Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 12. 4. 2022 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 14. 7. 2022 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 22. 1. 2023 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 9. 2023 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 27. 3. 2024 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 5. 2024 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 26. 8. 2024 do zaplacení, částku 1 530 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení,do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem podaným zdejšímu soudu dne 16. 3. 2025 domáhala zaplacení částky 19 890 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se jedná o nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, když se žalovaná přepravovala prostředkem městské hromadné dopravy a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem.
2. Žalovaná se k podanému návrhu nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 11. 4. 2022 autobusem linky č. [hodnota], dne 11. 4. 2022 metrem linky B, dne 10. 5. 2022 autobusem linky č. [hodnota], dne 13. 7. 2022 metrem linky C, dne 21. 1. 2023 autobusem linky č. [hodnota], dne 6. 9. 2023 metrem linky A, dne 5. 10. 2023 autobusem linky č. [hodnota], dne 26. 3. 2024 autobusem linky č. [hodnota], dne 19. 5. 2024 autobusem linky č. [hodnota], dne 19. 6. 2024 autobusem linky č. [hodnota], dne 1. 7. 2024 autobusem linky č. [hodnota], dne 25. 8. 2024 autobusem linky č. [hodnota] a dne 4. 10. 2024 autobusem linky č. [hodnota], když byla kontrolována pověřenou osobou žalobkyně a na její výzvu se neprokázala platným jízdním dokladem. Na místě poté nezaplatila ani jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jejichž výše vyplývá z přepravních podmínek žalobkyně a tarifu MHD.
4. Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušila povinnost plynoucí jednak z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i z § 18a odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle § 7 odst. 5 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, a podle tarifu žalobkyně je proto povinna uhradit cenu jízdného 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou uskutečněnou jízdu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 890 Kč s úrokovým příslušenstvím podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 19 890 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ve shora uvedené věci jsou podle názoru soudu splněny podmínky pro použití § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.
6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.