Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], zákonných úroků z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku [částka] s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše [částka] s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal splácet denně od [datum], konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Žalovaný poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Žalovanému byl vyplacen úvěr dne [datum] a [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně se domáhá dlužné jistiny [částka], poplatku za vyplacení tranší [částka], smluvního úroku [částka], poplatku za službu „Klidné spaní“ [částka], „Presto „ [částka] a „Informační SMS servis“ [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána.
2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně z nařízeného jednání omluvila. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Žalovaný se na výzvu k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „Rámcová smlouva pro spotřebitelský úvěr s měsíčním splácením „flexi splátkáč“ a pro revolvingový spotřebitelský úvěr „Flexi půjčka“ ve spojení s [jméno FO] žalovaného, kopií občanského průkazu žalovaného a ověření totožnosti nahlédnutím na bankovní účet žalovaného a Všeobecnými obchodními podmínkami soud zjistil, že společnost [Jméno žalobkyně]. (věřitel) a žalovaný (dlužník) smlouvu uzavřeli distančním způsobem v klientském profilu dne [datum], kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému jednak bezúčelový spotřebitelský úvěr [částka] a revolvingový úvěr až do výše [částka] („Schválený Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání, VS [var. symbol]. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 31,45 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 0,074 %, poplatek za vyplacení tranší 1,99 % z čerpané částky, datum splatnosti [datum]. Úvěr měl být splácen v denních splátkách tak, aby byl splacen 29. den po posledním dni platnosti Kreditního rámce. V předloženém předpisu denních splátek je uvedeno, že aktuální výše splátek je k dispozici v klientském profilu.
4. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že zjistila u žalovaného informace o příjmech a výdajích, ověřila zda se nenachází v registrech centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, výpisu neplatných dokladů, není hledanou osobou. Posouzení provedla žalobkyně podle interní metodiky, nahlédla do databází CNCB, která spravuje která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information [právnická osoba] (Poskytovatel služby informování o platebním účtu, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Uvedené žalobkyně doložila pouze jí vytvořeným dokladem „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně].“, podle kterého žalovaný žil sám, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: [částka], výše ověřeného příjmu uvedena [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: [částka], další nezbytné výdaje nejsou uvedeny, ostatní zbytné výdaje: [částka], počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti neuveden, rezerva pro výdaje: 500, vypočítané minimální výdaje: [částka], disponibilní příjem: [částka], posouzení úvěruschopnosti: úspěšné. Obecné principy a posuzování a filozofie společnosti jsou pouze obecná prohlášení žalobkyně o jejích postupech coby řádného poskytovatele úvěrů. V listině nazvané Identifikované příjmy není uvedeno jakým způsobem a z jakých dokladů žalobkyně ověřila údajný příjem žalovaného [částka]. Žádný doklad ani výstup z uvedených registrů či rejstříků žalobkyně k důkazu nepředložila. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a v řízení nevyšlo najevo, že by na poskytnutou částku žalobkyni zaplatil více než je uvedeno v žalobě.
5. Ze zprávy [právnická osoba]. č.ú. [č. účtu] soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] majitelem a jediným disponentem účtu, na který dne [datum] byla připsána platba od žalobkyně [částka] a dne [datum] ve výši [částka].
6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby žalobkyni uhradil dlužnou částku s příslušenstvím do tří dnů, v opačné, případě byl upozorněn na předání věci po ukončení soudního řízení exekutorovi. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne [datum], jak vyplývá z potvrzení o podání zásilky.
7. Soud s ohledem na níže uvedené právní závěry z dalších provedených důkazů nezjistil pro řízení žádné relevantní skutečnosti, proto další provedené důkazy pro nadbytečnost nehodnotil.
8. Soud po provedeném dokazování vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy na svůj účet finanční částku ve výši [částka] přičemž dluží jistinu [částka]. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy, zda řádně posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.
9. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od [datum] (také jen ZosÚ) je nutné posoudit nárok žalobkyně podle následujících ustanovení.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Mezi účastníky byla formou komunikace na dálku prostřednictvím uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, která je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla řádně ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí). V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila jí vytvořený Výpis o posouzení úvěruschopnosti, přičemž z žádného důkazu nevyplývá výše ověřeného příjmu žalovaného, z něhož vycházela [částka]. Výdaje na bydlení ve výši [částka] měsíčně nejsou nijak objektivizované, další výdaje nejsou nijak zohledněny. Je proto bez významu, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost úspěšně, když do systému pro vyhodnocení žádostí uvedla příjem, který nebyl nijak ověřen a neuvedla všechny nezbytné výdaje spotřebitele. Tedy z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru neporovnávala příjmy a skutečné výdaje spotřebitele a neposuzovala způsob plnění dosavadních dluhů, nezkoumala počet vyživovaných osob, tedy jeho výdajovou stránku exekuční a insolvenční minulost. Žalobkyně neprokázala, že by provedla šetření žalovaného v registru SOLUS, v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či v Centrální evidenci exekucí a s jakým výsledkem. Na základě neúplných informací a neověřených podkladů, pokud žalobkyně ani nezkoumala před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, existenci dalších závazků nemohla žalobkyně jako zodpovědný věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele úspěšně, neboť logicky musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr o daných parametrech splácet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ.
13. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., se omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10).
14. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Jedná se tedy o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení.
15. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představovalo plnění bez právního důvodu případně z neplatného právního úkonu, které je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 o.z., a které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný na jistinu již žalobkyni podle žaloby částečně hradil [částka], je žalovaný povinen vrátit dosud nesplacenou jistinu z poskytnutého spotřebitelského úvěru, tedy částku [částka]. Žalobkyně nemá právo na ujednané poplatky, úroky, či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).
16. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
17. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.
18. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.
19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., § 146 odst. 2 o.s.ř. když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 82,50 % neúspěšná v rozsahu 17,50 %, náleží jí náhrada nákladů řízení v rozsahu 52 %. Předmětem řízení je včetně kapitalizovaného příslušenství částka [částka], žalobkyně byla úspěšná pro částku [částka], tedy v rozsahu 65 %. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v [adresa] žalobkyně uplatňuje i vůči dalším žalovaným nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Při určení odměny advokátovi soud proto postupoval podle § 14b odst. 1, když předmětem řízení je postoupené pohledávka a peněžité plnění nepřesahující [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně podle § 14b odst. 1 bodu 1, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí [částka] (3 x 400) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka], z toho 65 % činí [částka] (výrok III.). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř..