Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaný úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to na bankovní účet č. [č. účtu], variabilní symbol [RČ].
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to na bankovní účet č. [č. účtu], variabilní symbol [RČ].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně“ či „původní věřitel“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka]. Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za shora cit. období), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o zápůjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaná i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatila.
2. Původní věřitelka dále uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka]. Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za shora cit. období), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o zápůjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaná i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatila.
3. Původní věřitelka taktéž uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka]. Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za shora cit. období), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o zápůjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaná i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatila.
4. Původní věřitelka rovněž uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaná smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku [částka]. Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za shora cit. období), úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování u smlouvy o zápůjčce zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zjištěné poznatky zaznamenala do karty zákazníka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaná i přes odeslanou předžalobní výzvu doposud ničeho nezaplatila.
5. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a z nichž učinil následující skutková zjištění, přičemž soud uvedené skutkové zjištění vždy opírá o uvedenou listinu, která byla připojena k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.6. [právnická osoba] (dále opět „původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Listina, na níž je smlouva zachycena je podepsána i žalovanou a na další straně smlouvy jsou uvedené smluvní podmínky (viz smlouva ze dne [datum]). Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud za prokázané, že peněžní prostředky budou přijaty v hotovosti na adrese bydliště žalované, žalované pracovala jako operátor ve výrobě s čistým příjmem [částka], další příjmy domácnosti byly ve výši [částka] a výdaje žalované ve výši [částka]. Pracovní poměr byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou. Navíc shora uvedené údaje zachycené v zákaznické kartě na soud působí ve spojení s ostatními provedenými důkazy (zejména zákaznickými kartami) značně nevěrohodně. Žalobkyně nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy ve smyslu § 118a o. s. ř, zda krom shora uvedeného šetření úvěruschopnosti zachyceného v zákaznické kartě, dále šetřila a prověřovala poměry žalované např. výpisem z centrálního registru exekucí, dlužníka apod. V tomto ohlede podle soudu pak neusnesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně posouzení úvěruschopnosti u shora uvedené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná podle přehledu plateb uhradila pouze částku [částka].7. Původní věřitelka dále uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum] (viz smlouva z uvedeného dne). Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud za prokázané, že peněžní prostředky budou přijaty v hotovosti na adrese bydliště žalované, žalované pracovala jako pekařka s čistým příjmem [částka], další příjmy domácnosti byly ve výši [částka] a výdaje žalované ve výši [částka]. Pracovní poměr byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou. Navíc shora uvedené údaje zachycené v zákaznické kartě na soud působí ve spojení s ostatními provedenými důkazy (zejména zákaznickými kartami) značně nevěrohodně. Žalobkyně nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy ve smyslu § 118a o. s. ř, zda krom shora uvedeného šetření úvěruschopnosti zachyceného v zákaznické kartě, dále šetřila a prověřovala poměry žalované např. výpisem z centrálního registru exekucí, dlužníka apod. V tomto ohlede podle soudu pak neusnesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně posouzení úvěruschopnosti u shora uvedené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná podle přehledu plateb uhradila pouze částku [částka].8. Původní věřitelka taktéž uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum] (viz smlouva z uvedeného dne). Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud za prokázané, že peněžní prostředky budou přijaty v hotovosti na adrese bydliště žalované, žalované pracovala jako dělník ve výrobě s čistým příjmem [částka], další příjmy domácnosti byly ve výši [částka] a výdaje žalované ve výši [částka]. Pracovní poměr byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou. Navíc shora uvedené údaje zachycené v zákaznické kartě na soud působí ve spojení s ostatními provedenými důkazy (zejména zákaznickými kartami) značně nevěrohodně. Žalobkyně nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy ve smyslu § 118a o. s. ř, zda krom shora uvedeného šetření úvěruschopnosti zachyceného v zákaznické kartě, dále šetřila a prověřovala poměry žalované např. výpisem z centrálního registru exekucí, dlužníka apod. V tomto ohlede podle soudu pak neusnesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně posouzení úvěruschopnosti u shora uvedené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná podle přehledu plateb uhradila pouze částku [částka].9. Původní věřitelka rovněž uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], přičemž poskytla žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka]. Uvedenou částku měla žalovaná převzít v hotovosti), a žalovaná se zavázala ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné částky, tj. v kapitalizované výši [částka], s odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], tj. s celkovými náklady ve výši [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 24 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum] (viz smlouva z uvedeného dne). Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud za prokázané, že peněžní prostředky budou přijaty v hotovosti na adrese bydliště žalované, žalované pracovala jako pomocná síla s čistým příjmem [částka], další příjmy domácnosti byly ve výši [částka] a výdaje žalované ve výši [částka]. Pracovní poměr byl sjednán od [datum] na dobu neurčitou. Žalobkyně nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy ve smyslu § 118a o. s. ř, zda krom shora uvedeného šetření úvěruschopnosti zachyceného v zákaznické kartě, dále šetřila a prověřovala poměry žalované např. výpisem z centrálního registru exekucí, dlužníka apod. V tomto ohlede podle soudu pak neusnesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně posouzení úvěruschopnosti u shora uvedené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná podle přehledu plateb uhradila pouze částku [částka].10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaná i přes odeslanou předžalobní výzvu ze dne [datum], kterou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek ze všech čtyř smluv, doposud ničeho nezaplatila (viz výzva ze dne [datum]).11. Další žalobkyní navržené listinné důkazy, a to výpisy z obchodního rejstříku, soud k důkazu neprovedl, neboť je nepovažoval za nezbytné pro zjištění skutkového stavu.12. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).13. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným byla uzavřena ve všech čtyřech případech smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel ze zjištění, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 9 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná.14. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí s úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C-679/18).15. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebitele z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila pouze obecné skutečnosti a uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací, které měly být zaznamenány v kartě zákazníka a ověřeny doklady. K prokázání těchto obecných tvrzení však žalobkyně předložila ve všech čtyřech případech pouze tzv. kartu zákazníka a nebyla schopna doložit žádné další listiny prokazující např. šetření v databázích insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí apod. Soud proto dospěl k závěru, že v daném případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně ani u jedné ze smluv a na základě dostatečných podkladů, neboť pokud jde např. o výdaje žalované, spoléhala jen na její prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalované žádné doklady týkající se např. jeho výdajů. Náklady na bydlení a osobní spotřebu se soudu jeví zcela zjevně podhodnocené a navíc z obsahu spisu ani nevyplývá, že by žalobkyně prověřila žalovanou ve veřejně dostupných databázích dlužníků, jak je již uvedeno shora.16. Jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům dospěl i Soudní dvůr Evropské Unie ze dne [datum], ve věci C-449/13, který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.20. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ve výši [částka] (původní věřitelka poskytla žalované částku [částka] a současně žalovaná neprokázala, že by původní věřitelce či žalobkyni vrátila více než [částka]) v době přiměřené jejím možnostem. Dále vznikla žalované dle téhož ustanovení povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ve výši [částka] (původní věřitelka poskytla žalované částku [částka] a současně žalovaná neprokázala, že by původní věřitelce či žalobkyni vrátila více než [částka]) v době přiměřené jejím možnostem. Žalované dle téhož ustanovení je povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ve výši [částka] (původní věřitelka poskytla žalované částku [částka] a současně žalovaná neprokázala, že by původní věřitelce či žalobkyni vrátila více než [částka]) v době přiměřené jejím možnostem. Žalované soud neuložil povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota], neboť původní věřitelka poskytla žalované částku [částka] a současně žalovaná uhradila na tento (neplatný) závazek částku [částka]. Tede celkový součet dlužných jistin činí [částka].21. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Žalovaná se ovšem s ohledem na speciální úpravu § 86 a § 87 ZoSÚ dosud nedostala do prodlení s vrácením jistiny. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.22. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovanou nevrácenou jistinu (výrok II.), neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalované nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalované s vrácením části poskytnuté jistiny [výrok II. písm. b), e)], jakož i úroku z prodlení z částky nepředstavující žalovanou nevrácenou jistinu [výrok II. písm. f)].23. Soud zde neopomenul ale i další stránku věci. Soud s ohledem na další právní posouzení věci se ovšem přiklání k závěrům přijatým již v rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], na něž níže odkazuje. V předmětné věci se totiž jedná o typově stejnou věc, kdy půjčka (nyní zápůjčka) byla žalované poskytnuta kapitálovou obchodní společností a smyslem a účelem obchodní společnosti (jako podnikatelky) je podnikatelskou činností vytvářet zisk a není tomu jinak ani v souzené věci. Tato skutečnost v rovině právního posouzení vystupuje do popředí hned dvakrát. Nejprve ji soud zahrnul do své úvahy o (ne)platnosti poplatku pro obcházení zákona, včetně porušení poctivosti, přesněji vyjádřeno zákazu těžit z nepoctivého jednání, a následně do úvahy o (ne)oddělitelnosti poplatku od ostatního obsahu právního úkonu. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], případně Fiala, J., Kindl, M., [tituly před jménem] al. Občanský zákoník. Komentář. II. díl. 1. vyd. [adresa]: [právnická osoba]., 2009, s. 1262).24. Součástí předmětné adhezní (formulářové) smlouvy, jak je tomu i v daném případě, učinil původní věřitel ujednání o tzv. „poplatku“ (ať už je označen jako administrativní, inkasní, za vedení účtu, za komfortní splácení apod). Na jedné straně je zřejmé, že poplatek takto sjednaný poplatek je zřejmě materiálním zdrojem zisku nahrazujícím obvykle sjednaný úrok, zároveň na straně druhé nelze pominout, v jakém skutečném rozsahu představuje i cenu dohodnuté služby. Takto sjednané ujednání brání tomu, aby bylo možno rozlišit skutečnou cenu věřitelkou poskytnuté služby a skutečnou výši úroku, který tak nelze poměřovat ani korektivem dobrých mravů vyplývajícím z § 8 o. z. Smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastnicemi tak sice není v přímém rozporu s výslovným zákonným zákazem, avšak svými účinky smysl právní úpravy obchází. Věřitelka adhezní smlouvou o poskytnutí tzv. zápůjčky záměrně cílila na výsledek, který právní úpravou není předvídán a není ani žádoucí. Soud je přesto přesvědčen, že v případě, kdy byl sjednán samostatně ujednáním i kapitalizovaný úrok, je ujednání o inkasní službě či jiném takovémto poplatku neoddělitelnou částí smlouvy, a proto lze dojít k závěru, že neplatnost tohoto ujednání způsobuje neplatnost rovněž ostatních ujednání smlouvy. Soud by proto i v tomto případě dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy.25. Převzal-li žalovaný předmět „zápůjčky“, ať už na základě neplatné smlouvy či bez sjednání smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Toto bezdůvodné obohacení žalované soud vyčíslil částkou [částka] jako rozdíl mezi původní věřitelkou poskytnutou částkou [částka] a částkou, kterou žalovaný uhradil ve výši [částka].26. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měla žalovaná větší procesní úspěch v rozsahu 78 %, proto by jí náležela náhrada nákladů řízení ve výši 56 %, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.27. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. za poskytnutí právních služeb při výkonu funkce opatrovníka (v daném případě otce) náleží advokátu odměna, náhrada hotových výdajů ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem; výše odměny se přitom řídí ustanoveními tohoto zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.28. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.29. Při určení odměny opatrovníkovi žalované z řad advokátů soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 4 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast u jednání soudu dne [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 2 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke dvěma úkonům právní službyvýdajů činí [částka]. Soud v projednávané věci neaplikoval ustanovení § 14b cit. vyhlášky, neboť uvedené ustanovení na daný případ nedopadá.30. V posuzovaném případě soud vynaloží náklady řízení způsobené placením odměny za zastupování a náhrady nákladů řízení opatrovníkovi žalované ve výši [částka]. Soud s ohledem na částečný poměrný úspěch a neúspěch účastnic, proto stanovil, že náklad státu zaplatí žalobkyně v rozsahu svého neúspěchu 78 ˇ% ze shora uvedené částky, tj. ve výši [částka], a žalovaná v rozsahu svého neúspěchu 22 %, tj. ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.