Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 182/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 16. 12. 2024Č. j.: 7 C 182/2024-59Samosoudkyně: JUDr. Margita MarkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 136 901,81 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:7.C.182.2024.1
postoupení smlouvysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (112) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 24,12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

V. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

VI. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení, smluvních úroků a úroků z prodlení.

2. Tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze tří smluv o spotřebitelském úvěru. Jedná se o smlouvu o úvěru č.[hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou (dále jen „smlouva 1“). Podle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Dále se jedná o smlouvu o úvěru č.[hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou (dále jen „smlouva 2“). Podle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Dále se jedná se o smlouvu o úvěru č.[hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou (dále jen „smlouva 3“). Podle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka].

3. Pohledávka byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum].

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. V průběhu řízení doplnila na výzvu soudu žalobkyně svá tvrzení tak, že právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřeny oproti dokladům, vyžádaným od žalované. Informace byly zaznamenány do zákaznické karty. Konkrétně vycházela banka z příjmu žalované [částka], resp. [částka], resp.[částka] (státnípodpora), bydlela v nájmu, neměla kreditní katru ani zápůjčku. U smlouvy 1 uhradila žalovaná celkem [částka], na smlouvu 2 celkem [částka] a na smlouvu 3 celkem [částka].

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela spol. [právnická osoba] (úvěrující) a žalovanou (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši [částka] a závazek žalované zaplatit úvěr společně s poplatkem [částka], tedy celkem [částka] ve splátkách po [částka]. Žalovaná potvrdila, že celo částku úvěru převzala v hotovosti.

7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela spol. [právnická osoba] (úvěrující) a žalovanou (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši [částka] a závazek žalované zaplatit úvěr společně s poplatkem [částka], tedy celkem [částka] ve splátkách po [částka]. Žalovaná potvrdila, že celo částku úvěru převzala v hotovosti.

8. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela spol. [právnická osoba] (úvěrující) a žalovanou (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr ve výši [částka] a závazek žalované zaplatit úvěr společně s poplatkem [částka], tedy celkem [částka] ve splátkách po [částka]. Žalovaná potvrdila, že převzala v hotovosti částku [částka], zbývající částka ve výši [částka] byla použita na splacení stávajícího úvěru u banky č.[hodnota].

9. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Při posouzení schopnosti splácet úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici následující údaje: rodičovský příspěvek [částka], další příjmy [částka], splátky [částka], výdaje [částka], žalovaná byla na mateřské dovolené, svobodná, měla 5 vyživovacích povinností. Jako doklady jsou zaznamenány pouze 2 výpisy z účtu.

10. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Při posouzení schopnosti splácet úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici následující údaje: rodičovský příspěvek [částka], další příjmy [částka], splátky [částka], výdaje [částka], žalovaná byla na mateřské dovolené, svobodná, měla 5 vyživovacích povinností. Jako doklady jsou zaznamenány pouze 2 výpisy z účtu.

11. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Při posouzení schopnosti splácet úvěr měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici následující údaje: rodičovský příspěvek [částka], další příjmy [částka], splátky [částka], výdaje [částka], žalovaná byla na mateřské dovolené, svobodná, měla 5 vyživovacích povinností. Jako doklady jsou zaznamenány pouze 2 výpisy z účtu.

12. Z přehledů plateb soud zjistil, že žalovaná zaplatila na smlouvu 1 částku [částka], na smlouvu 2 částku [částka] a na smlouvu 3 částku [částka].

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy soud zjistil, že všechny pohledávky za žalovanou byly žalobkyni postoupeny.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle rozhodnutí Soudního dvora C 679-18 vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl ( v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřená ve dnech [datum], [datum] a [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou neplatné.

20. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

21. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

22. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

23. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.

24. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 zák.č.257/2016 Sb., který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá zák.č. 257/2016 Sb.

25. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně posouzení schopnosti žalované úvěr splácet provedla na základě dokladů poskytnutých žalovanou a ověřením oproti předloženým dokladům. Ve všech případech jsou jako doložené doklady pouze 2 výpisy z účtu, které ovšem nemá žalobkyně k dispozici a není zřejmé, co konkrétně z nich bylo ověřeno.

26. Ani na výzvu soudu (a poučení o následcích takového nedoplnění) nedoplnila žalobkyně tvrzení i tom, zda její předchůdkyně brala při posuzování příjmů v úvahu také tzv. další čisté příjmy domácnosti a pokud ano, co tyto příjmy představují ( jednalo se o částky [částka], [částka] a [částka]). Dále nedoplnila, zda její právní předchůdkyně, příp. jakým způsobem vzala v úvahu výdaje uváděné žalovanou ([částka], [částka] a [částka]), když tyto naprosto nevystihují reálnou výši nájmu a nákladů na bydlení v uvedeném místě a čase, stejně tak žalobkyně nedoplnila tvrzení o tom, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně vzala v úvahu, že jediným příjmem žalované je rodičovský příspěvek ( příp. dávky státní sociální podpory) a má vyživovací povinnost k pěti dětem a je svobodná.

27. V této souvislosti soud poukazuje na závěr Ústavního soudu (III ÚS 4129/18) o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

28. Soud má však za to, že právě kritérium, splněno nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, neboť evidentně neměla k dispozici dostatek podkladů k tomu, aby učinila odborný a řádný závěr o tom, zda žalovaná nebude mít zjevný problém úvěr splatit, resp. v tomto případě jsou zde evidentní a oprávněné pochybnosti o této schopnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně si neopatřila odpovídající údaje zejména o výdajové stránce žalované. Opakovaně jí poskytla úvěry ve vyšších částkách, než vůbec žalovaná požadovala (požadovala [částka], bylo jí poskytnuto [částka], po 4 měsících požadovala [částka], bylo jí poskytnuto [částka] a po dalších třech měsících požadovala [částka] a bylo jí poskytnuto dokonce [částka].

29. V tomto případě je tedy jednoznačné, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně. Úvěry poskytla, ačkoli neměla evidentně dostatek relevantních údajů pro to, aby učinila odborný a řádně podložený závěr o tom, zda žalovaná nebude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Úvěry tak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá zák.č.257/2016 Sb. a všechny smlouvy jsou proto neplatná.

30. Žalovaná je povinna poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 zák.č.257/2016 Sb. Žalované byla poskytnuta v souvislosti se smlouvou 1 částka [částka], podle provedených důkazů zaplatila [částka]. Proto je povinna vrátit částku [částka]. Žalované byla poskytnuta v souvislosti se smlouvou 2 částka [částka], podle provedených důkazů zaplatila [částka]. Proto je povinna vrátit částku [částka]. Žalované byla poskytnuta v souvislosti se smlouvou 3 částka [částka], podle provedených důkazů zaplatila [částka]. Proto je povinna vrátit částku [částka].

31. Žalovaná se ke svým možnostem nijak nevyjádřila, soud proto uložil vrácení částky v obecné pariční lhůtě. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení jistiny vzniká teprve uložením této povinnosti soudem, nemůže být žalovaná v prodlení. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 20. 4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 [[jméno FO]: JUD774166CZ]

32. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. S ohledem na právní závěr soud další navrhované důkazy neprovedl.

34. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť poměrně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací