Výrok
I. Řízení se v rozsahu částky [částka], představující kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka], zastavuje.
II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplatit další částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum], č. [hodnota] poskytl jeho právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen předchůdce žalobce nebo žalobce) žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný ale své smluvní závazky nesplnil. Žalobce se po žalovaném domáhá úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] s příslušenstvím, paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Na základě rámcové smlouvy ze dne [datum] a konkrétně neoznačené dílčí smlouvy mělo dojít k postoupení sporné pohledávky z předchůdce na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný zbývající dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatil.
2. Po výzvě soudu žalobci k doplnění skutkových tvrzení žaloby o zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného jeho předchůdcem, vzal žalobce podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět v rozsahu částky [částka], představující kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] s odůvodněním, že žádné důkazy o provádění úvěruschopnosti žalovaného nemá k dispozici. Skutková tvrzení žaloby, podle kterých se domáhá zaplacení sporné částky na základě tvrzené úvěrové smlouvy, však nezměnil. Soud postupoval podle § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. a řízení ve zpět vzatém rozsahu částečně zastavil (odstavec I. výroku rozsudku).
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů4. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.5. Soud z žalobcem předložených listin zjistil, že pod stejným číslem [hodnota] měl předchůdce žalobce uzavřít s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru na částku [částka], kterou měl předchůdce zaplatit na účet žalovaného č. [č. účtu], jež měl žalovaný vrátit se zápůjční úrokovou sazbou 352,83 % ročně při RPSN 2115,7 % do dne [datum] na účet předchůdce žalobce [č. účtu]. Na smlouvě se nenacházel vlastoruční ani elektronický podpis zástupce předchůdce žalobce ani žalovaného. Podle dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] měl žalovaný poskytnutý úvěr vrátit předchůdci žalobce se zápůjční úrokovou sazbou 88,04 % a RPSN 6.284,3 % do dne [datum] na účet předchůdce žalobce [č. účtu]. Rovněž na tomto dodatku se nenacházel vlastoruční ani elektronický podpis zástupce předchůdce žalobce ani žalovaného. Podle dalšího dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] měl žalovaný poskytnutý úvěr ve výši [částka] vrátit předchůdci žalobce se zápůjční úrokovou sazbou 84,39 % ročně a RPSN 6.982,3 % do neoznačeného dne splatnosti. I na tomto dodatku se nenacházel vlastoruční ani elektronický podpis zástupce předchůdce žalobce ani žalovaného. Z žalobcem předložených Obchodních podmínek společnosti Zaplo soud zjistil, že nejsou rovněž podepsány ani předchůdcem žalobce ani žalovaným. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že v uvedených dnech (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ani platné dodatky k této smlouvě ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. v platném znění.6. I v případě, že by žalobce prokázal existenci řádně podepsané smlouvy o úvěru oběma smluvními stranami, tato by byla beztak absolutně neplatná podle § 87 zákona č. [hodnota] Sb., neboť žalobce přes výzvu soudu ničím neprokázal, že před jejím uzavřením prováděl řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného.7. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských úvěrů v době uzavírání tvrzené sporné smlouvy v červenci 2023 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že Moneta Money bank a.s. požadovala po svých klientech úrokovou sazbu 11 % ročně, Raiffeisen bank a.s. požadovala úrokovou sazbu ve výši 14,49 % ročně a [právnická osoba]. ve výši 13,9 % ročně. Průměrná úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období 13,13 % ročně.8. Sporná smlouva by byla také neplatná pro nepřiměřeně vysokou úrokovou sazbu 352,83 % ročně. V rozhodnou dobu činila průměrná úroková sazba bankovních domů 13,13 % ročně a sjednaná úroková sazba ji zhruba překračovala 27 x. Nepřiměřeně vysoká úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy a bez této úrokové sazby by právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky neposkytl a smlouvu neuzavřel, což má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy také podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2, § 576 a § 580 o. z., k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti podle § 588 o. z. Žalobce zase tyto lichvářské poplatky soustavně vymáhá.Žalobci ani jeho předchůdci jako zjevně lichvářským a nepoctivým společnostem, které se přiživují a parazitují na chudobě, nelze tyto nároky přiznat ani podle § 6 odst. 2 ani podle § 8 o.z.9. Z celkem [hodnota] začerněných výpisů z neoznačeného účtu majitele soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] byly od neoznačeného plátce „zaúčtovávány“ snad na čísle účtu [č. účtu] na různé variabilní symboly částky: -[částka], -[částka], -[částka], -[částka], -[částka], -[částka], -[částka], -[částka],-[částka], -[částka], -[částka],-[částka], -[částka], -[částka], -[částka],-[částka], -[částka], -[částka], -[částka], -[částka],-[částka], -[částka],-[částka], -[částka],, -[částka],-[částka], -[částka] a -[částka], celkem částka [částka]. Z předložených začerněných nevěrohodných dokladů nebylo prokázáno, že by uvedené platby uhradil právě předchůdce žalobce, že by šlo o platby prováděné na základě tvrzené smlouvy „č. [hodnota] “ a už vůbec nebylo prokázáno, že by se uvedené platby dostaly do dispozice žalovaného podle § 1957 o.z., aby s nimi mohl nakládat. Žalobce tak neprokázal, že jeho předchůdce tvrzenou platbu žalovanému skutečně poskytl.10. Podle rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum] ve znění společného prohlášení o postoupení pohledávek ze dne [datum], připojené přílohy a potvrzení o provedení transakce byla sporná tvrzená pohledávka postoupena z předchůdce na žalobce. Dopisy ze dne [datum] a [datum] oznámil předchůdce i žalobce žalovanému postoupení sporné pohledávky na žalobce. Předžalobní upomínku ze dne [datum] podal žalobce k poštovní přepravě dne [datum].11. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem upozorněn a poučen podle § 118a o.s.ř. na nepředložení řádně podepsané úvěrové smlouvy ani dodatků a na nepředložení věrohodných důkazů o provedení tvrzených plateb předchůdcem žalovanému a na možnosti doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy. Žalobce se rovněž zbavil možnosti být soudem poučen ve smyslu § 118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že sporný nárok může být posouzen jinak, než podle žalobcova právního názoru a v tomto směru doplnit skutková tvrzení žaloby i o možném posouzení pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení.12. Žalobce tak v řízení neprokázal existenci platně uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. ani že jeho předchůdce tvrzenou částku [částka] žalovanému skutečně předal do jeho dispozice. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako neoprávněnou ve zbývajícím rozsahu zamítl (odstavec II. výroku rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).