Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacenía) další částky [částka],kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],kapitalizovaného úroku [částka],úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,b) další částky [částka],kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],kapitalizovaného úroku [částka],úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění a částečného zpětvzetí ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] (kterou žalovaná převzala v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši [částka], s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], s úhradou za vyhodnocení úvěrového případu [částka] a s úhradou za hotovostní splátky [částka]. Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku [částka] formou 14 měsíčních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Pro případ porušení povinností žalované hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť poslední splátku uhradila [datum]. Žalobkyně nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu [částka], smluvní úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradu za administrativní činnost [částka], úhradu za hotovostní splátky [částka], smluvní pokutu [částka], kapitalizovaný úrok [částka] (smluvní úrok 8 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok 15 % ročně z jistiny a úroku od [datum] do [datum]), úrok ve výši 8 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny a úroku od [datum] do zaplacení. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] (kterou žalovaná převzala v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši [částka], s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], s úhradou za vyhodnocení úvěrového případu [částka] a s úhradou za hotovostní splátky [částka]. Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku [částka] formou 14 měsíčních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Pro případ porušení povinností žalované hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť poslední splátku uhradila [datum]. Žalobkyně nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu [částka], smluvní úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradu za administrativní činnost [částka], úhradu za hotovostní splátky [částka], smluvní pokutu [částka], kapitalizovaný úrok [částka] (smluvní úrok 15 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok 15 % ročně z jistiny a úroku od [datum] do [datum]), úrok ve výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny a úroku od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] za účasti žalobkyně a v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne [datum] označené číslem [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a s inkasním poplatkem [částka], tj. celkem ve výši [částka] zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaná v prodlení s placením splátek. RPSN činí 272,44 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. K listině je přiložen Předpis splátek.
5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne [datum] označené číslem [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a s inkasním poplatkem [částka], tj. celkem ve výši [částka] zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaná v prodlení s placením splátek. RPSN činí 272,44 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. K listině je přiložen Předpis splátek.
6. Z listiny obsahující transakční historii ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že bylo uhrazeno celkem [částka].
7. Z listiny obsahující transakční historii ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že bylo uhrazeno celkem [částka].
8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla s žalobkyní na převedení pohledávek označených v příloze smlouvy, přičemž v příloze jsou předmětné pohledávky uvedeny. Ze dvou listin označených jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětných pohledávek; doklad o odeslání nepřiložen. Ze dvou listin označených jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek z předmětných smluv o úvěru; zásilka byla odeslána.
9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě dvou písemných dohod označených jako smlouvy o úvěru obdržela peněžní prostředky, v prvním případě ke smlouvě č. [hodnota] obdržela prostředky ve výši [částka] a zavázala se vrátit [částka] a ve druhém případě ke smlouvě č. [hodnota] obdržela prostředky ve výši [částka] a zavázala se vrátit [částka]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila ke smlouvě č. [hodnota] celkem [částka] a ke smlouvě č. [hodnota] celkem [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávek za žalovanou a tuto dohodu žalované oznámila dopisem. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
11. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
12. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím obou spotřebitelských úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalované. Ze žalobkyní předložených listin nevyplývá, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť k tomu žalobkyně nedoložila žádné listiny. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, a to ani přes výzvu k doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytnutou u jednání. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a obě smlouvy o zápůjčce jsou proto neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
13. Nad rámec toho soud uvádí, že obě spotřebitelské smlouvy by byly neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku a poplatků celkem [částka] a u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku a poplatků celkem [částka]. Celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí v obou případech 272,44 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
14. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy o úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru) jsou absolutně neplatné. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacených jistin z obou poskytnutých spotřebitelských úvěrů, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná ke smlouvě č. [hodnota] obdržela prostředky ve výši [částka] a již uhradila celkem [částka], tedy žalobkyně má právo na vrácení [částka], a žalovaná ke smlouvě č. [hodnota] obdržela prostředky ve výši [částka] a již uhradila celkem [částka], tedy žalobkyně má právo na vrácení [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácených jistin [částka] a [částka] z neplatných smluv o úvěru.
15. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatných smluv. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslaných výzev k plnění (předžalobní výzvy), neboť v těch žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
16. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenými jistinami smluv, neboť v důsledku neplatnosti úvěrových smluv pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
17. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.