Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplatit další částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaná dluží na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností Emmas [právnická osoba]. se sídlem v Praze (dále jen předchůdce nebo žalobce) a žalovanou, na podkladě které předchůdce poskytl žalované úvěr [částka] za poplatek [částka] při úrokové sazbě 36 % ročně a RPSN 9056,91 %, který se žalovaná zavázala předchůdci vrátit dohodnutým způsobem, což nesplnila. Dílčí smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku předchůdci ani žalobci dosud nevrátila.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. V průběhu řízení soud opakovaně vyzval žalobce k předložení konkrétních důkazů vztahujících se k provádění úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele předchůdcem žalobce před uzavřením sporné smlouvy. Žalobce na výzvu soudu pouze obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci žalované z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, avšak konkrétní důkazy v soudem požadovaném směru soudu nepředložil ani je neoznačil.
4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Soud z žalobcem předložené písemné smlouvy ze dne [datum] č. F0A73/747808 o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve výši [částka] za poplatek [částka] při úrokové sazbě 36 % ročně a RPSN 9056,91 % zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o.z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalované. Žalobce tak neprokázal, že jeho předchůdce uzavřel dne [datum] (ani jindy) s žalovanou platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.
6. I v případě, že by byla smlouva žalovanou řádně podepsána, byla by podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stejně absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 84 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce žádné konkrétní důkazy k prokázání, zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované nepředložil.
7. Výše uvedená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 o.z., neboť nepřiměřeně vysoký poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], činí 42 % z jistiny úvěru a několikanásobně překračuje běžné poplatky i obecnou úrokovou sazbu bankovních ústavů ve výši 13,7 %. Předchůdce žalobce tímto nepřiměřeným poplatkem spolu s další úrokovou sazbou 36 % ročně zneužívá ustanovení § 2395 o.z. o odměně za poskytnutí úvěru formou úroků.
8. Pokud jde o vzájemné plnění, ze sdělení ČSOB a.s. ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalované byla dne [datum] připsána částka [částka] od odesílatele Emmas [právnická osoba].V řízení nebylo zjištěno ani nevyšlo najevo, že by žalovaná předchůdci potažmo žalobci cokoliv zaplatila.
9. Z dílčí smlouvy ze dne [datum] ve znění příloh soud zjistil, že předchůdce postoupil spornou pohledávku na žalobce a že žalobce je ve sporu aktivně legitimován.
10. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy, na nepředložení důkazů o provedení úvěruschopnosti žalovaného spotřebitele a na možnost doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy.
11. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na základě nepodepsané nebo absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl předchůdce žalobce týž den žalované částku [částka] a že žalovaná předchůdci ani žalobci dosud ničeho nevrátila. Plnění, které předchůdce žalované poskytl, pak představuje plnění bez platného závazku. [adresa].000 Kč, kterou žalovaná dosud dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR [spisová značka] ze dne [datum]). Podle skutkových tvrzení žaloby se v projednávané věci nejedná o vydání klasického bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z., nýbrž o spor o plnění ze spotřebitelské úvěrové smlouvy podle výše uvedených ustanovení.
12. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. [spisová značka] i Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Olomouci č.j. [spisová značka] vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného spotřebitele nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil soud jako přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
13. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalované podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit aktivně legitimovanému žalobci částku [částka] v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).
14. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaný spotřebitel dosud neocitl v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně zaokrouhleně v rozsahu 55 % (počítaje z celkového punkta jistiny a příslušenství ve výši [částka], z něhož byla žalobci přiznána pouze částka [částka]) a neúspěšný v rozsahu 45 % (počítaje ze zamítnutého punkta jistiny a příslušenství). Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má proto žalobce právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 10 % (od úspěchu 55 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 45 %) v celkové výši [částka].Žalobci přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši [částka] a z účelně vynaložených nákladů na zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. cit. vyhl., to znamená za 3 úkony právní služby celkem [částka], dále podle § 14b odst. 6 písm. a) cit. vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem [částka] a dále 21 % DPH ve výši [částka]. Podání žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] nejsou účelně vynaloženými úkony právní služby, neboť podle jejich obsahu jde o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v samotném návrhu. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v [adresa] žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.Celkové náklady řízení žalobce činily zaokrouhleně částku [částka], z níž 10 % činí zaokrouhleně částku [částka] (odstavec III. výroku rozsudku).