Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],c) kapitalizovaného úroku ve výši [částka],d) úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],e) úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,f) úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,98 % ročně ve výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil a splátky nehradil řádně a včas, neboť uhradil pouze [částka] a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka] (úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]), kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), úroku ve výši 19,98 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] označené číslem [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka] (19,98 % ročně), poplatek za administrativní činnost [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], zavázal splatit v 60 týdenních splátkách, to ve výši [částka] pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši [částka] pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka [částka], RPSN 63,93 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
5. Z listiny označené jako Zákaznická karta ze dne 2 2. 2013 soud zjistil, že k požadované půjčce [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, rok narození nezaopatřených dětí není vyplněn, uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na rodinné události, nemá žádnou jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, položka půjčka u jiné společnosti není vyplněna, nemá bankovní účet, je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem [částka] a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje činí uvedeny ve výši [částka], přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem [částka], telefon [částka], výdaje na domácnost [částka]. V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
6. Z listiny obsahující přehled plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. [hodnota] žalovaný uhradil celkem [částka] ve dvou různě velkých splátkách ([částka] a [částka]) v únoru 2013.
7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky; odesláno [datum]. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum]; odesláno [datum].
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit celkem částku [částka] v týdenních splátkách [částka], ale uhradil toliko [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného před poskytnutím peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do [datum] před podáním žaloby.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. Uvedla také, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala poměry žalovaného v dostupných evidencích včetně centrální evidence exekucí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného, nadto jsou zjevně vadné. Uvedený příjem žalovaného [částka] ze zaměstnání je sice věrohodný (třebaže zjevně ne přesný), ale údaje o výdajích žalovaného nelze považovat za přesvědčivé. Uváděné částky jsou zjevně podhodnocené a soudu je z vlastní činnosti známo, že se ve smlouvách uzavíraných s právní předchůdkyní žalobkyně částky stále opakují u všech klientů. Přesvědčivosti pak nepřidává ani to, že nejsou vyplněny všechny kolonky zákaznické karty, např. chybí údaje o půjčkách u jiných společností. Pokud jde o tvrzené ověřování majetkové situace žalovaného v dostupných evidencích, přičemž žalobkyně výslovně uvedla též lustraci v centrální evidenci exekucí, tak je to zjevná lež. Při skutečném provedení lustrace žalovaného v centrální evidenci exekucí by totiž musela právní předchůdkyně zjistit, že proti žalovanému byla vedena exekuce (což je soudu známo z vlastní činnosti, přičemž je shodou okolností, že oprávněnou v exekuci proti žalovanému byla současná žalobkyně), a úvěr se splátkou [částka] měsíčně by žalovanému nemohla poskytnout. Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalovaného se nejenže nevěnovala řádně, ale nevěnovala se mu vůbec. O tom svědčí také skutečnost, že žalovaný neuhradil ani jednu splátku řádně a zcela přestal splácet už po dvou týdnech. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 9 spotř. z. a § 39 obč. zák.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku [částka] a již uhradil částku [částka], žalobkyně má tedy nyní právo na vrácení částky [částka] a v tomto rozsahu soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. Současně soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky, a to od [datum], neboť s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které stanovila splatnost nejpozději do [datum], tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala úrok ve výši 7,05 % ročně a tímto žalobním žádáním je soud vázán.
13. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované jistiny.
14. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.