Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] pod ztrátou výhody splátek vždy k 15. dni v měsíci s tím, že první splátka je splatná k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] pod ztrátou výhody splátek vždy k 15. dni v měsíci s tím, že první splátka je splatná k 15. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.
III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se jedná o nároky ze dvou smluv o úvěru, které uzavřel žalovaný s [právnická osoba], a.s.. Jedná se o smlouvu ze dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku společně s poplatkem ve výši [částka] za zpracování v 78týdenních splátkách. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu a poplatek ve výši [částka]. Dále se jedná o smlouvu ze dne ze dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku společně s poplatkem ve výši [částka] za zpracování v 52týdenních splátkách. Žalovaný nezaplatil žádnou splátku. Žalobkyně uplatnila nárok na nesplacenou jistinu a poplatek ve výši [částka]. Obě pohledávky byly žalobkyni postoupeny.
2. Pokud se týká schopnosti žalovaného splácet úvěr, uvedla žalobkyně, že v případě úvěru ze dne [datum] vycházela její právní předchůdkyně z údajů uvedených žalovaným a doložených doklady. Konkrétně vycházel z příjmu [částka]. U úvěru ze dne [datum] pak vycházela z příjmu [částka].
3. Žalovaný uvedl, že si obě částky skutečně půjčil, smlouvy podepsal. Pokud se týká údajů o jeho příjmech a výdajích uvedl, že předkládal pouze výplatní pásky, pracovní smlouvu, což si zástupkyně telefonicky ověřovala, dále uváděl, kolik má dětí, jaké má výdaje na bydlení, všechny údaje vyplnila zástupkyně za něho a on to pouze podepsal. Sice byl dotazován na náklady za plyn, elektřinu, bydlení, ale pokud podepsal jako své výdaje částku [částka], měl za to, že jde o částku, kterou utratí měsíčně pro sebe. Dále tvrdil, že určitě nějaké splátky na oba úvěry splácel, a to kartou z účtu dcery, ale žádné doklady od toho nemá.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný a [právnická osoba],a.s. uzavřeli smlouvu o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek věřitelky poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši [částka], poplatku za zpracování úvěru ve výši [částka] a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], (celkem tedy [částka]) v 78týdenních splátkách. Úroková sazba činila 88 % ročně.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný a [právnická osoba], a.s. uzavřeli smlouvu o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek věřitelky poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši [částka], poplatku za zpracování úvěru ve výši [částka] a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], (celkem tedy [částka]) v 52týdenních splátkách. Úroková sazba činila 79,20 % ročně.
6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že věřitelka měla před poskytnutím úvěru k dispozici následující údaje: příjem [částka], další příjmy domácnosti [částka], interní splátky [částka], měsíční výdaje žadatele [částka], 5 vyživovacích povinností.
7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že věřitelka měla před poskytnutím úvěru k dispozici následující údaje: příjem [částka], další příjmy domácnosti [částka], interní splátky [částka], měsíční výdaje žadatele [částka], 2 vyživovacích povinností.
8. Ze shodných tvrzení má soud za prokázáno, že žalovanému byly vyplaceny částky [částka] a [částka].
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek její přílohy má soud za prokázáno, že obě pohledávky byly žalobkyni postoupeny.
10. Podle ustanovení § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Podle § 6 odst.2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Soud dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je absolutně neplatné dle ustanovení § 588 OZ, neboť ujednaná výše úroku 88 % resp. 79,20 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).
14. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu § 218 odst. 1 tr. zákoníku o přečinu lichvy.
15. Tedy již samotná výše úroku přesahující 79 % ročně je tak zjevně v rozporu s dobrými mravy a tak zjevně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu, že není ani nutno ji srovnávat s údaji databáze České národní banky ARAD. Obecně je za obvyklou míru úroku u úvěru poskytovaných nebankovními institucemi považován úrok okolo 30 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 79,20, resp. 88 % pak představuje více než 2,5násobek sazby obecně akceptované u úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. Z těchto důvodů, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu. U právní předchůdkyně žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání právní předchůdkyně žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.
16. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o.z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
17. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o.z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částky ve výši [částka] a [částka], žalovaný neprokázal, že by jakoukoli částku zaplatil. V tomto případě žalovanému vznikla povinnost vrácení částky [částka] a [částka]. Nárok na vydání této částky soud posoudil podle § 2993 o.z.
18. Neplatnost smlouvy zavinila právní předchůdkyně žalobkyně, která požaduje za zapůjčení peněz lichevní úrok, Proto také nesmí těžit z protiprávního stavu, který sama vyvolala.
19. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení uvedených částek dříve než žalobou, nepředložila žádné doklady o tom, že by se předchozí korespondence dostala alespoň do dispoziční sféry žalovaného. Žaloba byla žalovanému doručena [datum], žalovaná je tedy v prodlení až od [datum]. Žalobkyni náleží úrok z prodlení podle, § 1970 o.z.ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.