Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy do 25. dne v daném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],c) kapitalizovaného úroku ve výši [částka],d) úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,e) úroku ve výši 18,69 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala v hotovosti, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 18,69 % ročně ve výši [částka], s poplatkem za zpracování zápůjčky [částka] a s poplatkem za komfortní a flexibilní splácení [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky nehradila řádně a včas a neuhradila ničeho. Nyní se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka] (úrok [částka], poplatek za zpracování [částka] a poplatek za splácení [částka]), poplatku za pojištění [částka], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 18,69 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 18,69 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě na výzvu soudu vyjádřila tak, že dluh uznává a žádá o přiznání splátek ve výši [částka] měsíčně. K tomu uvedla své majetkové poměry, které doložila listinami.
3. Soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] označené číslem [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka], částku za zpracování úvěru [částka] a částku za komfortní a flexibilní splácení [částka], a dále s poplatkem za pojištění [částka], zavázala splatit v 21 měsíčních splátkách ve výši [částka] pro první až předposlední splátku a ve výši [částka] pro poslední splátku, celková splatná částka [částka]. Úroková sazba je uvedena ve výši 86 % pro celou dobu trvání smlouvy, RPSN ve výši 134,55 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
5. Z listiny označené jako Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru dohodly na přistoupení žalované k pojistnému programu.
6. Z listiny označené jako Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že ke spotřebitelskému úvěru ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaná má základní vzdělání, je svobodná, bydlí s rodiči, má jednu vyživovanou osobu, uvedla na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na vybavení domácnosti, nemá interní ani externí splátky, je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem [částka] a jiné příjmy nemá, další příjmy domácnosti činí [částka] měsíčně, celkové měsíční výdaje činí [částka] (pouze odhadované výdaje bez upřesnění). V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy složenky; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
7. Z listiny označené jako Tabulka umoření bylo zjištěno, že na smlouvu č. [hodnota] žalovaná neuhradila ničeho.
8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky; odesláno. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky; odesláno.
9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru obdržela peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázala se vrátit celkem částku [částka], ale neuhradila ničeho. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako zákaznická karta, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením. Předně soud dospěl k závěru, že vyjádření žalované, že dluh uznává, nelze posoudit ve smyslu § 153a o. s. ř. a rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť v nyní projednávané věci nelze schválit smír ve znění žalobního žádání. Schválení smíru v dané věci brání rozpor žalobou uplatněných nároků s hmotným právem, neboť soud z úřední povinnosti zkoumá, zda žalobkyně (či její právní předchůdkyně), před poskytnutím úvěru žalované zkoumala její majetkové poměry. V nyní projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že zkoumání a posouzení úvěruschopnosti nebylo dostatečné (viz dále), což brání uzavření smíru nebo rozhodnutí rozsudkem pro uznání. Proto se soud věcně zabýval uplatněnou žalobou.
11. Soud dále dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
12. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
13. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustrace v dostupných evidencích a údaje o příjmech a výdajích žalované ověřila ze složenek a údaje o dalších příjmech domácnosti ověřila ze sdělení žalované. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalované. Nelze se spokojit s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně „ověřila“ údaje uvedené žalovanou pouze z jejího sdělení, neboť to není žádné ověření. Uvedený příjem žalované [částka] při mateřské dovolené (či spíše rodičovské dovolené) je sice věrohodný, ale zcela zjevně nedostačující pro splátky [částka] měsíčně. Nadto příjem dávek při rodičovské dovolené slouží k zajištění péče o dítě, nikoli k placení úvěrů. Pokud jde o další příjem domácnosti [částka] měsíčně, tak u toho není vůbec zřejmé, o jaký příjem jakých osob se má jednat, tedy s ním nelze kalkulovat. Pokud jde o tvrzené ověřování majetkové situace žalované v dostupných evidencích, tak soudu je z vlastní činnosti známo, že právní předchůdkyně tuto skutečnosti sice pravidelně tvrdí, ale nikdy neprokáže a mnohdy se ukáže zjevný rozpor tohoto tvrzení se skutečností. Zarážející pak je, že v kartě zákazníka (která je označena také jako žádost o úvěr) je uvedena žalovanou požadovaná částka úvěru ve výši [částka] a k této částce zřejmě směřuje zjišťování poměrů, avšak přesto právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr násobně vyšší v částce [částka]. Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalované se nevěnovala řádně. O tom svědčí také zcela zjevně smyšlená částka měsíčních nákladů žalované ve výši [částka], která nemohla zohlednit výdaje na bydlení, péči o dítě, jídlo, léky a šatstvo, náklady na telefon, částku na neočekávané výdaje atd. [právnická osoba] o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované svědčí také to, že žalovaná nebyla schopna uhradit ani jedinou splátku. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a úvěr jí neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
14. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši [částka], nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši [částka] a [částka] i [částka], přičemž už úrokovou sazbu 88 % ročně při RPSN 134,55 % (nikoli úrok 18,69 % ročně, jak tvrdila žalobkyně v žalobě) považuje soud za nepřiměřeně vysokou a rozpornou s dobrými mravy. Žalobkyně se pak mýlí, pokud uvádí, že tato výše úroku není relevantní, pokud ji žalobkyně nepožaduje, protože na závěr o platnosti smlouvy má vliv právě ujednaná výše, nikoliv výše skutečně vymáhaná. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
15. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka] a neuhradila ničeho. Žalovaná je proto nyní povinna vrátit žalobkyni částku [částka], a ve smyslu § 87 spotř. z. je povinna tuto částku vrátit v době odpovídající svým poměrům. Žalovaná byla v řízení aktivní a své poměry dostatečně popsala a doložila listinami (oznámení o podpoře v nezaměstnanosti ze dne [datum], oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum], oznámení o přiznání příspěvku na živobytí ze dne [datum], smlouva o poskytnutí sociální služby ze dne [datum], složenky). Ke svým poměrům žalovaná uvedla a listinami doložila, že bydlí jen s dětmi v azylovém domě, kde platí měsíční poplatek [částka]. Má tři děti, z nichž na dvě pobírá příspěvek [částka] měsíčně. Pobírá dávky hmotné nouze, a to příspěvek na živobytí [částka] a doplatek na bydlení [částka] měsíčně. Je evidována jako uchazeč o zaměstnání s podporou [částka] měsíčně do poloviny února 2025, poté [částka] měsíčně do poloviny dubna 2025 a poté [částka] měsíčně do konce podpůrčí doby. Soud považuje tvrzené majetkové poměry za zjištěné. Na základě takto zjištěných poměrů žalované soud učinil závěr, že žalovanou navržená splátka [částka] měsíčně odpovídá poměrům žalované. Soud nestanovil placení splátek pod ztrátou výhody splátek, neboť smyslem § 87 spotř. z. je, aby žalovaná vrátila to, co získala z neplatné smlouvy, podle svých možností. Pokud její možnosti nebudou umožňovat hrazení stanovených splátek, může se obrátit na soud s žádostí o vydání nového rozhodnutí podle změny okolností, tedy případné neplacení nelze sankcionovat ztrátou výhody splátek. S ohledem na to, že soud určil plnění ve splátkách podle § 87 spotř. z. (a nikoli podle § 160 o. s. ř.), nebyl vázán závěry judikatury ohledně doby, ve které by mělo dojít ke splnění celého dluhu ve splátkách, neboť splátky nejsou vázány na oprávněný zájem žalobkyně jako věřitele, ale na možnosti žalované jako dlužníka.
16. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k zaplacení dosud nesplacené jistiny [částka], a to v měsíčních splátkách po [částka] ve smyslu § 87 spotř. z. až do úplného zaplacení.
17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemá žalobkyně právo na zaplacení jiných plateb než dosud nevrácené jistiny jako bezdůvodného obohacení. Soud zamítl také žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení, neboť ve smyslu § 87 spotř. z. nárok na vrácení celé jistiny jako bezdůvodného obohacení dosud nedospěl, a splatnými se stanou teprve jednotlivé splátky, k jejichž placení byla žalovaná zavázána tímto rozsudkem podle zjištěných majetkových možností (k tomu viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Žalovaná tak dosud není v prodlení a žalobkyni proto nenáleží úrok z prodlení18. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla převážný úspěch ve věci. Soud žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] jako nezastoupenému účastníku ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., tj. za jeden úkon (vyjádření k žalobě). Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.