Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni [částka] měsíčně od [datum], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala stanovení výživného rozvedené manželky ve výši [částka] od [datum]. Uvedla, že žalovaný je jejím bývalým manželem, žalobkyně je nezaměstnaná z důvodu pracovního omezení, pobírá příspěvek na živobytí. Žalovaný pracoval jako zedník.Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení ohledně svých příjmů, od kdy je evidovaná na úřadu práce, v jaké výši pobírá dávky, zda má úspory a dluhy, jaké má výdaje se zdravotním stavem, jaké má pravidelné měsíční výdaje, např. s bydlením apod. Dále soud vyzval žalobkyni, aby upřesnila osobní a majetkové poměry žalovaného.Žalobkyně nereagovala, resp. předložila opakovaně nevyplněné prohlášení o svých majetkových a osobních poměrech.Žalovaná se k žalobě nevyjádřil. Žádný z účastníků se k jednání nedostavil.Z oznámení úřadu práce (předloženého pouze prvního listu) soud zjistil, že žalobkyni byl přiznán příspěvek na živobytí ve výši [částka] od října 2024.Žalobkyně neunesla břemeno povinnosti tvrzení a rovněž důkazní břemeno.Ani na výzvu nedoplnila rozhodná tvrzení, k jednání se nedostavila a zbavila se tak možnosti poučení o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a odst.1 a š o.s.ř.Soud nemá za prokázáno, že účastníci jsou bývalí manželé, že je žalovaná nezaměstnaná, jaké má příjmy a výdaje a rovněž není známo, jaké jsou osobní majetkové poměry žalovaného. Za těchto okolností nelze op výživném rozhodnout.Soud porto žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona os.ř. s tím, že úspěšnému žalovanému v řízení náklady nevznikly.