8 C 105/2025

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku [částka] s příslušenstvím a náklady řízení. K nároku 1) [částka] uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, od [datum] nehradil splátky a žalobkyně přistoupila k zesplatnění dne [datum]. Zůstatek úvěru (jistina) činí [částka], nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) ke dni [datum] je ve výši [částka]. K nároku 2) ve výši [částka] uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka], který se zavázal splácet ve výši [částka] měsíčně. Počínaje splátkou ke dni [datum] nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny, žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy činí na jistině částku ve výši [částka], spolu se smluvním úrokem 16,9 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ke dni [datum] je ve výši [částka]. K nároku 3) [částka] uvedla, že Dodatkem č. [hodnota] k Rámcové smlouvě, žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka]. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, proto byl kontokorent zablokován a žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu dne [datum]. Zůstatek úvěru (jistina) činí [částka], smluvní úrok od [datum] do [datum] činí [částka]. K nároku 4) [částka] uvedla, že na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu], bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši [částka].

2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Z Rámcové smlouvy č. [hodnota], ze dne [datum] včetně Dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že banka žalovanému aktivovala běžný účet č. [č. účtu], bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Dodatkem na žádost žalovaného poskytla žalovanému po předchozím vyhodnocení úvěruschopnosti úvěr s možností přečerpání běžného účtu, tedy kontokorent ve výši [částka]. Bylo dohodnuto, že kontokorent je úročen a tyto úroky je žalovaný povinen platit, roční úroková sazba činí 18,90 %, RPSN 20,68 %. Podmínkou smlouvy bylo, že kontokorent splatí do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu. Další podmínkou je, že k datu měsíční splatnosti úroků bude na běžném účtu, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Součástí smlouvy byly mino jiné Obchodní podmínky a Ceník. Podle podmínek pro používání kontokorentu v případě, kdy nebude možné úroky strhnout, bude o tyto zaúčtované úroky navýšeno čerpání kontokorentu. Za případ porušení Smlouvy o kontokorentu se pokládá, zejména když dojde k prodlení s úhradou jakéhokoliv závazku, či porušení jiné povinnosti. Banka pak může od Smlouvy o kontokorentu v průběhu jejího trvání odstoupit a požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je povinností splatit celý kontokorent a smluvní úroky a úroky z prodlení.[právnická osoba] procesu zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně uvedla, že vycházeli z příjmu žalovaného [částka] měsíčně, což údajně ověřili z výpisu z účtu a z informací, které jim klient poskytl. Tedy pro výpočet příjmu v žádosti pro kontokorent a první úvěr vycházeli z příjmů z [právnická osoba] od [datum] do [datum], vycházeli ze dvou měsíčních příjmů za listopad a prosinec 2023, přičemž soudem bylo zjištěno, že tyto 2 příjmy průměrně nedávají příjem [částka], který byl zadán do systému aplikační data, třetí příjem ani pracovní smlouvu žalobkyně k dispozici neměla. Zástupkyně žalobkyně při jednání uvedla, že částka [částka] je omyl. K vyživovací povinnosti žalovaného uvedla, že nezkoumali, v jaké výši má stanovenou vyživovací povinnost, vycházeli z údajů o životním minimu pro jednu osobu [částka], výdajů na domácnost [částka] a s výši splátek [částka], pro poslední žádosti [datum] ve výši [částka]. zohlednili výdaje na domácnost podle expertní analýzy [částka] a výdaje žalovaného [částka]. U žádosti o úvěr č. [IBAN] žalovaný potvrdil, že nedošlo v mezidobí od poslední žádosti ke změně výše či druhu jeho příjmu. Vzhledem ke stáří posledních dodaných dokladů a nízkému rizikovému profilu žalovaného žalobce příjem takto osvědčený žalovaným akceptoval. Výdaje žalovaného nevykazovaly žádné varující znaky při posuzování schopnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Na účtech žalovaného nebyly v době sjednání kontokorentu evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti přihlédla ke skutečnosti, že žalovaný řádně splácel dříve poskytnuté úvěry.5. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba]. soud zjistil, že žalovanému v 6/2023 byl na účet poukázán rodičovský příspěvek [částka], příjem od [právnická osoba]. [částka], odchozí platbu na [jméno FO] [částka], [datum] příjem od [právnická osoba] [částka], [datum] čerpal od [právnická osoba] [částka], dne [datum] čerpal [částka], a [datum] dalších [částka], [datum] měl příjem od ÚP [částka] označený jako podpora v nezaměstnanosti a příspěvek na péči, [datum] 3 000 Kč, [datum] 5 000 Kč, od [právnická osoba] měl příjem [částka], ke dni [datum], konečný zůstatek [částka], podle výpisu za období od [datum] do [datum], činil konečný zůstatek [částka], v říjnu 2023 z výpisu nevyplývá žádný příjem od AMAZON, od [právnická osoba] čerpal v tomto období celkem [částka], v listopadu 2023 od AMAZON poukázán příjem [částka], v prosinci 2023 od AMAZON příjem [částka], podle výpisu za období od [datum] – [datum] měl v dubnu 2024 příjem od AMAZON [částka], jiné příjmy již neměl, od Tipsport měl v 5/2024 přišlo na účet [částka], od [právnická osoba] čerpal v období [datum] – [datum] celkem [částka], k [datum] činil zůstatek [částka].6. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný v 12/2023 závazky ve výši [částka], a měsíční splátky [částka], v 2/2024 měl závazky ve výši [částka] a měsíční splátky [částka], v 6/2024 měl závazky ve výši [částka] a měsíční splátky [částka].7. Ze seznamu věcí vedených Okresním soudem v [adresa] bylo zjištěno, že proti žalovanému je vedeno řízení [spisová značka], na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] na [částka].8. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] k rámcové smlouvě Úvěr číslo [IBAN] byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr [částka], kdy [částka] je částka určená ke splacení původního úvěru a částka [částka] není vázána žádným účelem, výše pravidelné měsíční splátky: [částka], doba trvání úvěru: 50 měsíců, úroková sazba: základní 17,40 % ročně, celková částka, kterou zaplatí je: [částka] v případě základní sazby, [částka] v případě sazby s bonusem. Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě z [datum] byly poskytnuty splátkové prázdniny a délka splácení se zvýšila na 53 měsíců. Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě z [datum] byla změněna délka splácení úvěru číslo [IBAN] na 122 splátek a výše splátky na [částka] měsíčně. Podle splátkového kalendáře a přehledu plateb bylo žalovaným na tento úvěr uhrazeno [částka], rozdíl 86 517 - [částka] = [částka].9. Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě ze dne [datum] úvěr č. [IBAN] byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr [částka], kdy [částka] je částka určená ke splacení původního úvěru a částka [částka] není vázána žádným účelem, výše pravidelné měsíční splátky: [částka], doba trvání úvěru: 96 měsíců, Úroková sazba: základní 16,90 % ročně, Celková částka, kterou zaplatí je: [částka] v případě základní sazby, [částka] v případě sazby s bonusem. Dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě z [datum] byly poskytnuty splátkové prázdniny a délka splácení se zvýšila na 102 měsíců. Podle splátkového kalendáře a přehledu plateb bylo žalovaným na tento úvěr uhrazeno [částka], rozdíl částek je [částka].10. Podle přehledu žádostí o úvěr a výpisy z běžného účtu byl úvěr, který byl poskytnut v rámcové smlouvě dne [datum] ve výši [částka] splacen [datum], to dalším poskytnutým úvěrem ve výši [částka], tento byl doplacen v [datum] dalším úvěrem na [částka], tento byl doplacen úvěrem ze dne [datum] (půjčka 4) ve výši [částka], který byl doplacen dne [datum] úvěrem, který je předmětem tohoto řízení (půjčka 5) ve výši [částka] a který byl tento den poskytnut. Současně dne [datum] žalovaný požádal o úvěr [částka] (půjčka 2), který mu také byl schválen, úvěr byl splacen [datum] dalším poskytnutým úvěrem ve výši [částka], který je předmětem tohoto řízení (půjčka [právnická osoba] přehledu žádostí je uvedeno, že žalovaný má údajně příjem u AMAZON [částka] měsíčně kde pracuje od [datum], bydlí sám v nájmu, výdaje bydlení/léky jídlo/splátky všech členů 6000/1 500/3000 – [částka].11. Z logovacích souborů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a přehledu párování mobilního zařízení z [datum] vyplývá proces identifikace žalovaného, jak se žalovaný přihlašoval do aplikace, byl mu zaslána ověřovací SMS zpráva, aby mohl uzavřít rámcovou smlouvu z [datum].12. Z Přehledu čerpání a splácení kontokorentu a výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] / 3030 za období [datum] - [datum], má soud za prokázáno, že žalovaný kontokorent čerpal od prosince 2024, celkem ke dni [datum] činil čerpaný kontokorent [částka] a obchodní úrok z kontokorentu ve výši 18,9 % [částka], konečný zůstatek na běžném účtu záporný : -[částka]. Skutečnost kdy, v jaké výši byl kontokorent čerpán, v jaké výši byly úroky účtovány je tímto přehledem ve spojení s výpisem z běžného účtu žalovaného prokázána. V Přehledu čerpání a splácení kontokorentu jsou uvedena veškerá čerpání kontokorentu, přičemž tyto položky korespondují s výpisem z účtu č. [č. účtu].13. Z Výzvy k zaplacení ze dne [datum], která je současně předžalobní výzvou žalobkyně zesplatnila půjčky číslo [IBAN] a vyzvala k úhradě částky [částka], číslo [IBAN] a vyzvala k úhradě částky [částka], kontokorentu ve výši [částka] a na běžném účtu číslo [hodnota] vyzvala k úhradě [částka]. Celkový dluh [částka] a stanovila lhůtu k úhradě do [datum]. Podle knihy odeslané pošty byla výzva žalovanému odeslána na jeho adresu trvalého pobytu dne [datum].14. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný na běžném účtu vedeném u žalobkyně čerpal poskytnutý kontokorent ve výši [částka], který řádně a včas nesplatil, proto byl úvěr zesplatněn k [datum], přičemž od [datum] do [datum] činí výše sjednaných úroků [částka]. Běžný účet žalovaný přečerpal částkou [částka]. Na základě elektronicky uzavřených smluv obdržel dne [datum] od žalobkyně peněžní prostředky ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], tím současně splatil předchozí dva úvěry půjčku 2 a půjčku 4. Žalovaný uhradil na úvěr ze dne [datum] částku [částka], rozdíl částek je [částka]. Na úvěr ze dne [datum] uhradil celkem [částka], rozdíl částek je [částka]. Soud naopak nemá za prokázané, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a [datum] řádně posoudila úvěruschopnost žalované a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěr splácet.15. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od [datum] (také jen ZosÚ).16. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.20. Soud posoudil nárok č. [hodnota] a 4 na úhradu kontokorentu a nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu podle výše uvedených ustanovení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pro jistinu [částka] s příslušenstvím, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění ve výši [částka] a částku [částka]. Mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva o běžném účtu a smlouva o kontokorentu ve smyslu § 2395 o. z. Vzhledem nízké výši úvěru soud uzavřel, že v tomto případě při jejím uzavírání žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě žalovaný čerpal na svém běžném účtu úvěr ve výši [částka], který řádně a včas nesplatil. V důsledku porušení sjednaných smluvních podmínek ze strany žalovaného pak žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dlužný nesplacený úrok z úvěru ve výši 18,90 % ročně ze zůstatku jistiny [částka] od [datum] do [datum] činí [částka], jak vyplývá z transakční historie. Žalovaný i nadále jistinu úvěru užívá, proto je i nadále povinen z částky [částka] od [datum] hradit úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně. Od [datum] do zaplacení žalobkyně v souladu s ust. § 122 odst.

4 ZosÚ požadovala úrok z úvěru pouze ve výši 12 % ročně. Úroky z prodlení byly přiznány podle § 1970 o.z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když splatnost nastala ke dni [datum] na základě výzvy. Na běžném účtu se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši [částka], kterou je povinen žalovanému vrátit.21. Pokud jde o dva úvěry- nárok 1) a nárok 2) soud se zabýval tím, zda žalobkyně poskytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. .....Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.22. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně především nepředložila žádný důkaz o příjmu žalovaného uvedený v přehledu žádostí a to [částka] měsíčně. Takový pravidelný příjem z výpisů žalovaného nevyplývá, jak sama zástupkyně u soudu uvedla. Žalobkyně neověřila, nejen výši příjmů žalovaného, ani zda má uzavřenou pracovní smlouvu, ale správně nevyhodnotila ani výdaje žalovaného, které z výpisů vyplývají. Je pak bez významu, že žalobkyně zohlednila výdaje domácnosti a výdaje žalovaného podle „expertní analýzy“, když do systému pro vyhodnocení žádostí použila příjem, který není nijak objektivizován. Žalobkyně zjistila, že žalovaný má závazky ve výši přes [částka] (podle úvěrové zprávy) přitom počítala se splátkami pouze [částka]. Žalobkyně k prokázání, že poskytovatel splnil povinnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru předložila výpisy z účtu, z nichž vyplývá, že žalovaný jednak neměl pravidelný příjem ze zaměstnání, ale naopak pobíral od úřadu práce sociální dávky v 6/2023 a 7/2023, čerpal měsíčně další úvěry u [právnická osoba], tedy měl další závazky u jiného věřitele. V neposlední řadě pak z výpisů vyplývá, že žalovaný má na účtu transakce spojené s hazardem, ačkoli žalobkyně tvrdila opak. Žalobkyně také neprovedla šetření žalovaného v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v centrální evidenci exekucí.23. V dané věci soud proto uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla, když vycházela z údajů žalovaného, které vůbec neověřila. Z informací z běžného účtu žalovaného je zjevné, že žalovaný splácí starší zápůjčky a úvěry novými, takto sama žalobkyně poskytla žalovanému nové úvěry na konsolidaci svých úvěrů, které tak žalovanému podstatně navýšila. Spotřebitelský úvěr však má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, neboť žalovaný úvěry řádně nesplácel. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li původní věřitelka před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému v centrální evidenci exekucí, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnuté úvěry.24. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Jedná se tedy o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému, pokud jde o nárok 1) částku ve výši [částka], přičemž dosud uhradil na tuto jistinu částku [částka], soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši [částka]. Pokud jde o nárok 2), žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka], přičemž žalovaný dosud uhradil na tuto jistinu [částka], soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).25. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.26. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.27. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal částečně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva. Žalobkyně měla úspěch v rozsahu 93,50 % neúspěch v rozsahu 6,5 %, náleží jí náhrada nákladů ve výši 87 %. Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], jízdného zástupce žalobkyně k soudnímu jednání z [adresa] a zpět 168 km osobním vozidlem [jméno FO] [jméno FO] podle vyhl. 475/2024 Sb. s kombinovanou spotřebou 4,4 l/100 km, NM (4,4 x 34,70/100 + 5,80 = 7,32 x 168= [částka]). Celkem náklady řízení v rozsahu 87 % činí [částka] (výrok III.).