Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 54/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 24. 4. 2024Č. j.: 16 C 54/2024-31Samosoudce: JUDr. Jaroslav HiklAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 6. 2024Předmět řízení: o zaplacení 56 615,88 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:16.C.54.2024.1
smlouva o úvěruvzájemné plnění
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (192) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, jímž se žalobce po žalované domáhal zaplatit další částku [částka] adalší úrok 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %,kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum],kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum],a další úrok 13,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %,kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum],kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum],a další úrok 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %,kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum] akapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovanou ve dnech [datum], [datum] a [datum] celkem [hodnota] smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto žalobci vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství.Na podkladě první smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] (dále jen první smlouva ze dne [datum]), poskytl žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši [částka] v 36 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku [částka]. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka] (celkem částky [částka]) a dalšího příslušenství.Na podkladě druhé smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] (dále jen druhá smlouva ze dne [datum]), poskytl žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši [částka] v 24 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku [částka]. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka] (celkem částky [částka]) a dalšího příslušenství.Na podkladě třetí smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] (dále jen třetí smlouva ze dne [datum]) poskytl žalobce žalované neúčelový úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši [částka] v 24 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku [částka]. Pro prodlení žalované předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalobce se nyní po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku ve výši [částka] (celkem částky [částka]) a dalšího příslušenství.Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované před uzavřeném každé sporné smlouvy podle § 84 až 86 zákona č. 257/2016 Sb. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužné částky předchůdci ani žalobci nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.[právnická osoba] provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto.4. Z první písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku [částka] jako neúčelový úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 12,13 %, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit formou 36 měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do [datum]. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku [částka], kterou žalovaná dne [datum] vyčerpala.Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne [datum] a úvěrové historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila žalobci pouze částku [částka].Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, podle čestného prohlášení žalované měla mít neoznačené příjmy [částka] a ostatní příjmy [částka] od neoznačených zaměstnavatelů, a příjmy domácnosti měly činit příjmy [částka] od neoznačených rodinných příslušníků. Žalovaná měla pouze výdaje ve výši [právnická osoba] Kč měsíčně. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalované zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj nebo záznam.Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalované. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalované (s tvrzením) o jejích krásně zaokrouhlených příjmech ve výši [částka] a [částka], o příjmech domácnosti ve výši [částka] a o výdajích ve výši [právnická osoba] Kč, které jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné.Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne [datum] uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum].5. Z druhé písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku [částka] jako neúčelový úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 13,50 % p.a. a RPSN 14,35 %, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit formou 24 měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do [datum]. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku [částka], kterou žalovaná dne [datum] vyčerpala.Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne [datum] a úvěrové historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila žalobci pouze částku [částka].Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, podle čestného prohlášení žalované měla mít neoznačené příjmy [částka] od neoznačeného zaměstnavatele a příjmy domácnosti měly činit příjmy [částka] od neoznačených rodinných příslušníků. Žalovaná měla pouze výdaje na bydlení [částka] a ostatní výdaje ve výši [částka] měsíčně. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalované zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj.Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalované. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalované (s tvrzením) o jejích krásně zaokrouhlených příjmech ve výši [částka], o příjmech domácnosti ve výši [částka] a o výdajích ve výši [částka] a [částka], které jsou na první pohled právě pro jejich zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné.Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne [datum] uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum].6. Z třetí písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] ve znění úvěrových podmínek pro fyzické osoby-nepodnikatele, VOP a Sazebníku soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované částku [částka] jako neúčelový úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 12,13 %, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit formou 24 měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 25. dni každého měsíce nejpozději do [datum]. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.Pokud jde o vzájemné plnění, z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku [částka], kterou žalovaná dne [datum] vyčerpala.Podle doplněného tvrzení žalobce ze dne [datum] a úvěrové historie žalovaná na úvěrový dluh uhradila žalobci pouze částku [částka].Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o úvěr ze dne [datum] zjistil, že žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, podle čestného prohlášení žalované měla mít neoznačené příjmy [částka] a [částka] od neoznačených zaměstnavatelů a příjmy domácnosti měly činit částku [částka] od neoznačených rodinných příslušníků. Žalovaná měla výdaje v pouhé výši [právnická osoba] Kč měsíčně. Údajné příjmy i výdaje nebyly specifikovány ani nebyly žádnými podklady doloženy. Z interního záznamu žalobce vyplynulo, že o žalované zjišťoval údaje z rejstříku SOLUS, BRKI/NRKI, avšak v tomto záznamu nebyl uveden žádný konkrétní údaj.Stručně shrnuto, z žalobcem předložených listin nebylo ničím prokázáno, že žalobce před uzavřením sporné smlouvy řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval reálné příjmy a výdaje žalované. Žalobce se spokojil s pouhým čestným prohlášením žalované (s tvrzením) o jejích krásně zaokrouhlených příjmech ve výši [částka] a [částka], o příjmech domácnosti ve výši [částka] a o výdajích ve výši [právnická osoba] Kč, které jsou na první pohled právě pro svoji zaokrouhlenost naprosto nevěrohodné.Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných splátek s tím, že pokud nebude dluh do dne [datum] uhrazen, nastane k tomu dni splatnost celé úvěrové pohledávky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku výzva byla podána k poštovní přepravě dne [datum].7. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských neúčelových úvěrů v době uzavírání sporných smluv soud z vyjádření bankovních domů zjistil, že v srpnu 2022 [právnická osoba]. poskytovala spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 6,69 % do 23,55 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 15,12 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 15,06 %, [právnická osoba] ve výši 13,87 % a [právnická osoba] poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 15,9 %. V červenci 2022 [právnická osoba]. poskytovala spotřebitelské úvěry za roční úrokovou sazbu od 5,7 % do 23,55 %, přičemž průměrná roční úroková sazba činila 14,62 %, Raiffeisen bank a.s. poskytovala spotřebitelské úvěry za úrokovou sazbu 14,98 %, [právnická osoba] ve výši 13,65 % a [právnická osoba] poskytovala obdobné úvěry za úrokovou sazbu 16.9 %. Průměrná roční úroková sazba všech bankovních domů činila v červenci 2022 zaokrouhleně 15 % a v srpnu 2022 rovněž zaokrouhleně 15 %.8. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.9. Všechny tři sporné smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny podle § 2395 o. z., mají charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele u každé jednotlivé spotřebitelské úvěrové smlouvy posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen každý jednotlivý spotřebitelský úvěr bez větších problémů splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.10. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování každého úvěru žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR [spisová značka].11. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od [datum] do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru „přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. [spisová značka]). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschopnost žalované před uzavřením všech tří sporných úvěrových smluv řádně, a už vůbec ne s odbornou péčí. U všech 3 sporných úvěrových smluv žalobce před jejich uzavřením vůbec nezjišťoval ani neověřoval reálné příjmy ani výdaje žalované, nenechal si předložit pracovní ani jinou smlouvu a už vůbec ne mzdové listy za předchozí období, z nichž by vyplynulo, zda byla žalovaná skutečně zaměstnaná a jaké měla z tohoto poměru skutečné příjmy. Žalobce u žalované ani nezjišťoval její běžné reálné výdaje na živobytí, tj. na jídlo, ošacení, hygienu, zda a v jaké výši poskytovala rodičům nějaké platby za bydlení a za energie, zda a v jaké výši měla běžná vydání za mobil, internet, dopravu do údajného zaměstnání apod. Žalobce při údajném pečlivém posuzování vycházel z pouhých fiktivních údajů, které žalovaná sama uvedla a sama si je potvrdila vlastním čestným prohlášením, které nemá pro zjišťování její úvěruschopnosti reálný význam. Přitom bez zjištěných reálných příjmů a výdajů nemohl žalobce úvěruschopnost žalované vůbec posoudit. Žalobce ani u jedné úvěrové smlouvy v řízení neprokázal, že řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované poskytnuté úvěry vrátit. Všechny tři úvěrové smlouvy jsou tudíž podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatné a na základě absolutně neplatných smluv nelze žalobci žalobou uplatněné nároky přiznat.13. Soud ještě dodává, že ve smlouvách sjednaná úroková sazba 11,50 %, 13,50 % a 11,50 % ročně v zásadě odpovídá průměrné roční úrokové sazbě uvedených bankovních domů, která byla v červenci i v srpnu 2022 ve výši 15 % a je přiměřená.14. V řízení bylo prokázáno, že na základě první absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl žalobce žalované částku [částka] a že žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze [částka], přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši [částka]. Na základě druhé absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze [datum] poskytl žalobce žalované částku [částka] a žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částku [částka], přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši [částka]. Na základě třetí absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl žalobce žalované částku [částka] a žalovaná žalobci vrátila na úvěrový dluh pouze částku [částka], přičemž nevrácený nedoplatek zůstal ve výši [částka]. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platného závazku. Celková částka [částka] (sestávající z nedoplatku [částka], [částka] a [částka]), kterou žalovaná dluží žalobci, představuje nesplacenou jistinu všech tří spotřebitelských úvěrů, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit podle speciálního ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve vztahu k obecnému ustanovení § 2991 o.z., viz rozsudek NS ČR [spisová značka] ze dne [datum]).15. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí NS ČR č.j. [spisová značka] i Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Olomouci č.j. [spisová značka] vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel hradí poskytnutou jistinu úvěru „podle svých možností“, nemůže se dostat s její úhradou do prodlení, a tudíž poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže ani vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalované nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalované přiměřenou 3 denní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř.16. Ze všech uvedených důvodů uložil soud žalované podle § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit žalobci částku [částka] v soudem určené 3 denní lhůtě běžící od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku rozsudku).17. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty či náklady na uplatnění pohledávky) požadované na základě absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru a poněvadž se žalovaná dosud neocitla v prodlení, nepřiznal mu ani žádné zákonné úroky z prodlení (odstavec II. výroku rozsudku).18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Žalobce se domáhal přiznání jistiny včetně příslušenství v celkové zaokrouhlené výši ke dni rozhodnutí [částka], byla mu přiznána pouze jistina ve výši [částka] a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobce má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 42 % (od úspěchu 71 % bylo třeba odečíst neúspěch ve výši 29 %) v celkové výši [částka]. Přiznaná částka představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši [částka], a dále účelně vynaložené náklady za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění, za návrh ve věci) ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby podle § 7 bod 6. cit. vyhl. ve výši [částka], dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. 3 x [částka] celkem částka [částka], vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. Další podání označené jako doplnění žaloby ze dne [datum] považuje soud za neúčelně vynaložený úkon právní služby, neboť se jedná o doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny v žalobě samotné. Celkové náklady řízení žalobce činily částku [částka], z toho 42 % činí částku [částka] (odstavec III. výroku rozsudku).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací