Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

20 C 114/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 16. 10. 2024Č. j.: 20 C 114/2024-53Samosoudce: JUDr. Adam Talanda Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 68 264,98 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:20.C.114.2024.1
smlouva pracovnísmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (109) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) částky , částkab) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],c) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,d) kapitalizovaného úroku [částka],e) smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,f) nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka],g) smluvní pokuty , částkah) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [název] [právnická osoba] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ([číslo]) byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěrový rámec do výše [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala pravdivost tvrzení žalovaného ohledně úvěruschopnosti v interních a externích databázích a v registru SOLUS. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně [částka]. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Dále byl ve smlouvě sjednán poplatek za pojištění ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný porušil své závazky splácet úvěr řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila s účinností ke dni [datum]. Žalovaný celkem čerpal úvěr ve výši [částka] a žalovaný celkem uhradil [částka] a tato částka byla započtena částečně na jistinu a částečně na poplatky, úroky a smluvní pokuty. Žalobkyně se nyní po žalovaném domáhá jistiny [částka], pojistného [částka], poplatků [částka], smluvní pokuty [částka] (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku [částka] (smluvní úrok 26,28 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]) a [částka] (smluvní úrok 26,28 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka] ([částka] za dopis a 2 x [částka] za osobní návštěvu), úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně ze smluvní pokuty od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že nemá dokumentaci ke sjednání smlouvy k čerpání částky [částka] ze strany žalovaného. Uvedla tedy, že nyní požaduje toliko částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. K částce [částka] dospěla tak, že celková vyčerpaná částka úvěru činí [částka], žalovaný už uhradil [částka] a žalobkyně nemá podklady k čerpání částky [částka], tedy zbývá [částka]. K tomu, proč nadále nepožaduje další nároky původně uvedené v žalobě (smluvní pokuta, úroky, poplatky, pojistné atd.), žalobkyně bližší odůvodnění neuvedla.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu.

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné ještě před prvním jednáním ve věci soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil ve smyslu § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.

5. Dále se soud zabýval zbývajícími žalobou uplatněnými nároky, ke kterým k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, a kterých učinil následující skutková zjištění.

6. Z listiny označené jako Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument označený logem Hello bank!, podle kterého byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným u zprostředkovatele úvěru [právnická osoba]. sjednán revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka] s měsíční splátkou ve výši 5 % dlužné částky (nejméně [částka]) a s úrokem 26,28 % ročně a s pojistným 7,99 % z měsíční splátky úvěru, a to na dobu neurčitou. Bylo ujednáno první čerpání ve výši [částka] ke dni podpisu žádosti/smlouvy. Byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky splátky v prodlení[částka] částka, za náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku (splatná jen jednou), úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za odeslání upomínky [částka] (maximálně dvakrát za měsíc). Ve smlouvě jsou uvedeny údaje o žalovaném, vedle údajů k osobě, že má telefon a e-mail, bydlí v nájmu, je svobodný a má jedno vyživované dítě, je zaměstnán jako dělník, řemeslník a opravář u společnosti [jméno FO] a. s. ve [adresa] s čistým příjmem [částka], náklady domácnosti [částka], finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) ve výši [částka]. Smlouva je podepsána žalovaným, u právní předchůdkyně je strojově uvedeno „podepsáno elektronicky“ a u zprostředkovatele je strojově uvedeno jméno. Smlouva odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro revolvingové úvěry a Sazebník. Z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jde o dokument obsahující informace o poskytovateli a zprostředkovateli úvěru a o obecných podmínkách úvěru. Z listiny označené jako Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na nabídce bankovních služeb a způsobu sjednávání.

7. Z listiny označené jako HelloPay ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, a to dopis od právní předchůdkyně žalobkyně adresovaný žalovanému (doklad o odeslání nepřiložen), ve kterém jsou žalovanému shrnuty informace o úvěru, který je veden pod číslem úvěrového účtu 42416635681100.

8. Z listiny obsahující výpis z úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný celkem čerpal [částka] (z toho však částka [částka], ke které není přiložena smlouva) a uhradil celkem [částka].

9. Z dokumentu označeného Předdotazy bylo k rodnému číslu žalovaného zjištěno, že nebylo zjištěno žádné číslo úvěru v „Siclidu“, a že není v Solusu.

10. Ze tří dokumentů ve formátu .xls označených jako Export nebylo nic zjištěno, neboť obsahuje neuspořádaná data a není jasné, co má prokázat.

11. Z listiny označené jako Odstoupení od úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalovanému odstoupení od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splácením, a to ke dni [datum], a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky k uvedenému dni; doklad o odeslání nebyl připojen.

12. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek včetně fragmentu přílohy č. [hodnota] a Potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je uvedena pohledávka vůči žalovanému označená číslem smlouvy 42416635681100. Z dopisu listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota]; zásilka byla odeslána.

13. Z listiny obsahující dopis ze dne [datum] adresovaný žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Předání do advokátní kanceláře ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala tři úkony, a to obyčejný dopis a dvakrát návštěvu žalovaného. Z listiny označené jako Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána.

14. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] na základě které byl pro žalovaného otevřen úvěrový účet č. [hodnota]. Žalovaný vyčerpal celkem částku [částka] (z toho však částka [částka], ke které není přiložena smlouva) a uhradil celkem částku [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně do smluvní dokumentace zapsala některé údaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

16. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).

17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, že tvrzení žalovaného byla ověřena z interních i externích databází a z registru SOLUS. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně však mimo samotné smlouvy s některými údaji žalovaného předložila toliko výpis, podle kterého není žalovaný v databázi Siclid a Solus a výslovně uvedla, že dalšími důkazy nedisponuje. Ze smlouvy s údaji žalovaného vyplývá, že žalovaný má příjem z pracovního poměru [částka], který však nebyl prokázán např. předložením výpisů z účtu, pracovní smlouvou nebo výplatními páskami. Zcela nedostatečně se však právní předchůdkyně žalovaného zabývala s výdajovou stránkou poměrů žalovaného, když se spokojila se zcela zjevně nereálnými celkovými náklady domácnosti [částka]. Takto uvedená částka sama o sobě svědčí o tom, že majetkové poměry žalovaného nebyly žádným způsobem ověřeny, neboť jde o částku příliš nízkou, která podle obecné zkušenosti nemůže zahrnovat náklady žalovaného na bydlení v nájmu, dojíždění do zaměstnání, poplatky za telefon a internet, náklady na šatstvo a jídlo a další každodenní výdaje a zejména pak náklady na vyživované dítě. Pokud pak žalovaný sám při uzavírání smlouvy uvedl, že má jiné finanční závazky ve výši [částka] měsíčně a právní předchůdkyně žalobkyně tyto jiné závazky před poskytnutím dalšího úvěru nijak neprověřila a nezabývala se blíže příjmy a výdaji žalovaného, je to do očí bijící rezignace na povinnosti stanovené zákonem. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom neprovedla ani zcela základní lustraci v centrální evidenci exekucí. Soud proto musí uzavřít, že z provedených důkazů bylo dostatečně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a žalovaným tvrzené údaje ve smlouvě dostatečně nezkoumala a neposuzovala. Smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

18. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] (neboť u částky [částka], která je uvedena v platební historii jako vyčerpaná, nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy a žalobkyně v této části vzala žalobu zpět) a již uhradil [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.

19. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

20. Výrokem III. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně), a to ani na úrok z prodlení.

21. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací