Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

9 C 33/2022

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 1. 6. 2023Č. j.: 9 C 33/2022-110Soudce: Mgr. Roman ŘíhaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 7. 2023Předmět řízení: zaplacení 296.000 Kč s přísl.- smluvní pokuta,ECLI:CZ:OSPR:2023:9.C.33.2022.1
peněžité plněnísmlouva kupní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (187) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 1. 6. 2023

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 24.200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

Odůvodnění

1. Okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 148.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 47.432 Kč (výrok II.).

2. Včas podaným odvoláním rozsudek okresního soudu napadli žalobci. S rozsudkem vyslovili nesouhlas, neboť mají za to, že soud prvého stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zrekapitulovali, že mezi žalobci a žalovanou byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalobci stali vlastníky mj. bytové jednotky [číslo]. Dle článku IV. odst. 4 kupní smlouvy byla žalovaná povinna zajistit, aby adresa předmětu převodu nebyla vedena jako adresa trvalého pobytu či sídla nebo místa podnikání prodávající ani třetí osoby, přičemž tak žalovaná měla zajistit nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva dle kupní smlouvy do katastru nemovitostí. V následujícím pátém odstavci stejného článku kupní smlouvy byla pro případ porušení předchozí povinnosti žalované sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla prodávající (žalované) či třetích osob v předmětu převodu. Z jednání mezi smluvními stranami bylo zřejmé, že zrušení adresy trvalého pobytu či sídla žalované či třetích osob se týká převáděné bytové jednotky [číslo] nikoliv celého bytového domu [adresa] na němž žalobci předmětnou kupní smlouvu získali rovněž spoluvlastnický podíl. Dne [datum] byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalobců. Protože žalovaná dle žalobců svoji povinnost nesplnila, byla ze strany žalobců kontaktována, avšak bezvýsledně. Následně dopisem ze dne [datum] uplatnili žalobci sjednanou smluvní pokutu vůči žalované, a proto se domáhají mimo jiné zaplacení smluvní pokuty ve výši 148.000 Kč s příslušenstvím za nezrušení sídla či místa podnikání žalované či třetí osoby v bytové jednotce [číslo]. Žalovaná v rámci řízení předložila jako důkaz prokazující splnění povinností žalované listinu, a to souhlas [jméno] [příjmení], jakožto vlastníka bytové jednotky [číslo] s umístěním sídla [právnická osoba], s. r. o. do jeho bytové jednotky [číslo]. Předmětný souhlas je opatřen datem [datum] a obsahuje prostý podpis [jméno] [příjmení]. Zároveň žalovaná v řízení předložila jako důkaz prokazující splnění povinností žalované listinu, a to přijetí rozhodnutí jednatelky [právnická osoba], s. r. o., o umístění sídla společnosti v prostorách bytové jednotky [číslo] s tím, že adresa sídla společnosti zůstává nadále [adresa]. V rámci dokazování soud prvého stupně ze sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] zjistil, že dne [datum] bylo do rejstříkového spisu založeno rozhodnutí žalované ze dne [datum] jako jednatelky [právnická osoba], s. r. o. Žádné předchozí podání, ať už v listinné či písemné formě však rejstříkový soud od žalované neobdržel. Okresní soud odkázal na § 120 odst. 1 o. z. a § 14 odst. 2 vyhlášky č. 323/2013 Sb. a dospěl k závěru, že účinky zápisu změny sídla u všech osob zapisovaných do veřejného rejstříku jsou deklaratorní, nikoliv konstitutivní. Dle názoru soudu došlo v daném případě pouze k formální změně sídla společnosti v rámci jednoho bytového domu na adrese [adresa] kdy se sídlo [právnická osoba], s. r. o. přemístilo z bytové jednotky [číslo] do bytové jednotky [číslo] přičemž tato změna však nevyžadovala rozhodnutí jednatele dotčené společnosti o změně sídla společnosti ani následný zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku. S ohledem na soudu dodatečně doloženou listinu o rozhodnutí jediného jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], jakož i souhlas vlastníka bytové jednotky [číslo] s umístěním sídla společnosti ze dne [datum], dospěl okresní soud k tomu, že žalovaná své povinnosti z kupní smlouvy řádně splnila. Žalobci však mají za to, že soud prvého stupně se dostatečně nezabýval podmínkami udělení souhlasu s umístěním sídla společnosti v cizí nemovitosti. Odvolatelé citovali ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a dále § 14 odst. 2 zákona [číslo] se zdůrazněním, že prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Žalobci mají za to, že přestože soud prvého stupně v daném případě konstatoval nepotřebnost rozhodnutí příslušného orgánu o změně sídla společnosti i následný zápis do obchodního rejstříku, je nadále pro souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti v této cizí nemovitosti bez následného zápisu do obchodního rejstříku vyžadováno, aby byl opatřen úředně ověřeným podpisem vlastníka cizí nemovitosti, přičemž uvedené prohlášení nesmí být starší tří měsíců. V daném případě se tak nestalo, neboť souhlas vlastníka cizí nemovitosti ze dne [datum] spolu s oznámením o prosté změně sídla společnosti z téhož dne, byl rejstříkovému soudu doručen až dne [datum] a souhlas vlastníka cizí nemovitosti s umístěním sídla společnosti nebyl opatřen úředně ověřeným podpisem, a byl zpětně datován ke dni [datum], tj. byl starší tří měsíců. Žalobci mají za to, že soud na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním o udělení řádného souhlasu vlastníka cizí nemovitosti s umístěním sídla společnosti k této nemovitosti ze dne [datum], čímž mělo dle soudu dojít k faktické změně sídla [právnická osoba], s. r. o., v důsledku čehož soud nesprávně právně posoudil danou věc a žalobu zamítl. Žalobci mají nadále za to, že žalovaná řádně nesplnila své povinnosti stanovené v článku IV. odst. 4 kupní smlouvy, a proto navrhovali, aby odvolací soud rozhodnutí prvého stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení případně, aby věc sám rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) částku ve výši 148.000 Kč s příslušenstvím, včetně náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání žalobců uvedla, že je pravdou, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] uzavřeli kupní smlouvu, na základě, které se žalobci stali vlastníky specifikovaného bytu. Dle čl. IV. odst. 4 kupní smlouvy se žalovaná zavázala zajistit, aby adresa předmětu převodu nebyla vedena jako adresa trvalého pobytu nebo sídla podnikání žalované jako prodávající ani třetí osoby, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva dle kupní smlouvy, a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každý den prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla žalované či třetích osob v bytu. Žalovaná po celou dobu argumentuje tím, že jednak byla smluvní pokuta sjednána neplatně, neboť nelze určit, na jaké povinnosti se smluvní pokuta vztahuje a ujednání je tak neurčité. Dále namítala, že ujednání je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, když žalovaná se nemůže zavázat k ničemu, co nemusí být schopna sama objektivně zajistit, když může ovlivnit pouze změnu údajů o trvalém pobytu, ale v případě právnické osoby, pokud by nebyla jejím orgánem, pak nemůže ovlivnit změnu sídla. Dále je z pohledu žalované smluvní pokuta sjednána nepřiměřeně. Pro případ, že by soud uzavřel, že smluvní pokuta byla sjednána platně, pak ani v tomto případě dle žalované nenáleží žalobcům právo smluvní pokutu nárokovat, neboť nebyly splněny podmínky pro její uplatnění, když žalovaná všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila. Pokud okresní soud uzavřel, že je třeba se zabývat skutečnou vůlí účastníků smlouvy a odmítnout tzv. přepjatý formalismus a z provedených důkazů dovodil, že účelem smluvní pokuty v tomto případě bylo zajištění povinnosti žalované jako prodávající, aby předmětný byt nebyl zatížen evidencí trvalého pobytu fyzických osob, sídlem obchodní společnosti či místem podnikání žalované, pak zcela správně uzavřel, že žalovaná své povinnosti splnila. Z provedených důkazů totiž vyplynulo, že jednak došlo ke změně trvalého bydliště žalované a jeho manžela a dětí ve sjednané lhůtě, kdy [jméno] [příjmení] majitel bytové jednotky [číslo] na téže adrese, fyzicky před správním orgánem potvrdil, že souhlasí se změnou trvalého pobytu z bytu [číslo] (předmět koupě) závěr do svého bytu [číslo] toto stvrdil svým podpisem na přihlašovacím lístku k trvalému pobytu, který zaevidovala ohlašovna správního orgánu. Tato změna vyplývá dále ze sdělení Statutárního města Ostravy ze dne [datum]. Se změnou trvalého pobytu souvisí také změna umístění sídla [právnická osoba], s. r. o., jejíž žalovaná byla v předmětné době jedinou jednatelkou. Ze sdělení jednatelky společnosti ze dne [datum] vyplývá, že bylo rozhodnuto o změně sídla. Vzhledem ke struktuře společnosti a tomu, že jmenovaná společnost přemisťovala sídlo v rámci jednoho domu, bylo rozhodnutí závislé pouze na rozhodnutí jediného jednatele. Od momentu rozhodnutí pak evidovala své sídlo společnost jinde, tedy v jiném bytě v rámci stejného domu, ale ve vztahu k rejstříkovému soudu měla společnost pouze oznamovací povinnost, která však nevyvolává žádné další účinky. Na závěru o deklaratorních účincích by nic nezměnilo ani pokud by se soud zabýval podmínkami udělení souhlasu s umístěním sídla cizí nemovitosti, jak požadují ve svém odvolání žalobci. Podstatné totiž je, zdali bylo učiněno rozhodnutí o změně sídla či nikoliv. Toto učiněno jednoznačně bylo a žalovaná ani nenamítala opak. O tom, že rozhodnutí učiněno bylo, svědčí nepřímo také listina datovaná dne [datum], v níž [jméno] [příjmení] vyslovil vedle souhlasu se změnou trvalého pobytu také souhlas s umístěním sídla. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že svůj souhlas [jméno] [příjmení] následně stvrdil přímo před správním orgánem, není důvod pochybovat o tom, že zde byl dán souhlas i pro umístění sídla do jeho bytu. Změnu provedla jednatelka společnosti, nyní v pozici žalované tak, že změnila sídlo [právnická osoba], s. r. o. v rámci domu. S ohledem na účinky, které rozhodnutí jednatelky vyvolalo okresní soud správně uzavřel, že došlo ke splnění smluvní povinnosti. Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že listiny byly předloženy rejstříkovému soudu později, kdy za žalovanou platí, že došlo k jejich předložení opakovaně, neboť ihned po změně tyto rejstříkovému soudu doručoval manžel žalované. Žalobci ve svém odvolání rozvíjí teorii o tom, že pro absenci úředně ověřeného podpisu nebyly splněny podmínky pro zápis změny sídla do veřejného rejstříku. I kdyby to bylo pravdou, podstatné je skutečně jednání jednatelky, kterým rozhodla o změně sídla. Navíc pokud smyslem smluvní pokuty mělo být to, aby převáděné bytové jednotce nebylo sídlo umístěno fakticky, pak tato povinnost byla bezesporu splněna. Ze všech těchto důvodů žalovaná vnímá rozsudek okresního soudu jako věcně i právně správný a navrhovala, aby rozhodnutí okresního soudu bylo potvrzeno.

4. Odvolání žalobců je přípustné, bylo podáno osobami k tomuto úkonu oprávněnými a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém jeho rozsahu, přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo podle ustanovení § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení s důrazem na uplatněné odvolací důvody tak, jak byly obsahově vylíčeny v režimu neúplné apelace dospěl k závěru, že odvolání žalobců důvodné není.

5. Nároky žalobců uplatněné v tomto řízení se odvíjí od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum], na základě které se žalobci stali vlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemku parc. č. st. 767, jednotka se nachází v bytovém domě na adrese [adresa] s provedením vkladu vlastnického práva k předmětné jednotce dne [datum] Kupní smlouva obsahuje závazek žalované v článku IV. odst. 4, že adresa trvalého pobytu žalované či sídla nebo místa podnikání žalované ani třetí osoby nebude vedena na této adrese, přičemž splnění této povinnosti bylo sjednáno nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání vkladu vlastnického práva. Podle čl. IV. odst. 5 této smlouvy, pak byla sjednána v případě prodlení žalované se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla podnikání smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den prodlení.

6. Na základě závazku žalované vyjádřeného v kupní smlouvě, se žalobci původně domáhali jednak smluvní pokuty ve výši 148.000 Kč za porušení povinnosti zrušení trvalého pobytu žalované (za 296 dní po 500 Kč) a dále částky 148.000 Kč za prodlení žalované se zrušením adresy sídla žalované za totéž období, tj. od [datum] do [datum]. V průběhu řízení ve vztahu k prvému nároku, za porušení povinnosti zrušení trvalého pobytu žalované, po zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno. Předmětem řízení pak zůstal nárok na smluvní pokutu ve výši 148.000 Kč v souvislosti s nedodržením povinnosti zrušení adresy sídla žalované.

7. Okresní soud ve vztahu k druhému nároku na smluvní pokutu dospěl k závěru, že primární cíl ujednání o povinnosti žalované změnit sídlo společnosti byl splněn, neboť faktické sídlo [právnická osoba], s. r. o. se změnilo, neboť bylo přemístěno z bytu [číslo] do bytu [číslo] na téže adrese [adresa]. V situaci, kdy adresu sídla společnosti tvoří název obce, poštovní směrovací číslo, název ulice a číslo popisné a není náležitostí označení sídla společnosti uvedení čísla bytové jednotky, žalovaná splnila své povinnosti tím, že změnila jak místo trvalého pobytu, tak sídlo obchodní společnosti, a tudíž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 148.000 Kč, za porušení povinnosti vymazat adresu sídla společnosti, nevznikl.

8. Pokud žalobci okresnímu soudu vytýkali nesprávnost skutkových zjištění ohledně udělení řádného souhlasu vlastníka cizí nemovitosti s umístěním sídla [právnická osoba], s. r. o. ze dne [datum], pak s těmito souhlasit nelze. Skutkový stav byl zjištěn okresním soudem správně, skutková zjištění a jejich zhodnocení korespondují obsahu spisu a zahrnují veškeré v řízení zjištěné a vyvstalé skutečnosti.

9. Okresní soud se v prvé řadě zabýval otázkou interpretace právního jednání účastníků vyjádřené v článku IV. odst. 4 kupní smlouvy ze dne [datum] se závěrem, že v projednávané věci účelem smluvní pokuty bylo zajištění povinnosti žalované jako prodávající, aby předmětná jednotka nebyla zatížena evidencí trvalého pobytu fyzických osob, sídla obchodní společnosti či místem podnikání žalované.

10. Vzhledem k tomu, že primárním hlediskem výkladu právního jednání ve smyslu § 556 o. z. je skutečná vůle účastníků právního jednání, krajský soud v rámci odvolacího jednání vyzval s ohledem na zjištění skutečné vůle účastníků, aby vysvětlili, co mínili v kupní smlouvě ze dne [datum] v článku IV. bodu 4 pojmy„ adresa předmětu převodu“, zda se mínila adresa domu či snad bytu a dále co mínili pod pojmem„ vedena“, tedy kde měla být takto vedena, a to ve vztahu k místu podnikání. Zástupkyně žalobců uvedla, že tímto ujednáním byla mezi stranami myšlena přímo adresa bytové jednotky [číslo] v [obec] na adrese [ulice a číslo]. Co se týče pojmu„ vedena“ jako adresa trvalého pobytu či sídla nebo místa podnikání, tímto bylo myšleno, že bytová jednotka [číslo] nebude registrována jako sídlo společnosti či místo podnikání prodávající či třetí osoby v obchodním rejstříku. V obchodním rejstříku nebyla bytová jednotka přímo evidována jako rejstříkové sídlo [právnická osoba], s. r. o., nicméně v souvislosti s touto bytovou jednotkou [číslo] byl udělen souhlas s umístěním sídla [právnická osoba], s. r. o. a následně její zápis do obchodního rejstříku. Žalovaná uvedla, že vnímá smluvní ujednání tak, že se vztahuje přímo k bytové jednotce, a ne k domu, v němž se bytová jednotka nachází. Opačný výklad by znamenal absurdní situaci, že by se žalovaná zavázala k tomu, že jakákoliv třetí osoba nebo obchodní společnost nebude mít na dané adrese trvalý pobyt nebo evidováno místo podnikání. V dobré víře tak žalovaná zrušila trvalý pobyt sobě a rodině a dále řešila změnu sídla své společnosti, když s ohledem na hospodárnost se domluvila se sousedem, že nadále bude společnost mít sídlo v jeho bytě a tam tedy bude i trvalý pobyt její rodiny. Žalovaná tak má za to, že tím splnila veškeré své povinnosti, které se daly rozumně očekávat a také to, k čemu směřují obdobná jednání v kupních smlouvách, tedy že kupující chce mít jistotu, že zde nebude žádný právní vztah třetí jím vybrané osoby jeho bytu, což v této situaci bylo splněno.

11. Krajský soud shodně s okresním soudem dospívá k závěru o určitosti a srozumitelnosti sjednané smluvní pokuty. Pokud smyslem smluvní pokuty mělo být primárně to, aby v převáděné bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa] s. r. o., pak lze mít za to, že tuto svoji povinnost žalovaná splnila. Zvláštnost situace je dána tím, že ačkoliv nedošlo ke změně sídla společnosti, které zůstává stále na stejné adrese [ulice a číslo] [obec] – [obec], došlo v tomto domě k přemístění bytové jednotky [číslo] do bytové jednotky [číslo] to na základě souhlasu vlastníka domu a současně vlastníka bytové jednotky [číslo] [jméno] [příjmení], ze dne [datum]. Žalovaná, jako jediný a výlučný statutární orgán [právnická osoba], s. r. o. poté, co získala souhlas s umístěním sídla společnosti na téže adrese, v bytě [číslo] přijala dne [datum] rozhodnutí o umístění sídla společnosti v těchto prostorách a tuto skutečnost sdělila rejstříkovému, Krajskému soudu v Ostravě s tím, že sídlo společnosti zůstává nadále stejné. Přestože se sídlo společnosti přesunulo v rámci jednoho domu, nevyžaduje tato změna změnu v zápisu ve veřejném rejstříku, neboť adresa sídla společnosti je tvořena názvem obce, poštovním směrovacím číslem, názvem ulice a číslem popisným, náležitostí označení sídla společnosti není číslo bytové jednotky. Žalovaná tak udělala vše, co lze rozumně předpokládat, její chování směřovalo k tomu, k čemu se zavázala, tedy aby adresa pobytu žalované i sídla společnosti nebyla evidována na adrese převáděné jednotky. Konečně žalobci potvrdili, že jejich vůlí při uzavírání smlouvy bylo, že bytová jednotka [číslo] nebude registrována jako sídlo společnosti či místo podnikání prodávající či třetí osoby. Pokud měla žalovaná změnit číslo bytové jednotky na stejné adrese sídla, taková povinnost splnitelná ve smyslu evidence veřejného rejstříku nebyla (být„ vedena“, tj. evidována) a žalovaná tak žádnou povinnost, která by zakládala právo na smluvní pokutu, neporušila.

12. Pokud odvolatelé vyvozují pro žalovanou povinnost k zaplacení smluvní pokuty proto, že nesplnila povinnosti plynoucí z ustanovení § 14 odst. 2 zákona [číslo] o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob s tím, že pro souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti v této cizí nemovitosti bez následného zápisu do obchodního rejstříku je vyžadováno, aby byl opatřen úředně ověřeným podpisem vlastníka cizí nemovitosti, přičemž uvedené prohlášení nesmí být starší tří měsíců, s tímto souhlasit nelze. Při pouhé změně bytové jednotky, aniž by tato změna měla jakýkoliv vliv na změnu sídla společnosti, fakticky ke změně zapsaných skutečností ve veřejném rejstříku nedochází a důvod k žádné změně, není.

13. Jestliže tedy okresní soud uzavřel, že žaloba je nedůvodná, a to ve vztahu ke splnění povinnosti v souvislosti se změnou sídla obchodní společnosti, jíž je žalovaná jedinou jednatelkou, odvolací soud tento závěr okresního soudu akceptuje a uzavírá, že právní hodnocení a posouzení věci, jak našlo svůj výraz v zamítavém výroku napadeného rozsudku, je zcela správný. Závěr okresního soudu je logickým výsledkem správně zjištěného skutkového stavu, který ani v odvolacím řízení změn nedoznal. Okresní soud se se všemi pro posouzení věci rozhodnými skutečnostmi vypořádal v návaznosti na veškeré v průběhu řízení před soudem prvého stupně uplatněné a v odvolání prakticky zopakované námitky žalobců.

14. Ze shora uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrzen, neboť okresní soud nepochybil ani ve výroku o nákladech řízení, když správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž i v tomto směru lze odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je dle ustanovení § 224 a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobci nebyli s odvoláním úspěšní a jsou tedy povinni zaplatit žalované vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují náklady právního zastoupení za 2 úkony právní služby – vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, dále 2x režijní paušál po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dále náklady představují ztrátu času 4 půl hodiny na cestě [obec] – [obec] a zpět a po navýšení o částku 4.200 Kč představující 21 % DPH se jedná o částku 24.200 Kč [obec] plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souvislosti s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

Rozsudek ze dne 8. 11. 2022 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 1. 6. 2023)

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 148 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 47 432 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali po žalované zaplacení původně smluvní pokuty ve výši 296 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 148 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 148 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že [datum] uzavřeli jako kupující se žalovanou jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemku parc. č. st. 767, zapsané pro katastrální území [k.ú.], obec Ostrava (dále jen„ jednotka“). Tato jednotka se nachází v bytovém domě na adrese [adresa]. Dne [datum] byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k předmětné jednotce. Žalovaná se zavázala v čl. IV. odst. 4 kupní smlouvy, že adresa trvalého pobytu žalované či sídla nebo místa podnikání žalované ani třetí osoby nebude vedena na této adrese, přičemž splnění této povinnosti bylo sjednáno nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání vkladu vlastnického práva. Podle čl. IV. odst. 5 této smlouvy byla sjednána v případě prodlení žalované se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla podnikání smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den prodlení. Ke dni podání žaloby je na adrese jednotky nadále hlášen trvalý pobyt jak žalované, tak jejího manžela [jméno] [příjmení], syna žalované [jméno] [příjmení] a dcery žalované [jméno] [celé jméno žalované]. K uvedenému dni je rovněž na téže adrese nadále vedeno sídlo [právnická osoba], s. r. o., [IČO], v níž je žalovaná jednatelkou. Žalovaná tudíž porušila povinnosti uložené jí v čl. IV. odst. 4 kupní smlouvy a proto žalobcům náleží za období od [datum] do [datum] nárok na smluvní pokutu v celkové částce 148 000 Kč (296 dní x 500 Kč) za porušení povinnosti zrušení trvalého pobytu žalované a částky 148 000 Kč za prodlení žalované se zrušením adresy sídla žalované za totéž období a se stejnou sazbou smluvní pokuty. Lhůta k úhradě smluvních pokut vypršela [datum] a žalovaná i přes předžalobní výzvu doposud ničeho neuhradila.

2. Po provedeném dokazování a sdělení právního náhledu na věc vzali žalobci částečně žalobu zpět, co do částky 148 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, přičemž se jednalo o nárok na smluvní pokutu vyplývající s porušení smluvní povinnosti ve zrušení trvalého pobytu žalované. Usnesením podepsaného soudu ze dne [datum] bylo řízení o tomto nároku ve smyslu § 96 odst. II a IV zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů („ dále jen o. s. ř.“), zastaveno.

3. Žalovaná se ohledně argumentace k nároku žalobců na smluvní pokutu za porušení povinnosti výmazu sídla obchodní společnosti vyjádřila následovně. Smluvní pokuta je sjednána podle názoru žalované neplatně, neboť nelze určit, na jaké povinnosti se smluvní pokuta vztahuje a toto smluvní ujednání je proto neurčité. Pokud by přesto soud dospěl k závěru, že ujednání je platné, namítá žalovaná neplatnost tohoto ujednání pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaná se totiž nemůže zavázat k něčemu, co není objektivně schopna zajistit. Žalovaná nemůže ovlivnit jednání dalších třetích osob, může pouze požádat o změnu údajů o trvalém pobytu. Ujednání je rovněž neplatné z toho důvodu, že nelze přezkoumat soudem její nepřiměřenost. Závěrem ovšem žalovaná dále rozvedla úvahu, že neporušila žádnou ze zmiňovaných smluvních povinností. Jednak ohlásila změnu svého trvalého pobytu a trvalého pobytu svých blízkých ve vztahu k ohlašovně, jednak jako jednatelka obchodní společnosti přijala rozhodnutí o změně sídla této společnosti. K tomu je nutné podotknout, že účinky zápisu změny sídla u osob zapisovaných do veřejného rejstříku, jsou pouze deklarativní. Pokud společnost přemístila své sídlo z jednoho bytu do druhého bytu v rámci jednoho domu na téže adrese, je takové přemístění závislé pouze a jen na rozhodnutí jednatele. Ve vztahu k rejstříkovému soudu má pouze oznamovací povinnost. Navrhla proto žalobu i ve zbývající části zamítnout.

4. Mezi účastníky není ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. sporu, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi žalobci na straně kupující a žalovanou na straně prodávající, jejímž předmětem byl mimo jiné převod vlastnického práva jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] k. ú. [obec] nad Odrou, obec Ostrava. V čl. IV. bod 4, se prodávající zavázala zajistit, aby adresa předmětu převodu nebyla vedena jako adresa trvalého pobytu či sídla nebo místa podnikání prodávající, a to ani třetí osoby, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí. V bodě 5 si smluvní strany dohodly, že pro případ, že se některá ze stran ocitne v prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla prodávajících či třetích osob předmětu převodu, je povinna zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla prodávajícího k předmětu převodu. Vlastníky předmětné jednotky jsou žalobci. Vlastnické právo bylo na základě této smlouvy zapsáno dne [datum]. Dále není sporu, že bylo žalované doručeno oznámení o uplatnění smluvní pokuty dopisem ze dne [datum]. Tato písemnost byla žalované doručena. Touto výzvou uplatňují žalobci vůči žalované smluvní pokutu ve výši 296 000 Kč, která se skládá z částky 148 000 Kč (prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu za 296 dní (od [datum] do [datum]) x 500 Kč za den prodlení a z částky 148 000 Kč (prodlení se zrušením sídla žalované za 296 dní (za shora uvedené období) x 500 Kč.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku má soud za prokázané, že žalovaná je jedinou jednatelkou [právnická osoba], s. r. o. se sídlem [právnická osoba] [číslo], [obec], [PSČ] [obec].

6. Ze souhlasu vlastníka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný [datum] souhlasil – mimo jiné – s umístěním sídla [právnická osoba] v bytě [číslo] na adrese [adresa].

7. Ze sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo do rejstříkového spisu založeno podání zmiňované obchodní společnosti, z něhož vyplývá, že jednatelka této společnosti (zde žalovaná) sdělila rejstříkového soudu, že adresa sídla společnosti se nezměnila a žádala o založení příslušné listiny do spisu.

8. Z obsahu spisu vyplývá, že žalované byla doručena žaloba dne [datum].

9. Soud na základě takto provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná je jedinou jednatelkou [právnická osoba], s. r. o. se sídlem [právnická osoba] [číslo], [obec], [PSČ] [obec]. Zároveň byla výlučnou vlastnicí níže uvedené jednotky [číslo] umístěné na adrese [adresa] [PSČ] [obec], kde měla evidován i trvalý pobyt. Účastnici uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl mimo jiné převod vlastnického práva jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] k. ú. [obec] nad Odrou, obec Ostrava. V čl. IV. bod 4 smlouvy se žalovaná jako prodávající zavázala zajistit, aby adresa předmětu převodu nebyla vedena jako adresa trvalého pobytu či sídla nebo místa podnikání prodávající, a to ani třetí osoby, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí. V bodě 5) si smluvní strany dohodly, že pro případ, že se některá ze stran ocitne v prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla prodávajících či třetích osob předmětu převodu, je povinna zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu či sídla prodávajícího k předmětu převodu. Vlastníky předmětné jednotky jsou žalobci jako kupující. Vlastnické právo bylo na základě této smlouvy zapsáno dne [datum]. [jméno] [příjmení], vlastník jednotky odlišné od převáděné jednotky, ale umístěné na téže adrese, souhlasil dne [datum] – mimo jiné – s umístěním sídla [právnická osoba] v bytě [číslo] na adrese [adresa]. Dne [datum] bylo do rejstříkového spisu u Krajského soudu v Ostravě založeno podání zmiňované obchodní společnosti, z něhož vyplývá, že žalované jako jednatelka zmiňované společnosti sdělila rejstříkového soudu, že adresa sídla společnosti se nezměnila a žádala o založení příslušné listiny do spisu. Žalované bylo doručeno oznámení o uplatnění smluvní pokuty dopisem ze dne [datum]. Žalobci vůči žalované touto výzvou uplatnili smluvní pokutu v celkové výši 296 000 Kč, která se skládá z částky 148 000 Kč (prodlení se zrušením adresy trvalého pobytu za 296 dní – [datum] až [datum]) x 500 Kč za den prodlení a z částky 148 000 Kč (prodlení se zrušením sídla žalované za totéž období. Žalované byla doručena žaloba dne [datum]. Žalovaná částku 148 000 Kč s příslušenstvím žalobcům nezaplatila.

10. Soud dospěl k závěru, že žaloba ohledně zaplacení smluvní pokuty ve výši 148 000 Kč s příslušenstvím za porušení povinnosti výmazu adresy předmětu převodu jako adresy sídla nebo místa podnikání prodávající zde žalované, není důvodná.

11. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Smluvní pokuta zakládá povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní smluvně stanovenou povinnost, například povinnost dodat určité zboží, zaplatit smluvní plnění apod. Může být formulována jako povinnost zaplatit jednorázové plnění nebo jako povinnost zaplatit dlužníkovi určitou peněžitou sankci za každý den prodlení s plněním utvrzené povinnosti (například procentuálním vyčíslením z dlužné částky). Zákon respektuje autonomii vůle smluvních stran; lze tak například sjednat i omezení smluvní pokuty horní hranicí, případně dobu, po kterou může smluvní pokuta určená peněžní částkou za každý den prodlení narůstat. Z rozhodovací praxe lze dovozovat, že smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel a dlužník hlavního (utvrzeného) dluhu.

13. Tak je tomu i v daném případě, kdy ujednání o smluvní pokutě bylo sjednáno mezi účastníky jakožto smluvními stranami. Nelze ovšem souhlasit s argumentací žalované, že by ujednání o smluvní pokutě bylo neurčité a nesrozumitelné.

14. Pojetí výkladu právního jednání se oproti předcházející právní úpravě oprostilo od dosavadního výkladu § 35 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum]. Primárním hlediskem výkladu právního jednání ve smyslu § 556 o. z. je nyní skutečná vůle účastníků tohoto právního jednání.

15. Ústavní soud ve svých rozhodnutích rovněž opakovaně uzavřel, že při interpretaci právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle (např. nález ze dne 27. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 770/11 (N 59/64 SbNU 711)). Formalismus spočívající toliko ve výkladu smluvního textu z něj samotného bez ohledu na vůli účastníků smluvního vztahu představuje protiústavní zásah do základních práv jednotlivce, neboť právě vůle účastníků hraje při vytváření smlouvy a její interpretaci zásadní roli. Text smlouvy je totiž toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy. Výklad, který právě uvedená pravidla nerespektuje, je ve svém důsledku považován za porušení čl. 2 odst. 4 Ústavy a korespondujícího ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny (nález ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. IV. ÚS 3168/16 (N 121/86 SbNU 85)).

16. Vztaženo na projednávanou věc je zřejmé, že účelem smluvní pokuty bylo zajištění povinnosti žalované jako prodávající, aby předmětná jednotka nebyla zatížena evidencí trvalého pobytu fyzických osob, sídla obchodní společnosti či místem podnikání žalované. Ostatně i následné chování stran, tedy i žalované (jak dovozuje judikatura vyšších soudů) směřovalo k tomu, aby adresa pobytu žalované či sídla společnosti nebyla evidována na adrese převáděné jednotky.

17. Podle § 120 odst. 1 o. z. do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.

18. Podle § 136 odst. 1 o. z. Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě.

19. Podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a o zrušení některých vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů, se právnická osoba označuje názvem nebo obchodní firmou, identifikačním číslem osoby, je-li jí přiděleno, a adresou jejího sídla. Podle § 14 odst. 4 adresou místa pobytu, bydlištěm nebo sídlem se rozumí tuzemská nebo zahraniční adresa.

20. Podle § 14 odst. 5 cit. vyhlášky tuzemskou adresou se rozumí adresa přiřazená adresnímu místu vedenému v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Tuzemskou adresu tvoří údaje
21. a); název obce nebo vojenského újezdu; v [obec] se uvádí název obvodu ([obec a číslo] až 10),
22. b); název části obce, není-li totožný s názvem obce; v [obec] se uvádí název katastrálního území,
23. c); poštovní směrovací číslo přidělené adresnímu místu,
24. d); název ulice nebo jiného veřejného prostranství,
25. e); číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační; číslo evidenční se označí zkratkou č. ev.;
26. číslo orientační, pokud bylo přiděleno, se uvede za číslo popisné nebo evidenční a oddělí
27. se lomítkem.
28. Sídlo právnické osoby lze za jejího trvání změnit. Je přitom nutné odlišit změnu skutečného sídla, která se děje fakticky v objektivní realitě (s případnými důsledky stanovenými v § 137), a změnu formálního (zapsaného) sídla. Ke změně formálního (zapsaného) sídla je totiž nutné nejprve rozhodnout o změně sídla v zakladatelském právním jednání postupem stanoveným u jednotlivých právnických osob (zpravidla tedy rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby o změně zakladatelského právního jednání), pokud se vyžaduje. Nevyžaduje se ale například v situaci, kdy je sídlo právnické osoby určeno v zakladatelském právním jednání názvem obce a sídlo právnické osoby se přesouvá v rámci hranic katastrálních území dané obce. Následně změnu sídla promítnout do veřejného rejstříku stanoveným postupem (například zápisem do obchodního rejstříku v případě obchodních korporací).
29. Dle § 172 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen ZOK) platí, že:„ Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou.“ Z uvedeného vyplývá, že pokud by o změně sídla v rámci jedné obce rozhodovala valná hromada obchodní korporace (např. proto, že jí tuto působnost svěřuje zakladatelské právní jednání) a pokud by se zároveň uplatnil výklad, že účinky změny sídla nastávají až zápisem do obchodního rejstříku (konstitutivní účinky), mělo by rozhodnutí valné hromady být osvědčeno veřejnou listinou (notářským zápisem). Obdobné ustanovení ovšem chybí pro rozhodnutí statutárního orgánu obchodní korporace. Pokud tedy statutární orgán rozhoduje o tom samém (v rámci své zbytkové působnosti), nemusí být toto rozhodnutí osvědčováno notářským zápisem.
30. Byť je výklad ustanovení, zda zápis změny sídla u obchodních společností má účinky deklaratorní, či konstitutivní nadále neustálen, soud se přiklání rovněž jako žalovaná k závěrům (viz [příjmení], P.: Jaké jsou účinky zápisu změny sídla ve veřejném rejstříku?, dostupné na [webová adresa]), že účinky zápisu změny sídla jsou u všech osob zapisovaných do veřejného rejstříku deklaratorní. Důvodem je skutečnost, že prostý gramatický výklad ustanovení § 429 o. z. musí ustoupit výkladu logickému, systematickému a teleologickému. Úmyslem zákonodárce nebylo vytvořit dvojkolejnost účinků zápisu u podnikatelů a ostatních osob zapisovaných do veřejného rejstříku. Stejně tak nebylo jeho cílem zatěžovat praxi tím, aby muselo být rozhodnutí valné hromady obchodní korporace o změně sídla v rámci jedné obce osvědčováno veřejnou listinou (což by byl důsledek trvání na výkladu, že účinky zápisu jsou u podnikatelů konstitutivní).
31. Jak vyplývá ze sdělení Krajského soudu v Ostravě, potažmo ze sdělení jednatelky společnosti ze dne [datum], žalovaná jako jediný a výlučný statutární zástupce takové jednání učinila s tím, že podpůrně pro tento argument svědčí i listina označená datem [datum] a podepsaná [jméno] [příjmení]. Ten ostatně v následujících dne [datum] uvedenou skutečnost, že souhlasí se změnou trvalého pobytu žalované stvrdil i svým podpisem i na přihlašovacím lístku k trvalému pobytu, takže je zřejmé, že byl obeznámen s úmyslem žalované, aby předmět převodu byl prost evidenčních údajů sídla společnosti, tak trvalého pobytu osob.
32. Za dané situace bylo prokázáno, že faktické sídlo [právnická osoba], s. r. o., se změnilo, neboť bylo přemístěno z bytu [číslo] do bytu [číslo] na téže adrese [adresa] [PSČ] [obec], což bylo podle názoru soudu primárním cílem ujednání o povinnosti žalované změnit sídlo společnosti. Jedná se o tuzemské sídlo společnosti, jinak řečeno umístěné na území České republiky. Jak je ze shora uvedeného závěru zřejmé, v situaci, kdy tuzemská adresa sídla této společnosti je tvořena zejména názvem obce, poštovním směrovacím číslem, názvem ulice a číslem popisným, není náležitostí označení sídla společnosti uvedením čísla jednotky, pokud je sídlo umístěno v jednotce. Tudíž vztaženo na daný případ, přestože se sídlo společnosti přesunulo v rámci jednoho bytového domu, nemá to za následek přijetí rozhodnutí jednatele, případně zakladatelského dokumentu, a tomu odpovídající zápis do veřejného rejstříku. Za tohoto stavu je soud přesvědčen, že žalovaná splnila své povinností tím, že změnila jak místo trvalého pobytu, tak sídlo obchodní společnosti a tudíž žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuta ve výši 148 000 Kč za porušení povinnosti vymazat adresu sídle společnosti. S ohledem na shora uvedeno argumentaci se soud již nezabýval dalšími námitkami žalované, neboť jsou již pro posouzení věci nadbytečné. Soud tedy žalobu i ve zbývajícím rozsahu zamítl.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle jednak podle § 1465 odst. 2 věty první o. s. ř. a jedna podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 148 000 Kč s příslušenstvím a zavinila tak zastavení řízení, neboť se tak nestalo pro chování žalované. Žalovaná navíc neuvedla žádné vážné důvody nesouhlasu se zastavením řízení. Žalované proto náleží náhrada nákladů v uvedeném rozsahu. Co do zbývající částky nároku ve výši 148 000 Kč s příslušenstvím soud úspěšné žalované přiznal rovněž účelně vynaložené náklady řízení. Při určení odměny advokátce jako zástupkyni žalované soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 296 000 Kč, neboť žalovaná má nárok na náhradu nákladů řízení u obou nároků (2 x 148 000) s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě 15 200 Kč. V řízení před soudem advokátka žalované činil 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – vyjádření a účast u jednání dne [datum] a dne [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 4 x 9 500 Kč, tj. 38 000 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 1 200 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 8 232 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí 47 432 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací