Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto usnesení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný bez platné jízdenky dne [datum] využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a cestoval vlakem č. [hodnota] směr [adresa]. Za jízdu bez platného cestovního dokladu vznikla právní předchůdkyni žalobkyně vůči žalovanému pohledávka ve výši [částka] podle platného tarifu, a to [částka] za jízdné a [částka] jako přirážka k jízdnému. Tuto pohledávku žalovaný neuhradil. Pohledávka vůči žalovanému pak byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný cestoval dne [datum] vlakem č. [hodnota] právní předchůdkyně žalobkyně, mezi stanicemi [adresa] hl. n. a [adresa] bez platného jízdního dokladu, za což mu bylo vyměřeno jízdné [částka], přirážka k jízdnému celkem [částka], jak vyplývá z potvrzení o nedodržení SPPO č. [hodnota] -[číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne [datum] dohodla s žalobkyní na převedení pohledávky vůči žalovanému. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na uplatněný nárok cokoliv uhradil.
3. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku žalobou, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k platnému postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovanému také vznikla povinnost k úhradě dlužného jízdného a přirážky ve smyslu § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a ve smyslu smluvních přepravních podmínek a tarifu právní předchůdkyně žalobkyně pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, jelikož žalovaný výše popsaným způsobem porušil povinnosti cestujícího, když se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobkyni ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl v celém rozsahu. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.
4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem [částka] za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem [částka]. Použití ustanovení § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.