Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně učinila předmětem řízení zaplacení [částka] s přísl. a uvedla, že se jedná o smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] z nové dlužné jistiny ve výši [částka] ve výši 0,1 % denně s tím, že jistina a smluvní pokuta za jiné období byly již žalobkyni přiznány dřívějším rozsudkem.
Soud má za prokázán následující skutkový stav:
Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru na částku [částka].
V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena dle dokladů, které jsou založeny ve spise [spisová značka], aniž uvedla konkrétní tvrzení. Z důkazu založených ve spise [spisová značka] vyplývá, že žalobkyně měla při uzavírání smlouvy k dispozici následující informace od žalovaného: příjem [částka], výdaje [částka] (životní minimum), splátky [částka], bydlení [částka], ostatní (doprava, kurzy...) [částka], svobodný, bezdětný, bydlení družstevní. Podle rejstříku [příjmení] měl příznak B, jednu dlužnou splátku u debetu. Podle NRKI měl skóre 241, přičemž v rozmezí [číslo] je vyšší riziko, úvěr je omezen výší částky, případně zamítán. V odůvodnění rozsudku pro hodnocení schopnosti splácet úvěr nejsou uvedeny žádné další konkrétní údaje, které by byly předloženými důkazy podloženy. Skutečnost, že v jiném řízení byla smlouva hodnocena jako platná, není pro toto řízení závazná. Soud i v tomto řízení hodnotí platnost uzavřené smlouvy a ujednání o smluvní pokutě, která je předmětem řízení.
Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto případ nesplnila řádně svou povinnost stanovenou v § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. Neměla k dispozici dostatek ověřených informací, aby mohla schopnost splácet řádně posoudit. Výdaje spojené s bydlením jsou evidentně podhodnoceny (družstevní byt bez spolubydlících), osobní výdaje jsou hodnoceny pouze jako životní minimum. Žalovaný měl zápornou informaci v rejstříku [příjmení], v NRKI měl hodnocení vysoce rizikové. Přesto si žalobkyně neopatřila žádné další vysvětlující a doplňují ověřené informace a žalovanému poskytla úvěr ve výši, který více než trojnásobně převyšuje jeho tvrzený příjem.
Za těchto okolností má soud za to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost ověření schopnosti úvěr splácet řádně.
Uzavřená smlouva je proto neplatná podle § 87 zák. č. 247/2016 Sb. Proto je neplatné i ustanovení os mluvní pokutě.
Soud proto žalobu zamítl.
Nad rámec soud uvádí, že i pokud by byla splněna povinnost posoudit schopnost splácet řádně, byla by smlouva neplatná pro výši úroku, která je zjevně rozporný s dobrými mravy. I v tomto bodu se soud rozchází s hodnocením ve věci [spisová značka]. Úrok ve výši 167,78 % ročně je zcela zjevně natolik rozporný s dobrými mravy, že toto ujednání způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že podle obsahu spisu úspěšnému žalovanému v řízení náklady nevznikly.