Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 267/2023

Soud: Okresní soud Plzeň-severDatum rozhodnutí: 24. 4. 2024Č. j.: 10 C 267/2023-21Soudkyně: JUDr. Blanka ŠibrováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 5. 2024Předmět řízení: o 10 800 Kč s příslušenstvím
smlouva o úvěrudobré mravypostoupení pohledávkyúroky z prodlení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (29) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 600 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 10 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 566,93 Kč, úrokem ve výši 4 797,66 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 399,91 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 799,91 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 8 399,91 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [adresa] -sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s navýšením o 8 800 Kč nejpozději do [datum] formou 60 týdenních splátek po 330 Kč. Žalovaný však dluh řádně nesplácel a následně byla vzniklá pohledávka postoupena žalobkyni, když ke dni postoupení, tj. [datum], činila dlužná částka 14 200 Kč. Žalobkyně po žalovaném však požaduje pouze zaplacení částky ve výši 10 800 Kč, skládající se z dlužné jistiny a z dlužných úhrad za služby, kapitalizovaných úroků 4 797,66 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků 1 566,93 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 399,91 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 399,91 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný uhradil částku 10 400 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho ani přes zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu, doručovanou mu na adresu trvalého pobytu podle Centrální evidence obyvatel a na adresu posledního známého bydliště žalovaného nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], z níž bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně podle § 1879- 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a následně pak dopisem ze dne [datum] splnila svoji informační povinnost vůči žalovanému.

4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Podle smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v 60 pravidelných týdenních splátkách po 330 Kč Smlouva o úvěru obsahuje navýšení o 8 800 Kč s tím, že RPSN činí 206,15 %. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 10 400 Kč. Žalovaný byl žalobkyní upomenut před podáním žaloby upomínkou ze dne [datum], jejíž odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne [datum].

5. Soud při svém rozhodování přihlížel k tomu, že podle veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou [příjmení], průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v listopadu 2019 činila 8,64 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 25,92 % RPSN však bylo ujednáno ve výši 206,15 %. Taková výše poplatků se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 199/2011, dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.

6. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke [podezřelý výraz] nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Na smlouvu o úvěru jako celek je tedy nutné pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, když sjednané náklady úvěru svou výší neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty a výrazně je přesahují. Nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu.

8. Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy o úvěru, která je absolutně neplatným právním jednáním, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. v rozsahu rozdílu částky poskytnuté 11 000 Kč a zaplacené ve výši 10 400 Kč, tj. 600 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením této částky podle § 573 o. z. v návaznosti na doručení předžalobní výzvy ze dne [datum], v níž byla stanovena lhůta pro úhradu do dne [datum], kdy nastala splatnost a ode dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyni tak náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z dlužné částky jistiny od [datum] do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

9. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč.

10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a to měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, o nákladech řízení soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich zaplacení.11. [adresa] k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací