosti smlouvy o úvěru č. [hodnota], řízení bylo zastaveno z důvodu nepřípustnosti návrhu, neboť ve věci samé bylo zahájeno soudní řízení.

28. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovanému byly poskytnuty bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem sjednaným ve výši 1 % denně, a to jako jednorázovou splátku ve výši [částka] splatnou ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků, tj. do [datum]. Pro případ prodloužení doby splatnosti bylo ujednáno, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za prodloužení, přičemž dle sjednaných podmínek činil poplatek za první prodloužení doby splatnosti [částka] za den. Před poskytnutím peněžních prostředků žalobkyně provedla posouzení finanční situace žalovaného a jeho schopnosti splácet převzaté závazky, přičemž při tomto posouzení vycházela zejména z údajů o příjmech a výdajích žalovaného a z výsledků interních kontrol. Na základě takto zjištěných údajů žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný je schopen převzatý závazek plnit, a peněžní prostředky mu poskytla. Žalovaný však sjednaný závazek ve stanovené době neuhradil. Následně požádal o prodloužení doby splatnosti, přičemž je mezi stranami nesporné, že žalovaný v souvislosti s prodloužením splatnosti uhradil žalobkyni poplatky v celkové výši [částka]. Ani po prodloužení doby splatnosti žalovaný zbylou dlužnou částku neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, včetně výzvy k uhrazení celého dluhu před podáním žaloby. Ze skutkových zjištění dále vyplývá, že dohoda byla sjednána v rámci kontraktačního procesu probíhajícího v online prostředí na dálku prostřednictvím webové aplikace žalobkyně, přičemž potvrzení bylo realizováno elektronicky pomocí unikátního ověřovacího kódu zaslaného na telefonní číslo [tel. číslo] u žalovaného. Žalobkyně v rámci tohoto procesu prováděla ověření osoby žalovaného a disponovala podklady umožňujícími identifikaci žalovaného. Pokud jde o finanční situaci žalovaného v období před poskytnutím peněžních prostředků, bylo zjištěno, že žalovaný měl více bankovních účtů, mezi nimiž prováděl převody peněžních prostředků, a současně měl v rozhodném období příjmy ze zaměstnání. Z pohybů na účtech současně vyplývá, že žalovaný v uvedeném období přijímal na své účty peněžní prostředky, které byly označeny jako plnění z dalších úvěrových vztahů (celkem [částka]), a současně z jeho účtů odcházely platby odpovídající úhradám dalších závazků. Bylo rovněž zjištěno, že žalovaný v uvedeném období uskutečňoval platby související s účastí na online hazardních hrách a herních platformách (celkem přes [částka]).

29. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. Žalovaný v řízení namítal, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, resp. zpochybňoval samotnou skutečnost uzavření smlouvy prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, soud se však s touto námitkou neztotožnil. Z provedených důkazů vyplynulo, že jednání probíhalo v online prostředí na webové aplikaci žalobkyně v klientské zóně, přičemž potvrzení vůle žalovaného bylo realizováno elektronickým podpisem pomocí unikátního identifikačního kódu zaslaného formou SMS na telefonní číslo [tel. číslo] ve smlouvě u žalovaného. Ze smluvní dokumentace současně vyplývá, že poslední podpisový kód byl odeslán dne [datum] na telefonní číslo [tel. číslo] (jež je rovněž uvedeno v úvěrové smlouvě). Žalobkyně dále doložila e-mailovou zprávu odeslanou na emailovou adresu žalovaného dne [datum], v níž žalovaného informovala, že smlouva k půjčce č. [hodnota] byla podepsána, a že částka [částka] byla vyplacena na bankovní účet žalovaného, přičemž v příloze byly připojeny relevantní dokumenty (smlouva o úvěru, rámcová smlouva, standardní informace). Uzavření smlouvy právě žalovaným je pak prokázáno zejména záznamy k ověření totožnosti žalovaného, a to videozáznamy přední a zadní strany občanského průkazu žalovaného a videozáznamem podoby žalovaného. Nadto byla doložena i listina potvrzující faktické poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka] z účtu žalobkyně prostřednictvím platební brány na účet žalovaného. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu prokazují, že žalovaný jednání učinil, resp. že projev vůle žalovaného k uzavření dohody byl zachycen způsobem, který umožňuje ověřit jeho identitu a průběh jednání. Soud proto uzavírá, že námitka žalovaného o neuzavření smlouvy nebyla důvodná, neboť uzavření smlouvy bylo v řízení prokázáno listinami, elektronickými stopami jednání i faktickým poskytnutím peněžních prostředků na účet žalovaného (což žalovaný ani v průběhu soudního řízení nevyvracel).

30. Při posuzování těchto závazkových vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).

31. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

32. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím peněžních prostředků postupovala s odbornou péčí a posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dostupných databází, interních kontrolních systémů a podkladů týkajících se příjmů a výdajů žalovaného. V rámci scoringového hodnocení (označeného žalobkyní jako výpis z registru NRKI) byl uveden uvažovaný příjem ve výši [částka], uvažované výdaje [částka] a uvažované pravidelné splátky [částka]. Ze stejného podkladu dále vyplývá, že žalovaný měl evidovány závazky u více poskytovatelů – v části „aktuální stav“ bylo uvedeno, že u nesplátkových operací jsou vedeny 2 operace s celkovou dlužnou částkou [částka] a měsíční splátkou [částka], dále v části „kreditní karty a stavební spoření“ byly uvedeny 4 operace, s limitem [částka] a zbývající jistinou [částka]. Podklad rovněž obsahoval přehled kontraktů a dále rozsáhlý seznam neuzavřených kontraktů, z něhož je patrno, že žalovaný žádal o další úvěrové produkty, které však nebyly poskytnuty. V rámci zkoumání úvěruschopnosti soud přihlédl rovněž k pohybům na bankovních účtech žalovaného. Z výpisů je patrno, že žalovaný měl příjmy ze zaměstnání od [právnická osoba] v průměru [částka] měsíčně. Současně však bylo zjištěno, že žalovaný v rozhodném období přijímal na své účty opakovaně další finanční prostředky s charakterem úvěrových plnění, zejména příchozí platby označené jako úvěry společnosti [právnická osoba]., půjčka od [název] [právnická osoba]., a od [právnická osoba]., v celkovém objemu [částka] za období od [datum] do [datum]. Soud dále vzal v úvahu, že z bankovních výpisů vyplývá opakovaná účast žalovaného na hazardních a herních platformách, a to zejména prostřednictvím plateb na csgoroll.com, dále na BetanoPayment a FACEIT. Konkrétně bylo zjištěno, že v období zejména února 2025 žalovaný uskutečnil ve prospěch csgoroll.com více plateb (mimo jiné dne [datum] pět plateb ve výši [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], a dne [datum] čtyři platby ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka], dále dne [datum] další platbu [částka], dne [datum] platbu [částka] a dne [datum] též další platbu [částka]), a dále více plateb v lednu 2025 (např. dne [datum] platby [částka], [částka], [částka] a [částka]), což představuje významný rizikový faktor pro posouzení finanční stability žalovaného.

33. Za těchto skutečností soud uzavírá, že žalobkyně měla k dispozici dostatek informací, z nichž bylo patrné, že žalovaný již před poskytnutím předmětných peněžních prostředků měl více existujících závazků vůči jiným subjektům, současně přijímal další úvěrová plnění a část jeho disponibilních prostředků byla v rozhodném období vynakládána na hazardní aktivity. Žalobkyně tyto skutečnosti buď zcela opomenula, nebo je vyhodnotila způsobem, který neodpovídá požadavku odborné péče. Přesto žalovanému poskytla finanční prostředky [částka], které měl žalovaný uhradit v krátké době 30 dnů, a to v celkové částce [částka], tedy částce významně převyšující jeho měsíční disponibilní část příjmu (žalobkyně sama uváděla, že vypočítala měsíční osobní náklady žalovaného na [částka], a při průměrném měsíčním příjmu [částka] tedy musela po odečtení měsíčních nákladů vycházet z disponibilního příjmu [částka]), a to za situace, kdy již existovala další úvěrová zatížení. V takové situaci nebylo možno bezpečně uzavřít, že žalovaný bude schopen závazek řádně a včas splnit.

34. Samotná skutečnost, že žalovaný v minulosti u žalobkyně čerpal více úvěrů, které řádně splatil, nezbavuje žalobkyni povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před každým jednotlivým poskytnutím úvěru, a to na základě aktuálních a ověřených údajů. Z předchozí řádné platební morálky žalovaného nelze bez dalšího dovozovat jeho úvěruschopnost k dalšímu závazku, neboť posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z aktuální finanční situace spotřebitele a z rizikových faktorů existujících v době uzavření nové smlouvy.

35. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice disponovala řadou relevantních údajů o příjmech, výdajích a závazcích žalovaného, nicméně tyto údaje nevyhodnotila řádně a v souladu s požadavkem odborné péče; zejména nevzala přiměřeně v úvahu rozsah existujících závazků žalovaného a současně jeho rizikové chování spočívající v opakovaných platbách na hazardní platformy, ačkoli tyto informace měla k dispozici. Z toho důvodu soud uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před poskytnutím peněžních prostředků posouzena řádně a s odbornou péčí ve smyslu zákonných požadavků. V důsledku řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného je proto úvěrová smlouva neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

36. Nad rámec výše uvedeného soud posuzoval rovněž námitku žalovaného, podle níž je dohoda neplatná pro rozpor s dobrými mravy, zejména s ohledem na výši sjednané odměny žalobkyně. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž měl ve lhůtě 30 dnů uhradit celkem [částka], tedy částku o [částka] vyšší než poskytnutá jistina. Úroková sazba byla sjednána ve výši 1 % denně a RPSN ve výši 2 334 %. Žalobkyně svou argumentaci založila na tom, že šlo o tzv. mikrouvěr krátkodobé povahy, u něhož je vyšší úroková sazba obvyklá a odůvodnitelná zejména rizikovostí produktu a nákladovostí jeho sjednání. Soud však tento závěr bez dalšího nepřijal. Skutečnost, že jde o krátkodobý úvěr a poskytnutá částka není vysoká, sama o sobě neospravedlňuje odměnu věřitele v míře, která vede k RPSN přesahující 2000 %. Krátkodobost produktu totiž současně znamená, že věřitel má získat poskytnuté prostředky rychle zpět a může je znovu použít k dalšímu poskytování úvěrů, čímž se snižuje význam argumentu o dlouhodobém kapitálovém vázání prostředků. Takto extrémní zatížení spotřebitele proto nelze přiměřeně odůvodnit ani rizikem produktu, ani nákladovostí sjednání úvěru. Za zvlášť problematické soud považuje ujednání o prodloužení splatnosti. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru vyplývá, že poplatek za prodloužení doby splatnosti odpovídá celkové výši úroku, který by měl klient uhradit dle prodlužované smlouvy, a v případě opakovaného prodloužení odpovídá úroku, který byl klient povinen uhradit dle předchozího prodloužení. V posuzovaném případě činil sjednaný úrok za původní dobu trvání úvěru (30 dnů) částku [částka], a právě v této výši se poplatek za prodloužení měl uplatnit. Takové nastavení prodloužení ve svém důsledku způsobuje, že spotřebitel i po splatnosti nadále hradí odměnu odpovídající úroku, byť je tato odměna formálně označena jako „poplatek“. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že úrok je sice vyšší, nicméně je sjednán pouze do doby splatnosti úvěru, v řízení bylo prokázáno, že v podobě poplatku za prodloužení splatnosti je sjednán mechanismus, který fakticky umožňuje pokračování úročení i po splatnosti, pouze pod jiným názvem.

37. Soud proto uzavírá, že sjednaná odměna žalobkyně je v souhrnu nepřiměřená, a to s ohledem na výši úroku a RPSN. Takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy, a proto by byla dohoda stižena neplatností podle § 588 občanského zákoníku.

38. V případě neplatnosti jsou si strany obecně ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo prokázáno, že na základě smlouvy ze dne [datum] žalovaný obdržel částku [částka] a již uhradil [částka]. Žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.

39. Žalovaný ve svém vyjádření navrhoval, aby mu byla případná povinnost k plnění umožněna ve splátkách, a to ve výši [částka] měsíčně, neboť vyšší splátky si vzhledem ke své finanční situaci nemůže dovolit. Soud tomuto návrhu nevyhověl. Soud předně konstatuje, že povolení splátek představuje výjimečný postup, kterým dochází k faktickému odkladu realizace práva oprávněného, a proto musí být odůvodněn konkrétními okolnostmi na straně povinného. Žalovaný však své tvrzení o nepříznivé finanční situaci ponechal v obecné rovině a nijak je nekonkretizoval, zejména neuvedl výši svých aktuálních příjmů, pravidelných výdajů, závazků ani dalších relevantních okolností. Současně své tvrzení nepodložil žádnými listinami (např. doklady o aktuálních příjmech, nájemném, vyživovací povinnosti, zdravotních výdajích apod.), přestože důkazní břemeno v tomto směru tíží právě žalovaného jako účastníka, který se tohoto benefitu domáhá. Žalovaný se jednání nezúčastnil, a soud tak nemohl jeho tvrzení doplnit ani ověřit jeho skutečné majetkové poměry výslechem. Za této situace nebylo možné učinit závěr, že jsou splněny podmínky pro povolení splátek, tedy že okamžité splnění povinnosti by žalovaného dostalo do nepřiměřených existenčních obtíží, aniž by tím současně byl nepřiměřeně dotčen oprávněný. Soud současně vzal v úvahu i časový aspekt věci. Žalovaný si musel být vědom existence svého závazku a jeho splatnosti již po delší doby, neboť k prodlení došlo již v polovině roku 2025. Žalovaný tak měl dostatečný časový prostor k tomu, aby se na úhradu závazku připravil, popřípadě aby soudu alespoň doložil konkrétní okolnosti, pro něž není schopen plnit jednorázově. Vzhledem k absenci konkrétních tvrzení a důkazů na straně žalovaného však soud neshledal důvody pro povolení splátek.

40. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani z žalobkyní zaslaných výzev k plnění (předžalobní výzvy), neboť v těchto žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazků z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo ani na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

41. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.

42. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť žalovaný byl sice v řízení převážně úspěšný a náležela by mu poměrná část náhrady nákladů řízení, nebylo však prokázáno, že by žalovanému v řízení jakékoliv náklady vznikly.