Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 93/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 1. 7. 2024Č. j.: 8 C 93/2024-39Samosoudkyně: Mgr. Daniela ŠevelováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 8. 2024Předmět řízení: o zaplacení 76 075,44 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:8.C.93.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (80) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky [částka], úroku 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal žalobci vrátit s úrokem 11,50 % p.a. v měsíčních splátkách. Žalovaný své smluvní závazky nesplnil a žalobci na jistinu uhradil pouze částku [částka]. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a domáhá se zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka], poplatku ve výši [částka], smluvního úroku ke dni [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka]. K úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že jej posoudila s odbornou péčí a vycházela z informací získaných z bankovních registrů, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím SOLUS. Dále prověřila žalovaného prostřednictvím interních registrů, insolvenčního rejstříku a neplatných dokladů. Finanční situaci žalovaného žalobkyně vyhodnotila a konfrontovala skutečnosti doložené žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Po důkladné analýze veškerých informací dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.[právnická osoba] provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], č. [hodnota], soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,50 % p.a. a RPSN 13,24 %, celková částka splatná činí [částka], který se žalovaný zavázal žalobci vrátit formou 36 měsíčních splátek ve výši [částka], počínaje dnem [datum] do [datum] vždy k 25. dni kalendářního měsíce. nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr elektronicky podepsal dne [datum] prostřednictvím aplikace Mobilní banka. V čl. 8.8.1.a) a čl. 9.9.1.f) úvěrových podmínek se smluvní strany dohodly na tom, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vyplývajícího ze smlouvy, je žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny včetně příslušenství a smluvních pokut.4. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka] na jeho účet.5. Z historického výpisu úvěru soud zjistil, že žalovaný uhradil splátky celkem ve výši [částka] pod transakčním kódem TC11, na poplatcích uhradil [částka] pod transakčním kódem TC17, celkem uhradil žalobkyni [částka].6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti a upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru k [datum]. Podle dodejky byla výzva odeslána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě a uložena na poště [datum].7. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že jej posoudila s odbornou péčí, což neprokázala, neboť neoznačila ani nepředložila žádné důkazy prokazující, že by řádně a s odbornou péčí zjišťovala a ověřovala reálné příjmy a výdaje žalovaného ani nedoložila výsledek informací získaných z bankovních registrů, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací.8. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky uhradil více, než vyplývá z provedené transakční historie.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím aplikace Mobilní banka smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s dobou trvání 36 měsíců, splatný do [datum], se zápůjční úrokovou sazbou 11,50 % p.a., a výší anuitní splátky [částka] měsíčně. Úvěr byl čerpán jednorázově dne [datum] bezhotovostním převodem na účet. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku [částka]. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti a upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru k [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud naopak nemá za prokázané, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.10. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. (také jen ZosÚ).11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost před vznikem závazku posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS [spisová značka] /18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci [spisová značka] [právnická osoba]., v. GK).16. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když ke svým tvrzením o této skutečnosti žádné důkazy a to ani žádost o úvěr, nepředložila.17. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).18. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný již uhradil na úvěr částku [částka],( která byla částečně započtena na poplatky a úroky z neplatné smlouvy), soud celou tuto částku zohlednil na poskytnutý úvěr [částka] podle pravidel bezdůvodného obohacení v ust. § 2993 o.z. a vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).19. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.20. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.21. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.22. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 85,3 % a neúspěšná v rozsahu 14,7 %, náleží jí náklady řízení v rozsahu 70,6 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3x [částka], tj. [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke 3 úkonům právní služby, tj. [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon právní služby ze dne [datum] spočívající v doplnění tvrzení na výzvu soudu, neboť žalobkyní doplněná tvrzení o rozhodných skutečnostech měla být obsažena již v bezvadné žalobě, tudíž soud náklady na tento úkon nepovažoval za účelně vynaložené. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací