Výrok
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka], se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] a [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost BNP Parisbas [právnická osoba] [adresa], dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejím základě poskytl žalovanému úvěrový limit do výše [částka] na zakoupení TV Samsung, který se žalovaný zavázal splácet dohodnutým způsobem. Úvěrový rámec žalovaný vyčerpal dne [datum] ve výši [částka], ale dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Pro prodlení žalovaného s úhradou dluhu předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil ke dni [datum]. Do uzavření smlouvy o postoupení žalovaný dluh částečně uhradil. Smlouvou ze dne [datum] předchůdce žalobce postoupil spornou pohledávku na žalobce. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný žalobci další splátky v celkové výši [částka]. Žalobce se nyní po žalovaném domáhá zaplacení zbývající částky [částka], kterou žalovaný přes výzvy a předžalobní upomínku dosud žalobci neuhradil.V podání ze dne [datum] a [datum] žalobce popsal, s jakou vysoce odbornou péčí jeho předchůdce zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného.
2. Žalovaný ve svém odporu proti platebnímu rozkazu a při jednání soudu dne [datum] namítal, že předchůdce žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně nezjišťoval ani neověřoval jeho úvěruschopnost, neboť v té době byl dlouhodobě nezaměstnaný, pobíral pouze dávky v nezaměstnanosti a staral se o svoji matku. Dále namítal, že poskytnutý úvěr uhradil v celém rozsahu a že uzavřel smlouvu o úvěru pod vlivem alkoholu a že byl zneužit třetí osobou romského původu. Proto navrhoval zamítnutí žaloby.
3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.
4. Z písemné žádosti - smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] ve znění Všeobecných obchodních podmínek, Sazebníku a Produktových podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce BNP Parisbas [právnická osoba] [adresa] se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu [částka] na zakoupení TV Samsung v ceně [částka], který se žalovaný zavázal předchůdci vrátit spolu s dohodnutými úroky ve výši 22,68 % ročně a s poplatky v dohodnutých měsíčních splátkách. Smlouva byla podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovaným. Tyto údaje jsou shodné s údaji ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Podpisy žalovaného na úvěrové smlouvě i na formuláři jsou roztřesené a vymykají se běžným podpisům.
5. Pokud jde o vzájemné plnění, z dopisů předchůdce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce uhradil za žalovaného dne [datum] částku [částka] prodejci TV Samsung.Z úvěrové historie soud dále zjistil, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce v době od [datum] do [datum] celkem [hodnota] splátek po [částka], což činí částku [částka]. Z e-mailového dopisu žalobce [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud rovněž zjistil, že žalobce potvrdil, že žalovaný uhradil v pozdější době od [datum] do [datum] žalobci v dalších 7 splátkách celkem částku [částka]. Tuto skutečnost tvrdil ostatně žalobce i v žalobě. Žalovaný uhradil žalobci na úvěrový dluh celkem částku [částka]. Pravdivost tohoto tvrzení a uvedených dokladů nebyla v řízení ničím vyvrácena.Z emailového dopisu žalobce [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného žalovanému soud dále zjistil, že žalobce vyhověl žádosti žalovaného a výslovně uvedl, že mu odpustil smluvní i zákonný úrok k pohledávce.
6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalovaného o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalovaný byl svobodný, bezdětný, měl pracovat jako dělník u firmy [právnická osoba] [adresa], jeho čistý měsíční příjem měl činit neobvyklou částku [částka] a všechny náklady na domácnosti měl mít ve výši [částka] měsíčně. Žalobce ale ničím nedoložil, že žalovaný byl ke dni uzavření úvěrové smlouvy skutečně zaměstnaný ani že skutečně pobíral údajný na první pohled nevěrohodný příjem v zaokrouhlené částce [částka]. Naopak, z rozhodnutí Úřadu práce KP [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] (3 měsíce před uzavřením smlouvy) požádal o podporu v nezaměstnanosti, která mu byla přiznána ode dne [datum]. Podle rozhodnutí Úřadu práce KP [adresa] ze dne [datum] nebyla žalovanému přiznána podpora v nezaměstnanosti od [datum]. Podle posudku o invaliditě ze dne [datum] a rozhodnutí ČSSZ byl žalovanému přiznán invalidní důchod, který se zvedl od září 2022. Podle potvrzení ÚP KP [adresa] ze dne [datum] byl žalovaný veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum]. Z výše doložených skutečností vyplývá, že žalovaný nebyl v rozhodné době zaměstnán a nemohl tudíž pobírat fiktivní mzdu [částka]. Nevěrohodný je rovněž další údaj o celkových nákladech domácnosti ve výši [částka] měsíčně, a to za jídlo, ošacení, hygienu, plyn, elektřinu, vodné, stočné, za odpadky apod., které nejsou rovněž žádnými podklady doloženy a předchůdce žalobce je podle žádosti o úvěr ani vůbec nepožadoval a pravdivost údajů v žádosti ani neověřoval. V rozhodné době činilo životní minimum na živobytí podle zákona č. 110/2006 Sb. částku [částka] a lze s jistotou pochyboval, že žalovaný byl schopen uhradit všechny uvedené náklady z pouhé částky [částka] měsíčně. Uvedené výdaje byly zjevně podseknuté a předchůdce žalobce ve skutečnosti vůbec nezjišťoval ani neověřoval skutečné příjmy ani výdaje žalovaného. Předchůdce žalobce zcela zjevně nesplnil povinnost před uzavřením úvěrové smlouvy zjišťovat, ověřovat a s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
7. Soud dále zjistil, že předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupil pro neplacení splátek řádně a včas. Dalším dopisem ze dne [datum] oznámil předchůdce žalobce žalovanému postoupení sporné pohledávky na žalobce. Předžalobní výzvu ze dne [právnická osoba].2021, v níž byla také výzva k úhradě dlužné částky nejpozději do dne [datum], předal žalobce k poštovní přepravě dne [datum]. Ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a [jméno FO], bytem [adresa], soud zjistil, že se oba dohodli na tom, že žalovaný „si vezme televizi na splátky“ a že [jméno FO] bude žalovanému hradit každý měsíc částku [částka] vždy k 15. dni do částky [částka].
8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v květnu 2020 soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že [právnická osoba]. poskytovala v té době obdobné spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 4,9 – 23,3 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 14,1 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 13,55 %, [právnická osoba] ve výši 12,74 % a [právnická osoba] poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 15,7%. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v rozhodném období zaokrouhleně 14,02 %.
9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.
10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018).
12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od [datum] do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
13. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že předchůdce žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením sporné úvěrové smlouvy řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. Předchůdce žalobce řádně neověřoval pravdivost údajných příjmů žalovaného a tyto zůstaly na první pohled nevěrohodné a nepodložené. Předchůdce žalobce dále vůbec nezjišťoval ani neověřoval pravdivost údajů o běžných pravidelných výdajích žalovaného na jeho živobytí, na bydlení, na energie, odpadky, léky apod. Přitom z uvedených a nepodložených příjmů a výdajů mu muselo být na první pohled zřejmé, že v žádosti uvedené údaje jsou podhodnocené a že u žalovaného zjevně hrozí, že nebude dlouhodobě schopen poskytovaný úvěr předchůdce vrátit. Žalobce tak ničím neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalovaného poskytnutý úvěr vrátit. Úvěrová smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná a na základě absolutně neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat. Žalobce v řízení nedoložil ani svoji aktivní legitimaci, neboť nepředložil soudu k důkazu žádnou smlouvu o postoupení pohledávky.
14. Ohledně úrokové sazby sjednané mezi účastníky ve výši 22,68 % ročně soud zjistil, že tato sazba se zásadně nevymyká obvyklé úrokové sazbě bankovních domů, která byla v rozhodném období ve výši 14,02 % ročně.
15. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl předchůdce žalobce žalovanému ve skutečnosti pouze částku ve výši [částka] za zakoupení televizoru Samsung, a že žalovaný vrátil na úvěrový dluh předchůdci žalobce částku [částka] a žalobci další částku ve výši [částka]. Žalovaný vrátil na úvěrový dluh celkem částku [částka], tedy více, než byla jeho zákonná povinnost. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR [spisová značka] ze dne [datum]).
16. Námitka žalovaného, že uzavíral spornou smlouvu v podnapilém stavu, jde k tíži jeho samotného a je zjevně neoprávněná. Pokud žalovaný uzavřel s [jméno FO] dohodu o splácení částky [částka] za televizor, jde o vztah mezi žalovaným a třetí osobou, který jde mimo rámec tohoto řízení, proto se jí soud nezabýval.
17. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. v celém rozsahu zamítl (odstavec I. výroku rozsudku).
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení procesně úspěšný, proto má právo na úhradu nákladů za cestovné obecného zmocněnce k jednání soudu ve výši [částka]. Poněvadž žalovaný ničím nedoložil údajný ušlý příjem svého zmocněnce ve výši [částka], nemohl soud žalovanému tuto částku přiznat (odstavec II. výroku rozsudku).