Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalované zaplatita) další částku ve výši [částka],b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka],c) kapitalizovaný úrok ve výši [částka],d) úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],e) úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala v hotovosti, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 23,72 % ročně v celkové výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit formou 58 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka], která byla započtena na poplatky. Žalobkyně nyní požaduje po žalované jistinu [částka], poplatky [částka] ([částka] poplatek za administrativní činnost a [částka] poplatek za hotovostní inkaso splátek, kapitalizovaný smluvní úrok [částka] (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o půjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací zjištěných od žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých učinil následující skutková zjištění.
3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] označené číslem [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem za administrativní činnost [částka], s úrokem [částka] a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], tj. celkem ve výši [částka], zavázala splatit v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši [částka]. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
4. Z listiny označené jako Karta zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, nemá spotřebitelský úvěr „jinde“, nemá aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, nevlastní automobil, má jedno nezaopatřené dítě (rok narození [rok narození]), je v domácnosti. Celkové příjmy domácnosti činí [částka] (mzda nevyplněna, další příjmy [částka] z DPP a státní podpora [částka]) a celkové měsíční výdaje domácnosti činí [částka] (nájem [částka], výdaje [částka], výdaje na telefon [částka]). V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a výměr státní podpory; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Potvrzení o úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky; odesláno. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce do [datum]; odesláno.
6. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o půjčce obdržela peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázala se vrátit částku [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby, a to do [datum]. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátila.
7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
8. Následně se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listina označená jako „smlouva o půjčce“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C-679/18).
9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně údaje o příjmech a výdajích žalované ověřila z žalovanou předložených listin. Uvedený příjem žalované [částka] z dohody o provedení práce je věrohodný, ale v kontextu ostatních poměrů zjevně nedostačující. Pokud je uveden příjem [částka] ze státní podpory, tak tento příjem nelze brát v potaz, neboť dávky státní podpory rozhodně neslouží k hrazení spotřebitelských úvěrů. V kartě zákazníka je uvedeno jedno dítě narozené v roce 2015, přičemž tehdy činil rodičovský příspěvek celkem [částka] a pobíral se rozdělený do jednoho až čtyř let, z čehož je zřejmé, že žalovaná pobírala ještě jiné dávky, a to rozhodně nesvědčí o její dobré finanční situaci. Jako zcela nevěrohodné se pak jeví uvedené výdaje domácnosti, ve výši pouhých [částka] za nájem a [částka] za výdaje domácnosti, neboť tyto částky nemohly zohlednit výdaje na bydlení, péči o dítě, jídlo, léky a šatstvo, částku na neočekávané výdaje atd. Pokud by pak právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala úvěruschopnost žalované, musela by při lustraci v centrální evidenci exekucí zjistit, že proti žalované byly vedeny exekuce (což je soudu známo z úřední činnosti). Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalované se nevěnovala řádně. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a úvěr jí neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
10. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatných smlouvách sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni nebo její právní předchůdkyni nějaké finanční prostředky již vrátila (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny ve výši [částka] poskytnuté žalované z neplatné smlouvy o zápůjčce, přičemž jde o výši požadovanou žalovanou. Současně s povinností zaplatit uvedenou jistinu soud žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to ve výši 8,05 % ročně, jak požadovala žalobkyně, neboť přestože výše úroku prodlení určená podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší než žalobkyní požadovaná, nemohl soud překročit žalobní návrh a přiznat žalobkyni vyšší než jí požadovaný úrok z prodlení. Soud žalovanou zavázal k úhradě úroku z prodlení od [datum], neboť k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce byla žalovaná podle zjištěného skutkového stavu vyzvána v předžalobní výzvě do [datum], tedy žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také odpovídající úrok z prodlení z jistiny.
11. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.