Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 138/2026

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 2. 9. 2026Č. j.: 8 C 138/2026-34Samosoudkyně: Mgr. Daniela ŠevelováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 10. 2026Předmět řízení: o 450 484,17 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2026:8.C.138.2026.1
náklady řízeníneplatnost smlouvylhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (125) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 30 634, [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni nárok ve výši [částka] (jistina [částka], poplatky [částka],) z titulu Smlouvy o úvěru s pojištěním Konsolidace půjček uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. (dále také „banka“ nebo „předchůdce žalobkyně“) s úrokem ke dni [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 11,50 % ročně z z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Nárok žalobkyně odůvodnila tím, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalované předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu a žalovanému umožnila čerpat úvěr na konsolidaci ve výši [částka] při sjednané úrokové sazbě 18,40 % ročně, přičemž v důsledku porušení povinností splácet čerpaný úvěr byl ke dni [datum] celý úvěr zesplatněn. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. .

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy (ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávky Money Bank a.s. za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru byla s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností Money Bank a.s., jejím přípisem ze dne [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Soud z listiny „Smlouva o úvěru s pojištěním splácet Konsolidace půjček (ve spojení se Sazebníkem žalobkyně, základními produktovými podmínkami a Všeobecnými produktovými podmínkami banky) zjistil, že tuto smlouvu spolu uzavřeli [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný dne [datum]. Moneta poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] účelově ve výši [částka] na úplnou úhradu dluhu u společností [právnická osoba]. a ve zbytku [částka] neúčelově ve prospěch běžného účtu. Úrok byl sjednán ve výši 18,40 %, RPSN 20,13 %, počet splátek 120, měsíční anuitní splátka dohodnuta [částka], úhrada pojištění: [částka], měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění: [částka], počínaje dnem [datum]. Celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit: [částka]. Byl sjednán poplatek [částka] jednorázově za poskytnutí úvěru, [částka] jednorázově za zaslání každé písemné upomínky. Poplatek je splatný při zaslání upomínky; [částka] jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný.

5. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba] s poměrným příjmem za 3 měsíce [částka], bydlí v pronajatém domě/bytě, celkový příjem domácnosti činí [částka], počet vyživovaných osob 0, splátky mimo MMB [částka], nezbytné výdaje [částka]. Má závazek u ČS a.s. ve výši [částka], výše splátky [částka],6. K procesu zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že ověřil příjem z Potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] vystaveného zaměstnavatelem žalované, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], které bylo k důkazu soudu předloženo. Z tohoto potvrzení soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední 3 měsíce ve výši [částka], za 12 měsíců pouze [částka], ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky. Právní předchůdce provedl před poskytnutím úvěru lustrace v následujících registrech a databázích. Bankovní registr klientských informací (BRKI); Nebankovní registr klientských informací (NRKI); Insolvenční rejstřík (ISIR); Databáze [právnická osoba] (MVČR) za účelem kontroly platnosti průkazů totožnosti. Tyto kontroly k datu schválení úvěru nevykazovaly negativní záznamy. Z registrů BRKI/NRKI Právní předchůdce dále zjistil dosavadní externí splátkové zatížení žalované ve výši [částka] a aktuální externí expozici ve výši [částka]. Výstupy z těchto registrů však nebyly soudu předloženy. Do výpočtu žalobkyně zahrnula náklady na životní minimum a normativní náklady na bydlení, a to v celkové výši [částka] (při zohlednění 50% podílu žalované na nákladech na bydlení, neboť žalovaná bydlí v pronajatém domě/bytě a na nákladech na bydlení se podílí s další osobou). Od čistého měsíčního příjmu žalované ([částka]) byly odečteny externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky ([částka]) a životní náklady ([částka]). Po vynásobení koeficientem 1,0 činila MMS částku [částka], splátka úvěru s pojištěním však činila [částka], tedy výše MMS nedosahovala na požadovanou měsíční splátku úvěru. Poskytovatel úvěr však do svých výpočtu zahrnul pouze měsíční splátku úvěru ve výši [částka] bez pojištění. Ukazatel DSTI (Debt Service to Income): Vypočten jako podíl součtu měsíčních splátek všech úvěrových závazků a měsíční splátky požadovaného úvěru k čistému měsíčnímu příjmu žalované. Konkrétní výpočet: ([částka] + [částka] + [částka]) / [částka] × 100 = 44,73 %. Přitom při splátce [částka] činí DSTI 48,92 % a po úhradě všech splátek by žalované zbývalo [částka].7. Z výpisů z úvěrového účtu žalované od května 2021 do [datum] a platební historie soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], a to ve výši [částka] na úplnou úhradu dluhu u společností [právnická osoba]. a ve zbytku [částka] neúčelově ve prospěch běžného účtu. Z uvedené platební historie ve spojení s výpisy z úvěrového účtu žalovaného soud dále zjistil, že žalovaná z poskytnutého úvěru žalobkyni čerpala, uhradila celkem [částka], nevrátila jistinu ve výši [částka], splátky byly hrazeny do prosince 2024. Od ledna 2025 byla žalovaná v prodlení.8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z [datum] (a podacího archu o jeho odeslání žalované) soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek smlouvy úvěr na částku [částka] předčasně zesplatnila ke dni [datum], současně vyčíslila dlužnou částku [částka] včetně úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti, kterou měla žalovaná uhradit do [datum]. Předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně žalovanou dne [datum] vyzval před podáním žaloby k úhradě žalované částky.9. Soud po stránce skutkové uzavřel, že předchůdce žalobkyně žalované zaslala poskytla úvěr ve výši celkem [částka], ve výši [částka] na úplnou úhradu dluhu u společností [právnická osoba]. a ve zbytku [částka] neúčelově ve prospěch běžného účtu. Žalovaná vrátila celkem [částka], dluží tak na jistině částku [částka]. Soud naopak nemá za prokázané, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, neboť z výsledku takového posouzení vyplynulo, že jsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet, neboť průměrný výdělek žalované za 12 měsíců činil pouze [částka], pravidelné splátky [částka], zohledněné životní náklady [částka] jsou zcela zjevně podhodnocené. Vypočtená výše MMS činila částku [částka], avšak splátka úvěru s pojištěním však činila [částka], tedy nedosahovala na požadovanou měsíční splátku úvěru. Po úhradě všech splátek by žalované zbývalo pouze [částka], což jí nepostačovala ani na minimální životní náklady (vypočtené žalobkyní na [částka]).10. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od [datum] (také jen ZosÚ).11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18, OPR-[právnická osoba]., v. GK).15. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila pouze žádost o úvěr a potvrzení o příjmu žalované. Výstupy z příslušných databází, bankovních, nebankovních registrů ani centrální evidence exekucí na výzvu soudu žalobkyně nepředložila. Další příjem domácnosti [částka], kterým mělo dojít ke snížení nákladů na bydlení žalované v pronajatém bytě nebyl žalobkyní doložen ani nebyl při poskytnutí úvěru nijak ověřen. Při zohlednění výdajů, které do procesu posouzení vstupovaly poskytovatel vycházel pouze z životního minima a normativních nákladů na bydlení, aniž by zohlednil skutečné výdaje žalované (zejména na bydlení), které nebyly nijak ověřeny. Samotná tvrzení žalobkyně, byť obsahující konkrétní údaje a výpočty, přitom nemohou nahradit důkaz o skutečném provedení posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy.16. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru zohlednila skutečné výdaje žalované, posuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, či zkoumala její exekuční a insolvenční minulost. Žalobkyně neprokázala, že by provedla šetření žalované v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí a s jakým výsledkem. Soud proto v dané věci soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou povinnost stanovenou zákonem a před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Z informací, které poskytovatel měl k dispozici musel mít pochybnosti o schopnosti žalované úvěr o daných parametrech po dobu 120 měsíců hradit.17. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Jedná se tedy o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši [částka], žalovaná dosud vrátila [částka], dluží tak žalobkyni na jistině částku [částka]. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Žalobkyně má právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).18. Z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.19. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalované ani stanovení plnění ve splátkách.20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08 publikovaného pod č. 175/2010 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Je-li uplatněno příslušenství v tzv. běžící formě, tedy do doby zesplatnění nároku, z něhož je požadováno, je třeba takové příslušenství kapitalizovat ke dni rozhodnutí soudu ve věci a takto kapitalizovanou částku jako příslušenství-předmět řízení zvažovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně v řízení požadovala včetně příslušenství celkem částku [částka] a dostalo se jí částky [částka], byla tedy úspěšná v rozsahu 68,70 %, neúspěšná v rozsahu 31,30 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 37,40 %. Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za čtyři úkony právní služby ve výši [částka] (4 x [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, a podání žaloby, za výzvu k plnění, účast na jednání) podle § 7, 11 odst. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (za 4 úkony po [částka]) ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupci náleží cestovné k jednání z [adresa] a zpět 580 km osobním vozem Ford S -Max při spotřebě vozidla 5,8 litrů nafty /100 km, při ceně paliva [částka] / l a sazbě [částka] /km podle vyhl. 573/2025 Sb. činí při výpočtu (5,8 x 44,50/100 + 5,9 x 580= [částka]. Dále náleží náhrada za ztrátu času zástupce stráveného cestou ve výši [částka] (za 12 půlhodin po [částka]) podle § 14 odst.1, 3 a.t. Odměna za další úkon, kterým žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení zástupci nenáleží, neboť nejde o účelně vynaložené náklady, když doplněná tvrzení měla být součástí žaloby, za kterou byla přiznána odměna v plné výši. Odměna a náhrady činí [částka] (bez SOP) jsou zvýšené o 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce [částka], celkem [částka], z toho 37,40 % činí 30 634, [částka], které je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací