Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 216 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 216 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu
[okres] doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 9 216 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu náhrady nákladů spojených s léčbou poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], jemuž vznikla zranění v důsledku napadení žalovaným, který byl v této souvislosti pravomocně uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Z listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne 12. 5. 2021 uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 4. 7. 2020 okolo 22. hodiny v obci [obec] se po předchozí hádce s [jméno] [příjmení] vzájemně fyzicky napadli a žalovaný tímto jednáním způsobil [jméno] [příjmení] odřeniny zad a tupé trauma lbi, přičemž rozhodnutí (příkaz) nabylo právní moci dne 27. 5. 2021. Poškozený je pojištěncem žalobkyně, přičemž z dokladu o vyčíslení regresní pohledávky hrazených nákladů vyplývá, že žalobkyně vynaložila na léčbu poškozeného za období 5. 7. 2020 až 13. 7. 2020 částku 9 216 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 17. 9. 2021 a následně i předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2021. Žalovaný však na žádnou z výzev žalobkyně nereagoval a neuhradil žádnou částku.
Podle § 55 zákona č. 48/1994 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to
v částce 1 000 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a výrokem II. vyměřený doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.