Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku ve výši [částka],c) úroku ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníd) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částkae) úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám advokáta [Jméno advokáta], LL. M.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění žaloby ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši úvěrového rámce [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně v elektronické formě, do kterého se žalovaná musela registrovat a žalobce ověřil totožnost žalované. Žalovaná podepsala smlouvu prostřednictvím kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo, které uvedla při registraci do webového rozhraní. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem 25,9 % ročně a s ujednanými poplatky vrátit v měsíčních splátkách ve výši 3,18 % aktuální dlužné částky. Žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu načerpala celkem [částka] a již uhradila [částka] (započteno na úrok, poplatky a jistinu). Žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovanou k úhradě. Nyní žalobkyně požaduje celkem částku [částka], složenou z neuhrazené jistiny [částka], nákladů na vymáhání [částka] (2 x [částka]), smluvní pokuty [částka] (2 x [částka] za prodlení se dvěma splátkami), dále požaduje kapitalizovaný úrok [částka] (úrok ve výši 25,9 % ročně z jednotlivých splatných splátek a úrok 25,9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (ve výši 12 % p.a. z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]), úrok ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků po posouzení jejích příjmů a výdajů, osobních poměrů a nahlížení do registrů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě všech dlužných částek před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Z elektronického dokumentu označeného jako [název] – [název] č. [hodnota] s opakovaným čerpáním č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně s žalovanou dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši úvěrového rámce [částka], úroková sazba 25,9 % ročně, RPSN 29,2 %, měsíční splátka 3,182 % z dlužné částky, celková splatná částka [částka]. Ujednány poplatky za náklady s upomínáním [částka] za měsíc, smluvní pokuta [částka] při nesplácení (nebo do výše dlužné splátky, je-li nižší). Ujednáno pojištění. Přiloženy byly Úvěrové podmínky.
4. Z listiny označené jako Karta klienta bylo zjištěno, že žalobkyně k žalované zjišťovala její poměry. Žalovaná žalobkyni sdělila, že nemá děti, je zaměstnaná s příjmem [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti [částka] měsíčně, měsíční výdaje domácnosti [částka]. Dále je uveden výpis prověřených registrů bez negativních záznamů. Z listiny označené jako Úvěrová zpráva bylo zjištěno, že žalovaná měla kontokorentní úvěr od [datum] s úvěrovým rámcem [částka], v době před poskytnutím úvěru čerpala v březnu 2024 částku [částka], dále měla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka] od [datum], který splácela nepravidelně; k dubnu 2024 zbývalo doplatit [částka]. Dále měla kreditní kartu s úvěrovým rámcem [částka], k dubnu 2024 činila suma zbývajících splátek [částka]. Z listiny nadepsané jako Ověření bonity MLS (měsíčního limitu splátek) bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z příjmů žalované [částka], zohlednila tzv. životní minimum [částka], náklady na bydlení [částka], měsíční výdaje [částka], splátky jiným společnostem [částka], a výši splátek poskytovaného úvěru a vyhodnotila, že měsíční příjmy a výdaje žalované umožnují splácet poskytnutý úvěr.
5. Z listiny označené jako Výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že u uvedené smlouvy bylo vyčerpáno celkem [částka] na jistině a uhrazeno celkem [částka]; je uveden rozpis úroků, poplatků a smluvních pokut a splátky. Žalovaná se dostala do prodlení se 4. splátkou splatnou [datum] a úvěr přestala splácet.
6. Z listiny označené jako Výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum] a z listiny označené jako Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila a výzvu k úhradě celého dluhu adresovala žalované na kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, a následně adresovala žalované výzvu k plnění; zásilky byly odeslány.
7. Z listiny označené jako Úvěrové podmínky soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná si sjednaly podmínky zesplatnění, mj. v případě, kdy dlužník dluží věřiteli dvě a více splátek s tím, že v tomto případě přirůstají k jistině nezaplacené úhrady za pojištění a nezaplacený úrok do doby zesplatnění. Byla sjednána smluvní pokuta [částka] za zpoždění se zaplacením splátky nebo jiné platby, poplatky jsou účtovány dle Sazebníku platném ke dni vzniku poplatkové povinnosti.
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od žalobkyně na základě dohody obsažené v listině označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. [hodnota] ze dne [datum] obdržela celkem částku [částka], kterou se zavázala vrátit společně s úroky a poplatky. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobkyně v souladu s dohodou stran naúčtovala žalované náklady na vymáhání a smluvní pokutu. Žalobkyně zjišťovala některé osobní a majetkové poměry žalované při sjednávání dohody. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (revolvingový úvěr) ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána posouzením jejích příjmů a výdajů a kontrolou v dostupných rejstřících. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně předložila kartu klienta a úvěrovou zprávu. Z těchto důkazů je patrné, že žalobkyně činila lustrace v rejstřících týkajících se žalované, avšak pokud jde o zjišťované údaje, nezabývala se žalobkyně zjišťováním dostatečně a neposoudila údaje řádně. Předně zcela absentuje skutečné ověření příjmové a výdajové stránky žalované, neboť k tomu si žalobkyně nevyžádala žádné doklady (např. výpisy z účtu, potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalované), ze kterých by mohla teprve učinit relevantní závěry. Z karty klienta je patrný příjem žalované [částka] měsíčně, který však nebyl nijak ověřen. Pokud v kartě klienta není uvedeno, že by žalovaná měla jiné závazky (jedná se o údaje poskytnuté žalobkyni přímo žalovanou), tak z úvěrové zprávy je zcela zřejmé, že žalovaná má ve skutečnosti další úvěrové produkty (kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr a kreditní kartu), ze kterých čerpala finance i těsně před poskytnutím úvěru, případně které v době poskytnutí úvěru splácela. Navíc u revolvingového úvěru zmíněného v úvěrové zprávě je poznámka o nepravidelných splátkách. Je tedy zřejmé, že žalovaná žalobkyni údaje o dalších úvěrových produktech zatajila, žalobkyně však měla k dispozici informace, které by mohly naznačit možné budoucí problémy se splácením poskytovaného úvěru. Bylo tak na žalobkyni, aby za této situace řádně posoudila finanční situaci žalované minimálně ověřením jejích příjmů a výdajů (např. požadavkem na předložení výpisu z účtu a potvrzení o příjmech).
11. Žalobkyně nejenže dostatečným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované (zejména když vycházela z příjmů sdělených žalovanou, bez jejich ověření), žalobkyně navíc ani správně nevyhodnotila informace, které měla k dispozici, a úvěr žalované poskytla v rozporu s požadavky právních předpisů. Bylo tedy zjištěno, že žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
12. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná obdržela částku [částka] a již uhradila [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.
13. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
14. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.
15. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 27,5 % (úspěch žalobkyně 63,75 % odpovídající přisouzené částce celkem [částka] po odečtení jejího neúspěchu 36,25 % odpovídajícího zamítnuté částce celkem [částka], při zohlednění výše běžících úroků a úroků z prodlení vyčíslených ke dni vyhlášení rozhodnutí). Náklady žalobkyně tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a odměna právního zástupce. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny [částka] (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náleží mu odměna celkem ve výši [částka] (3 x [částka]). K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále má advokát žalobkyně nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem [částka]. Celkem tak náhrada nákladů činí [částka] po zaokrouhlení, ze které soud žalobkyni přiznal částku [částka] po zaokrouhlení odpovídající úspěchu 27,5 %. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.