Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 290/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 13. 1. 2025Č. j.: 7 C 290/2024-37Samosoudkyně: JUDr. Margita MarkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 9. 2025Předmět řízení: O zaplacení 96 375,99 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2025:7.C.290.2024.1
postoupení smlouvysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (80) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

V. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

VI. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze tří smluv o úvěru, které uzavřela žalovaná s [právnická osoba]., a to dne [datum] ohledně částky [částka], dne [datum] ohledně částky [částka] a dne [datum] ohledně částky [částka]. Podle těchto smluv se věřitelka poskytovat žalované tyto uvedené peněžní částky a žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách.

2. Pohledávky za žalovanou byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba]. a žalobkyní.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.[právnická osoba] průběhu řízení byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila tvrzení a důkazy o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně u každé ze smluv prověřovala schopnost žalované úvěr splácet s uvedením konkrétních údajů, které vstoupily do procesu posuzování, jak na příjmové, tak na výdajové stránce a zda a jaké další údaje byly prověřovány, zejména, zda bylo provedené šetření v centrální evidenci exekucí. Žalobkyně uvedla, že nemá žádná tvrzení ani důkazy k dispozici.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela spol. [právnická osoba]. (úvěrující) a žalovaná (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrující poskytnout úvěr ve výši [částka] a závazek žalované částku společně s úroky a poplatky ve výši [částka] do [datum] ve splátkách. Žalovaná potvrdila, že částku [částka] převzala v hotovosti.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela spol. [právnická osoba]. (úvěrující) a žalovaná (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrující poskytnout úvěr ve výši [částka] a závazek žalované částku společně s úroky a poplatky ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná potvrdila, že částku [částka] převzala v hotovosti.7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela spol. [právnická osoba]. (úvěrující) a žalovaná (úvěrovaná). Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrující poskytnout úvěr ve výši [částka] a závazek žalované částku společně s úroky a poplatky ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná potvrdila, že částku [částka] převzala v hotovosti.8. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná zaplatila na smlouvu ze dne [datum] částku [částka], na smlouvu ze dne [datum] částku [částka] a na smlouvu ze dne [datum] částku [částka].9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy soud zjistil, že pohledávka zažalovaným byla žalobkyni postoupena.10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. a žalovanou ve dnech [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno], [datum] a [datum] jsou neplatné.15. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).16. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.17. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).18. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná.19. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.20. V daném případě žalobkyně ani po poučení se zákonným poučením o následcích v řízení netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně u každé ze smluv prověřovala schopnost žalované úvěr splácet s uvedením konkrétních údajů, které vstoupily do procesu posuzování, jak na příjmové, tak na výdajové stránce a zda a jaké další údaje byly prověřovány, zejména, zda bylo provedené šetření v centrální evidenci exekucí.21. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně povinnosti úvěrujícího prověřit schopnosti žalované splácet úvěr.22. Soud proto dospěl k závěru, že všechny smlouvy jsou neplatné.23. Žalovaná je povinna vrátit poskytnuté jistiny v souladu s ust. § 87 zák.č.257/2016 Sb.24. Žalované byla v souvislosti se smlouvou ze dne [datum] poskytnuta částka [částka], podle provedených důkazů zaplatila [částka] Proto je povinna vrátit částku [částka].25. Žalované byla v souvislosti se smlouvou ze dne [datum] poskytnuta částka [částka], podle provedených důkazů zaplatila [částka] Proto je povinna vrátit částku [částka].26. Žalované byla v souvislosti se smlouvou ze dne [datum] poskytnuta částka [částka], podle provedených důkazů zaplatila [částka] Proto je povinna vrátit částku [částka].27. Žalovaná se ke svým možnostem nijak nevyjádřila, soud proto uložil vrácení částky v obecné pariční lhůtě. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení jistiny vzniká teprve uložením této povinnosti soudem, nemůže být žalovaný v prodlení. (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 20. 4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 [ASPI ID: JUD774166CZ]28. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.29. S ohledem na právní závěr soud další navrhované důkazy neprovedl.30. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť poměrně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací