Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

20 C 76/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 30. 9. 2024Č. j.: 20 C 76/2024-42Samosoudce: JUDr. Adam Talanda Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 22 011,71 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:20.C.76.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (87) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplatita) částku [částka],b) úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,c) úrok ve výši 23,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla žalobkyně žalované částku [částka] převodem na účet. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje listopadem 2020. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet z dostupných databází a na základě dokladů od žalované. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila toliko [částka] ve 20 splátkách a tyto platby byly započteny částečně na jistinu a částečně na úrok. Žalobkyně poté úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně nyní požaduje po žalované neuhrazenou jistinu [částka], kapitalizovaný úrok [částka], smluvní pokutu [částka] (smluvní pokuta 5 x [částka] za prodlení s hrazením splátek o délce 30 dnů u splátek č. [hodnota], 10, 19, 21 a 22 a smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné nové jistiny [částka] za každý den prodlení od [datum] do [datum]), úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní úrok 23,19 % ročně z původní částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno a byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

3. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], z listiny označené jako Dodatek č. [hodnota] k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru, z listin označených jako Základní informace o klientovi, Důkaz o odeslání [částka], Zaslaná SMS a Důkaz o přijaté SMS bylo zjištěno, že jde o předtištěný formulář (dokument o délce 6 stran hustě popsaných malým písmem), kterým žalovaná navrhuje žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytne žalované bezúčelový úvěr [částka] a žalovaná vrátí [částka] ve 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných každého 14. dne v měsíci, zápůjční úroková sazba činí 54,23 % ročně, RPSN 69,96 %. Je uvedeno ujednání, podle kterého dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou splátky v délce 65 dní, ke dni zesplatnění se nezaplacená jistina a nezaplacené úroky ke dni zesplatnění stávají novou jistinou úvěru. Dále je uvedeno ujednání o smluvních pokutách v neprospěch žalované, a to ve výši [částka] pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 30 dnů, a ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení po zesplatnění úvěru. Dále je uvedeno ujednání o právu na náhradu účelně vynaložených nákladů v neprospěch žalované, a to ve výši [částka] pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Nejsou uvedeny žádné sankce v neprospěch žalobkyně. Listina je podepsána SMS kódem.

4. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje údaje žalované, a to příjem [částka] ze zaměstnání u [právnická osoba]. v [adresa], výdaje celkem [částka] ([částka] životní minimum, [částka] na jedno dítě, [částka] za bydlení), dále že žalovaná je svobodná, má maturitu a bydlí u rodičů, nemá manžela ve společné domácnosti. Z listin obsahujících potvrzení o platbách na účet žalované č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalovaná měla v červnu 2020 příjem [částka], v červenci 2020 příjem [částka], v srpnu 2020 příjem [částka], v září 2020 příjem [částka] a nemocenskou [částka]; jiné položky (příjmy, výdaje) v potvrzeních nejsou uvedeny. Z listiny označené jako Výpis záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že jde o tabulku, ve které jsou vyplněny údaje žalované a časový údaj [datum] a jinak nejsou vyplněny žádné údaje. Z listiny označené jako Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že jde o tabulku, ve které jsou vyplněny údaje žalované, CBS skóre 197 (vysvětlivka, že skóre 166 – 315 znamená nízké body a vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán), příznak neuveden, časový údaj [datum].

5. Z listiny označené jako Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve výši [částka].

6. Z listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] bylo dne [datum] odesláno [částka] pod variabilním symbolem [var. symbol].

7. Z listiny obsahující přehled plateb ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná obdržela [částka] a uhradila [částka].

8. Z listiny označených jako Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum], z fragmentu seznamu postupovaných pohledávek a z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku vůči žalované na žalobkyni a žalované to bylo oznámeno.

9. Z listiny označené jako Oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalované oznámení o zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výzva k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek; odesláno.

10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržela peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázala se vrátit [částka] (úroková sazba 54,23 % ročně, RPSN 69,96 %, ujednány smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalované). Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalované. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nějakou částku uhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla s žalobkyní na převedení pohledávky za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě před podáním žaloby.

11. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), bylo dostatečně prokázáno.

12. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C-679/18).

13. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána z údajů poskytnutých žalovanou i z dostupných evidencí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila listiny označené jako Hodnocení klienta, Výpis záznamů z registru SOLUS, Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) a vybrané pohyby (příjmy) na účtu žalované. Z předložených listin je patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně se dostatečně nezabývala schopností žalované úvěr splácet, resp. za zjištěných okolností jí úvěr poskytnout neměla. Právní předchůdkyně žalobkyně správně zjistila příjmy žalované ze zaměstnání ve výši asi [částka] měsíčně, které byly prokázány potvrzením o přijatých platbách z účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně však naprosto rezignovala na skutečné zjišťování výdajů žalované, neboť ty určila výhradně odhadem a spokojila se s částkou životního minima [částka], částkou [částka] na jedno dítě a nijak neověřenými výdaji na bydlení [částka]. Z těchto údajů však je zřejmé, že nebyly vůbec zohledněny skutečné výdaje na dopravu, jídlo, ošacení, účty za telefon a internet, které jsou u všech naprosto obvyklé, natož pak částku na péči o dítě nebo spoření na nenadálé výdaje. Pokud pak žalobkyně předložila výpis z registru SOLUS, tak v něm nejsou uvedeny žádné údaje. Z výpisu z registru NRKI pak vyplývá negativní skóre žalované s hodnotou pouhých 197, přičemž podle vysvětlivky je nejnižší skoré 166 a až do výše 315 se jedná o klienty, u nichž je výše úvěru omezena nebo se úvěr zamítá (absurdní se tak jeví tvrzení žalobkyně v doplnění žaloby, že žalovaná není vedena jako dlužník se špatnou platební morálkou). Přesto však právní předchůdkyně žalobkyně nevěnovala prověření úvěruschopnosti žalované zvýšenou pozornost a nijak dále neprověřila majetkovou situaci žalované (nevyžádala si např. celkový výpis z účtu žalované, ze kterého by byly zřejmé skutečné příjmy a výdaje, nedotazovala se dále na skutečné výdaje a na další finanční produkty žalované). Z předložených listin pak není zřejmé, že by právní předchůdkyně žalobkyně učinila alespoň lustraci v centrální evidenci exekucí. Bez nutnosti dalšího dokazování tak soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila a neposoudila řádně schopnost žalované splácet před poskytnutím úvěru a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

14. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě byla sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši 54,23 % ročně, RPSN 69,96 % a žalovaná měla při úvěru [částka] zaplatit celkem [částka]. Takovou výši úroku, která výrazně převyšuje úrokové sazby běžné pro spotřebitelské úvěry, soud považuje za naprosto nepřiměřenou, neboť vede k nepřiměřenému obohacení žalobkyně a nepřiměřenému postihu žalované. Takovou výši úroku proto soud považuje za rozpornou s dobrými mravy v souladu konstantní judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího soudu. Bohatá judikatura vyšších soudů se vztahuje ke smlouvám uzavíraným právní předchůdkyní žalobkyně s úroky okolo 100 % (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a mnohé další, a dále nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12 nebo ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11), a což právní předchůdkyně žalobkyně zjevně reagovala snížením úrokových sazeb na „pouhých“ 54,23 % ročně, což však stále je nutno považovat za nepřiměřeně vysoké s ohledem na běžnou výši úrokových sazeb pohybující se do nejvýše mezi 10 % a 20 % ročně. Na tom nic nemění ani to, že žalobkyně, zcela zjevně si vědoma naprosté nepřiměřenosti ujednaných úroků, požaduje úrok „toliko“ ve výši 23,19 % ročně, neboť pro posouzení platnosti smlouvy je podstatná ujednaná úroková sazba, nikoli skutečně vymáhaná. Smlouva o úvěru jako celek by tedy byla (i pokud by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované) z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků, jejichž výše se příčí dobrým mravům, absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Soud má přitom za to, že v uvedeném případě by nebyl prostor pro moderaci podle § 577 o. z., neboť soudu je z vlastní činnosti (i z citované judikatury vyšších soudů) známo, že sjednávání takto nemravných úroků je u právní předchůdkyně žalobkyně standardem a právní předchůdkyně žalobkyně by zřejmě smlouvu s úroky v běžné výši neuzavřela, o čemž svědčí také sjednání dalších smluvních pokut výlučně v neprospěch žalované. Ve smlouvě o úvěru jsou totiž ujednání o smluvních pokutách a jiných platbách (náklady vzniklé s prodlením) sjednány výlučně v neprospěch žalované a smlouva neobsahuje odpovídající ustanovení, která by adekvátně sankcionovala také případné neplnění smluvních povinností ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, proto by, pokud by smlouva o úvěru jako celek nebyla neplatná z důvodů shora uvedených, bylo nutno nyní uplatňovanou smluvní pokutu i ostatní smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalované ve smyslu § 1813 o. z. považovat za zakázaná ujednání, přičemž k zakázaným ujednáním se ve smyslu § 1814 o. z nepřihlíží. Nadto je smlouva jako celek je nepřehledná, tvoří ji šest stran hustě popsaných malým písmem a další nepřehledné dokumenty, což může na spotřebitele jako slabší stranu působit negativně a odrazovat ho od čtení celého textu. Smlouva jako celek pak působí hrubě v neprospěch spotřebitele, neboť v důsledku nepřehlednosti, vysokého úroku a množství smluvních pokut nelze mít za to, že by právní předchůdkyně žalobkyně skutečně očekávala řádné splacení úvěru spotřebitelem, ale spíše se zaměřuje na vymáhání smluvních sankcí.

15. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. V projednávané věci bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako spotřebiteli částku [částka] a žalovaná již uhradila [částka], žalobkyně tedy nemá právo na vrácení žádných dalších prostředků. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože měla ve věci plný úspěch žalovaná, ze spisu není zřejmé, že by jí vznikly nějaké náklady.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací