Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení- ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně předmětem řízení učinila nárok na zaplacení částky [částka] s výše uvedeným příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný byl dne [datum], [datum], [datum] a [datum] převezen do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde mu byla poskytnuta záchytná služba, za kterou žalobkyně žalovanému vyúčtovala náklady vždy ve výši [částka], celkem [částka]. Žalovaný svůj dluh ve výši [částka], celkem [částka] uznal s povinností jej zaplatit do 8 dnů, tedy do [datum], [datum], [datum], [datum], ale dlužnou částku neuhradil ani po zaslání výzvy k úhradě dlužné částky.
2. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaný se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z osobního účtu pacienta a z potvrzení o poskytnutí záchytu č. [hodnota], 250294, 250411, 250414, má soud za prokázané, že žalovaný byl 4x umístěn na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní ode dne [datum], [datum], [datum] a [datum] neboť u něho byla zjištěna přítomnost alkoholu [hodnota] promile a případně i přítomnost návykové látky záchyt byl vyžádán Policií ČR [adresa], Policií ČR [adresa]. Úhrada za záchyt byla žalovanému vyúčtována vždy po skončení záchytu, tedy ve výši [částka], která vyplývá z kalkulace skutečných nákladů v záchytné stanici. Žalovanému byl ve všech případech vystaven daňový doklad, jehož převzetí stvrdil svým podpisem. Žalovaný písemně dne [datum], [datum], [datum], [datum] uznal svůj dluh co do důvodu a výše za záchyt (pobyt) v záchytné stanici žalobkyně vždy ve výši [částka] s tím, že jej zaplatí do 8 dnů ode dne vystavení dokladu. Z listinných důkazů přitom nevyplynulo, že by žalovaný na něčeho uhradil.
4. Soud po právní stránce posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon o SZS“), podle kterého prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.
5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta ve čtyřech případech záchytná služba, ve smyslu ust. § 89b zákona o SZS a přítomnost alkoholu byla u žalovaného při přijetí prokázána. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni náklady za každou poskytnutou záchytnou službu ve výši [částka] podle § 89e odst. 1 věty první zákona o SZS. Žalovaný svůj dluh ve výši [částka] výslovně uznal písemným prohlášením podle § 2053 občanského zákoníku. Soud má proto za to, že dluh v této výši v době uznání trval, když v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na takto uznaný dluh žalobkyni něčeho uhradil. Žalovaný měl náklady uhradit do [datum], [datum], [datum], [datum], od následujícího dne je proto v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a zavázal žalovaného podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku i k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně, resp. 12 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu za písemné podání ve věci a za 4 výzvy k plnění podle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za každý úkon, tedy celkem ve výši [částka]. Náklady řízení představující odměnu advokáta a režijní paušály, které byly žalobkyní vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ústavní soud ČR v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavní soudu ve věcech I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 3131/10, I. ÚS 195/11). Celkem tedy náklady řízení činí [částka] a žalovaný je povinen je zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).