Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 226/2025

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 2026-01-21Č. j.: 16 C 226/2025-28Samosoudce: JUDr. Jaroslav HiklAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-03-12Předmět řízení: o 26 055 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2026:16.C.226.2025.1
elektronický podpisnáhrada nákladůbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěruvzájemné plněnínáklady řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 28. 10. 2026 máme 602 582 z 611 982 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (38) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] ve splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k 25. dni každého měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dluhu.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplatit další částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] [adresa] (dále jen předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit dohodnutým způsobem, což však nesplnil a nic předchůdci ani žalobci přes upomínky nezaplatil. Žalobce se nyní domáhá po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], dalších poplatků a příslušenství. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce.

2. Žalovaný potvrdil, že částku [částka] obdržel a že na dluh ničeho nezaplatil, neboť dříve i dnes má obstavený účet z důvodu exekuce. Současně požádal o umožnění splatit dluh ve splátkách po [právnická osoba] Kč měsíčně.

3. V průběhu řízení soud opakovaně vyzval žalobce k předložení konkrétních důkazů vztahujících se k provádění úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele předchůdcem žalobce před uzavřením sporné smlouvy. Žalobce na výzvu soudu pouze obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a že další podklady nemá k dispozici. Žalobce konkrétní důkazy v požadovaném směru soudu nepředložil ani je neoznačil.

4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto:

5. Soud z žalobcem předložené písemné smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] ve výši [částka] při úrokové sazbě 200 % ročně a při RPSN 537,20 % zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis zástupce předchůdce ani žalovaného, přičemž číslo telefonu ani e-mailová adresa elektronickým podpisem žalovaného není. Žalobce tak neprokázal, že jeho předchůdce uzavřel dne [datum] (ani jindy) s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.

6. I v případě, že by byla smlouva předchůdcem žalobce i žalovaným řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepředložil.

7. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoká úroková sazba 200 % mnohonásobně překračuje obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 14,2 %, zaokrouhleně celkem [hodnota] x.

8. Pokud jde o vzájemné plnění, ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce poskytl dne [datum] žalovanému na jeho účet částku [částka].Pokud jde o plnění žalovaného, v řízení nebylo zjištěno ani nevyšlo najevo, že by žalovaný předchůdci potažmo žalobci cokoliv zaplatil.

9. Podle smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků a příloh předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce a že žalobce je ve sporu aktivně legitimován.

10. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy, na nepředložení důkazů o provedení úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.

11. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl předchůdce žalobce dne [datum] žalovanému částku [částka] a že žalovaný předchůdci ani žalobci ničeho nevrátil. Plnění, které předchůdce žalobce žalovanému poskytl, pak představuje plnění bez platného závazku. [adresa].000 Kč, kterou žalovaný dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR [spisová značka] ze dne [datum]). Podle skutkových tvrzení žaloby se v projednávané věci nejedná o vydání klasického bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z., nýbrž o spor o plnění ze spotřebitelské úvěrové smlouvy podle výše uvedených ustanovení.

12. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. [spisová značka] i Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Olomouci č.j. [spisová značka] vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž žalovaný popsal své tíživé osobní a majetkové poměry i výši ostatních dluhů okolo částky [částka], umožnil mu soud uhradit nesplacenou jistinu úvěru ve splátkách po [právnická osoba] Kč měsíčně podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb.

13. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalovanému podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit aktivně legitimovanému žalobci částku [částka] v soudem určených splátkách po [právnická osoba] Kč měsíčně (odstavec I. výroku rozsudku).

14. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný spotřebitel dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl ve sporu větší poměrný procesní úspěch, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdal. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací