Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,c) úroku ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,d) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva č. [tel. číslo] s názvem P C [adresa] v hotovosti byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka], kterou žalovaná převzala v hotovosti, a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem [částka] (zahrnuje úrok 29 % ve výši [částka], částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka], částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka] a doplňkové pojištění ve výši [částka]). Celková dlužná částka byla splatná v celkem [hodnota] měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka [částka]). Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť splátky nehradila řádně a včas a uhradila pouze [částka] a tato částka byla započítána částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka] (úrok ve výši [částka], částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka], částka za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]; doplňkové pojištění není požadováno), sankčních poplatků [částka] (7 x [částka] za zaslané upomínky a [částka] za zahájení vymáhání dluhu), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka], smluvní pokuty [částka] (smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý započatý den z prodlení do [datum]), úroku ve výši 11,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě učinil následující skutková zjištění[právnická osoba] listiny označené jako Smlouva o zápůjčce – [adresa] v hotovosti ze dne [datum] označené číslem [tel. číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka], částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení [částka], částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení [částka] a částku pojištění [částka] zavázala splatit ve 24 měsíčních splátkách, a to ve výši [částka] pokud jde o první až předposlední splátku a ve výši [částka] pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka [částka]. Úroková sazba je uvedena ve výši 29 % pro celou dobu trvání smlouvy, RPSN ve výši 110,53 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru a listina označená jako Zařazení zákazníka do pojistného programu.4. Z listiny označené jako Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že ke spotřebitelskému úvěru ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalované. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaná má mobilní telefon a e-mail, má učňovské vzdělání, je vdaná, jako bydlení uvedeno „jiné“, má dvě vyživované osoby, nemá externí splátky, nemá interní splátky, je zaměstnaná na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem [částka], nemá další příjem a další příjem domácnosti činí [částka], celkové měsíční výdaje činí [částka] (odhadované výdaje bez upřesnění). V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy pracovní smlouva a výpisy z bankovního účtu; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.5. Z listiny označené jako Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že dne [datum] byla učiněna lustrace žalované s výsledkem tří exekučních řízení.6. Ze dvou listin obsahujících přehled plateb a výpočet smluvní pokuty a úroku bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem [částka] (platby ve výši [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]).7. Z listin označených jako Upozornění na prodlení se splátkami ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě splátek po splatnosti ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě splátek po splatnosti ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě splátek po splatnosti ze dne [datum], Opakovaná výzva k úhradě splátek po splatnosti ze dne [datum], Oznámení o zahájení inkasního řízení ze dne [datum], Upomínka k úhradě pohledávky ze dne [datum], Poslední výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [tel. číslo] byly žalované adresovány výzvy k úhradě, odeslání nedoloženo. Dále k téže smlouvě Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] (odesláno) a Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne [datum].8. Z listiny označené jako Upomínka k úhradě splátek ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [tel. číslo] byla žalované adresována výzva k úhradě, odeslání nedoloženo.9. Z listiny označené jako Upomínka k úhradě splátek ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [tel. číslo] byla žalované adresována výzva k úhradě, odeslání nedoloženo.10. Z listiny označené jako Upomínka k úhradě splátek ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [tel. číslo] byla žalované adresována výzva k úhradě, odeslání nedoloženo.11. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] je předmětná pohledávka uvedena.12. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako Smlouva o zápůjčce – [adresa] v hotovosti ze dne [datum] označené číslem [tel. číslo] obdržela peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku [částka], ale uhradila toliko [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako zákaznická karta, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalované. Žalovaná měla u žalobkyně před poskytnutím úvěru jiné neuhrazené závazky. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.13. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).14. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).15. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně velmi rozsáhle, ale přesto obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána a že žalovaná sama podpisem na listinách potvrdila správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalované, a dále výpis z centrální evidence exekucí. Informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalované. Je uveden příjem žalované ze zaměstnání [částka], a další příjmy domácnosti [částka]. K těmto příjmům měly být při uzavření smlouvy předloženy pracovní smlouva a výpisy z bankovního účtu, které však nebyly k důkazu předloženy. Zvláště nevěrohodné se jeví další příjmy domácnosti ve výši [částka], neboť soudu je z vlastní činnosti známo, že tyto příjmy právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrů nijak neprověřuje (viz výslech svědkyně – zprostředkovatelky úvěrů ve věci [spisová značka]). [adresa] nedostatkem však je naprostá rezignace právní předchůdkyně žalobkyně na ověření výdajů žalované, které jsou uvedeny toliko ve výši [částka] bez jakéhokoliv ověření. Uvedená výše výdajů je však naprosto nevěrohodná až zjevně lživá, neboť žalovaná je vdaná a má dvě vyživované osoby, k tomu musí nepochybně vynakládat nějaké prostředky na bydlení, na energie, na telefon a internet, na dopravu do zaměstnání, ošacení pro sebe i pro rodinu, stravu pro sebe i pro rodinu a konečně i na spoření na mimořádné výdaje. [adresa] 000 Kč všechny tyto výdaje nemůže pokrýt. V projednávané věci je pak zřejmé, že žalovaná měla u právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím nyní projednávaného úvěru nejméně tři další úvěry, které nesplácela (žalobkyně soudu zřejmě omylem k důkazu předložila výzvy vztahující se k jiným úvěrům). I to svědčí o naprosté rezignaci právní předchůdkyně žalobkyně na řádné a úplné zjištění poměrů žalované před poskytnutím úvěru, neboť při znalosti špatné platební morálky žalované měly být její poměry řádně prověřeny. Pokud byl k důkazu předložen výpis z centrální evidence exekucí, tak je zřejmé, že byl pořízen až po poskytnutí úvěru (a vyplývají z něj tři exekuce vedené proti žalované), tedy v době poskytnutí úvěru právní předchůdkyně rezignovala i na jednoduché prověření centrální evidence exekucí. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy neprověřila dostatečně úvěruschopnost žalované a nemohla uspokojivě dospět k závěru, že žalovaná byla schopna hradit splátky [částka] měsíčně a k tomu se starat sebe a dvě vyživované osoby a hradit všechny běžné výdaje. O tom svědčí i skutečnost, že žalovaná neuhradila řádně ani jedinou splátku a uhradila toliko necelé dvě splátky po splatnosti. Soud proto musí uzavřít, že bylo dostatečně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.16. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši 29 % ročně ([částka]), nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši [částka] a [částka], jakož i pojištění [částka], přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí [částka], tj. 118,96 % jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 110,53 % (což však nezahrnuje pojistné). Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s ujednanými dalšími poplatky a smluvními pokutami naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.17. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka] a již uhradila [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení částky [částka] představující dosud nevrácenou jistinu. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení požadované nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o zápůjčce.18. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.19. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (konečně i z důvodu nemravné ceny peněz) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně)20. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.