Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka]. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],c) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,d) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ze dne [datum], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr [částka] (čerpání dne [datum] ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka] a dále dne [datum] ve výši [částka]) a žalovaný poskytnuté prostředky v dohodnuté době nevrátil. Žalovaný měl povinnost úvěr vrátit spolu s úrokem z úvěru v pravidelných 117 měsíčních splátkách po [částka], avšak žalovaný nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení se splátkami splatnými dne [datum] a dne [datum]. Proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Poté žalovaný učinil ještě jednu splátku. Žalobkyně se nyní po žalovaném domáhá nesplacené jistiny [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení 14,75 % ročně z dlužné částky od [datum] do [datum]) a úroku z prodlení 14,75 % ročně z jistiny a z kapitalizovaných úroků z prodlení od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovaný o tom byl vyrozuměn. Žalobkyně popsala, že úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru zkoumána a právní předchůdkyně žalobkyně vycházela příjmu žalovaného [částka], z výdajů [částka], z výdajů na nájem [částka], tedy normativní výdaje byly stanoveny částkou [částka] a celkové splátkové zatížení po započtení jiných splátkových povinností bylo [částka], tedy žalovanému zbývalo [částka] na pokrytí životních nákladů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] za účasti žalobkyně a v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka] převodem na účet; vedeno na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Splatnost v 117 měsíčních splátkách po [částka] vždy k 17. dni v měsíci, úrok 19,99 % ročně, RPSN 22,27 %, celková splatná částka [částka], sjednáno pojištění. Úvěr do výše [částka] slouží k úhradě dřívějších dluhů žalovaného (tři úvěry u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši [částka], [částka] a [částka], dále úvěr u [právnická osoba] ve výši [částka]) a zbývající částka není účelově určena.4. Z listiny označené jako Dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na odložení splátek za květen a červen 2023 a v důsledku toho navýšení splátek na [částka].5. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že k úvěru žalovaného byly zjišťovány majetkové poměry tak, že žalovaný uvedl příjem [částka] (ověřeno výpisy z účtů), dále uvedl výdaje [částka] a nájemné [částka]. Normativní výdaje na bydlení byly stanoveny ve výši [částka], splátka nového úvěru [částka]. Příjem žalovaného byl podle dokumentu dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Je uvedeno ověřování v dostupných evidencích.6. Z listiny označené jako Příjmové transakce zaúčtované na účet bylo zjištěno, že za období od února 2021 do února 2022 žalovanému na účet přicházely pravidelně měsíční platby v rozmezí od [částka] do [částka]. Dále jsou patrné platby od neznámých účtů a čtyři platby označené jako půjčka od Zaplo s různými variabilními symboly (březen, květen, červen a listopad 2021).7. Z listiny označené jako Výpis z úvěrového účtu za rok 2022 bylo zjištěno, že vyčerpaná částka úvěru činí [částka] a splacená částka za období činí [částka] (započteno částečně na jistinu a na poplatky). Z listiny označené jako Výpis z úvěrového účtu za rok 2023 bylo zjištěno, že vyčerpaná částka úvěru činí [částka] a splacená částka za období činí [částka] (započteno částečně na jistinu a na poplatky). Z listiny označené jako Podklady pre súdne konanie (obsahující pohyby na úvěrovém účtu) bylo zjištěno, že dne [datum] byla učiněna splátka [částka]. Z listiny označené jako Výpis z účtu za březen až srpen 2022 bylo zjištěno, že žalovaný pravidelně utrácel více peněz, než kolik mu na účet přišlo, že se věnoval sázkovým hrám (Tipsport, Sazka), a že si vzal další půjčku od Zaplo ([částka]); měsíčně pak posílal částku okolo [částka] na neznámý účet.8. Z listin obsahujících výzvy k plnění (ze dne [datum], ze dne [datum]) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek a zesplatnila úvěr.9. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] je předmětná pohledávka uvedena; z listiny označené jako Potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že byla uhrazena cena za postupované pohledávky. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; odesláno. Z listiny označené jako Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; odesláno.10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit celkem částku [částka], ale nehradil splátky řádně a včas, proto byl úvěr předčasně zesplatněn. Žalovaný uhradil celkem [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.11. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).12. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).13. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a shrnula, že žalovaný uvedl své měsíční příjmy [částka], dále své měsíční výdaje [částka] a na nájem [částka]. Z toho právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že tedy normativní výdaje žalovaného činily [částka], splátky [částka], tedy žalovanému zbývalo [částka] na pokrytí životních nákladů. K prokázání těchto údajů žalobkyně předložila listinu vysvětlující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a výpisy z účtů žalovaného. K výzvě soudu k doplnění dalších důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně písemně uvedla, že veškeré podklady již doložila a pro případ nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti navrhla posouzení věci jako bezdůvodného obohacení. Soud musí konstatovat, že z žalobkyní předložených důkazů je zřejmé, že se právní předchůdkyně žalobkyně nezabývala dostatečně majetkovou situací žalovaného a zjištěné údaje neposoudila řádně. Pokud jde o tvrzený příjem žalovaného [částka], tak tato výše vyplývá z výpisů přijatých plateb před uzavřením smlouvy. Tyto výpisy jsou však omezeny toliko na platby přijaté na účet žalovaného, přičemž právní předchůdkyně rezignovala na skutečné zjištění výdajů žalovaného, přestože měla nepochybně k dispozici potřebné výpisy z účtu žalovaného, ze kterých by výdaje za dobu před uzavřením smlouvy byly patrné. Právní předchůdkyně žalobkyně však místo toho vyšla z těžko uvěřitelných tvrzení žalovaného o tom, že jeho výdaje činí [částka] a dále [částka] za nájem (k tomu sama určila normativní náklady). I z předložených výpisů přijatých plateb před uzavřením smlouvy je pak patrné, že žalovaný měl čtyři půjčky u společnosti Zaplo, zatímco poskytovaný úvěr sloužil ke splacení jedné půjčky u této společnosti (a tří dalších u právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně se však nezabývala tím, zda ty tři zbývající půjčky u Zaplo jsou již splaceny (i kdyby byly, tak svědčí o tom, že žalovaný se častěji zadlužuje a je potřeba zkoumání jeho majetkové situace věnovat zvýšenou pozornost). Žalobkyně pak předložila výpisy z účtu žalovaného za dobu po uzavření smlouvy, ze kterých je zřejmé, že žalovaný nakládá s penězi nerozvážně, neboť pravidelně utrácí více peněž, než jaké jsou jeho příjmy. Z výpisů je pak zřejmé, že se zabývá sázením, což rozhodně nesvědčí pro schválení úvěru, a nadto jsou z výpisů patrné také velké měsíční platby na neznámý účet i další půjčka u Zaplo. Tímto se však právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala, přestože toto chování žalovaného, třebaže prokázané jen v době po uzavření smlouvy, rozhodně nesvědčí pro poskytnutí dalšího úvěru. Pokud pak žalobkyně uzavřela, že žalovaný s příjmem [částka] je schopen hradit měsíční splátku úvěru [částka], následně zvýšenou na [částka], a současně hradit všechny své nutné výdaje, a ještě spořit na nenadálé situace, tak taková úvaha je zjevně nesprávná a úvěrové zatížení žalovaného je vzhledem k výši jeho příjmů příliš vysoké. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. O tom svědčí také to, že žalovaný byl schopen řádně uhradit toliko čtyři splátky (přestože žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že se dostal do prodlení až se splátkami v roce 2023, je z výpisů zcela zřejmé, že v řádné výši a včas uhradil čtyři první splátky v roce 2022 a pak některé splátky v roce 2023). V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.14. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a dosud uhradil [částka] (část těchto plateb byla poplatky za pojištění sjednaného v úvěrové smlouvě, avšak v důsledku neplatnosti smlouvy nemělo být pojištění hrazeno a tyto platby je nutno připočíst k platbám na úvěrovou jistinu), žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.15. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.16. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně). Nadto by žalobkyně nemohla být úspěšná ohledně požadovaných nároků na zaplacení úroků z prodlení z částky [částka] představující kapitalizovaný úrok z prodlení, a to už jen proto, že úrok z prodlení kapitalizovala za dobu od [datum] do [datum] (přičemž zohledňuje částečnou platbu), ale běžící úrok z prodlení požaduje z celého kapitalizovaného úroku už za dobu od [datum] do zaplacení (tedy požaduje úrok za dobu před splatností).17. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.