Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 5 881 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 Kč od 17. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 840 Kč od 17. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 17. 9. 2023 do 25. 6. 2024.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [adresa] -sever soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 196,16 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 12 881 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] úvěr ve výši 7 000 Kč se splatností do 10 dní od jeho poskytnutí. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v uvedené výši dne 6. 9. 2023. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit společně s řádným úrokem ve výši 70 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost řádného splácení úvěru, požadovala žalobkyně dále poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, částku ve výši 800 Kč za upomínání k úhradě dluhu prostřednictvím SMS a emailových zpráv, částku ve výši 1 000 Kč za písemné výzvy k úhradě dluhu a částku ve výši 2 471 Kč jako smluvní pokutu. Ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně však dosud neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil je o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně ani žalovaný na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když smlouvou ze dne 28. 11. 2023 byla společností [právnická osoba]., IČ [IČO], pohledávka postoupena společnosti [právnická osoba], IČ01892843, ta ji jako postupitel smlouvou ze dne 28. 11. 2023 postoupila na společnost [právnická osoba], a dále byla pohledávka na základě smlouvy ze dne 3. 6. 2024 postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. V článku II. smlouvy bylo dále sjednáno, že částka bude poskytnuta na bankovní účet žalovaného dne 6. 9. 2023. Žalovaný se zavázal úvěr splatit, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná dne 16. 9. 2023. Dále byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 36,5 % ročně a RPSN ve výši 8556,92 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve výši 7 000 Kč, a to včetně sjednaného smluvního úroku celkem ve výši 70 Kč a sjednaného poplatku za úvěr ve výši 840 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 7 910 Kč.
5. Podle článku VI. 1. 3. 1. smlouvy je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč v případě, že by se žalovaný ocitl v prodlení s jakoukoli splátkou úvěru delší než 14 dní. Podle článku VI. 1. 3. 2. je žalovaný povinen uhradit žalobkyni dodatečné náklady spojené s pozdním splácením úvěru, a to 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zpráv, 30 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím emailu a 500 Kč za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu, kdy žalobkyně je oprávněna poslat maximálně 10 upomínek prostřednictvím SMS zpráv, 10 upomínek prostřednictvím emailu a 2 výzvy k úhradě dluhu prostřednictvím dopisu. Podle článku VI. 1. 2. 1. je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 procenta za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta se začne vyměřovat následující kalendářní den po dni splatnosti úvěru.
6. Z potvrzení o úhradě z internetového bankovnictví žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla dne 11. 3. 2024 žalovanému částku 7 000 Kč na jeho bankovní účet. Z upomínky ze dne 2. 10. 2023 a z upomínky ze dne 20. 10. 2023 vyplývá, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky formou dopisu. Z přehledu e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným je patrné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu celkem [hodnota] × prostřednictvím e-mailu. Z přehledu SMS komunikace mezi žalobkyní a žalovaným je patrné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu celkem [hodnota] × prostřednictvím SMS. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 7 dní, přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 17 543 Kč, a to včetně nákladů právního zastoupení žalobkyně.
7. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
10. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke [podezřelý výraz] nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dále sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda je sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání jako celku platným právním jednáním. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 7 000 Kč, a žalovaný se jí naopak zavázal vrátit částku 7 910 Kč. Žalobkyně však zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, RPSN ve výši 8 556,91 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklá výše RPSN podle statistiky ČNB v září 2023 činila 10,01 %. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 6. 9. 2023 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-488/11).
14. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 7 000 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na předžalobní výzvu a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2024 s tím, že upomínka byla předána k poštovní přepravě téhož dne a žalovaný se tak dostal do prodlení dne 26. 6. 2024, tj. po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění plynoucí od odeslání výzvy stanovené v předžalobní výzvě. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.
15. V dané věci nebyl vydán platební rozkaz, soud pokračoval v řízení, a proto podle položky 2, bod 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích doměřil soud soudní poplatek částkou ve výši 600 Kč a uložil jej výrokem pod bodem III. žalobkyni doplatit na účet Okresního soudu [adresa] -sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
16. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 54 % a neúspěšná byla z 46 %, má tedy nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 % z částky 2 452 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč a z odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a také z 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
17. Lhůta k zaplacení byla u výroku I. a III. stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.