RozsudekVyhověno

Spisová značka

2 C 80/2026

Téma · generováno AISpotřebitelský úvěr a přiměřenost vysokého RPSN

Soud: Okresní soud Plzeň-severDatum rozhodnutí: 2026-04-27Č. j.: 2 C 80/2026-22Samosoudkyně: Mgr. Tereza ŠmicováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-06-25Předmět řízení: 32 488 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPS:2026:2.C.80.2026.1
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky

Shrnutí · generováno AI

Věřitelka požadovala doplatek ze spotřebitelského úvěru, z něhož dlužnice uhradila jen část. Soud žalobě vyhověl a přiznal dlužnou částku i zákonný úrok z prodlení. Vysoké RPSN a úroky vzhledem ke krátké době úvěru a pevnému poplatku nepovažoval za nepřiměřené.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. nebyla v okolnostech věci pro vysokou roční sazbu úroků a RPSN v rozporu s dobrými mravy. Úrok byl sjednán pevnou částkou za krátké období, nikoli jako průběžně narůstající plnění, a zohlednit bylo třeba i výši úvěru, náklady a nezajištěnost. Při prodlení náleží věřiteli zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Co se týká vysoké výše roční sazby úroků, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dnů), a je vyjádřen pevnou částkou, tudíž v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů bankami.
    Zobrazit v textu
  • Smluvní ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňují spotřebitele a jsou ve zřejmém rozporu s dobrými mravy.
    Zobrazit v textu
  • Pokud se týká příslušenství žalovaného nároku, svědčí žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z celkové dlužné částky ve výši 32 488 Kč od , datum, do zaplacení.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (22) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 488 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 488 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 325 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 025 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 32 488 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že žalovanou částku požaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 30 000 Kč. Úvěr měl být splacen do [datum]. Splatnost úvěru byla následně prodloužena dodatkem ke smlouvě na [datum]. Žalovaná však žalobkyni uhradila pouze částku 11 000 Kč. Zbývající dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na předžalobní upomínku, která jí byla zaslána dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně v žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož bylo možné rozhodnout ve věci na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání.

4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [Anonymizováno], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, a to ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměn ve smyslu § 1882 o. z. dopisem ze dne [datum] odeslaným podle podacího lístku dne [datum].

5. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“), a to v intencích § 2395 a násl. o. z a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, kdy byl podpis žalované nahrazen elektronickým kódem [Anonymizováno]. V souladu se smlouvou poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez účelového určení částku 30 000 Kč, a to dne [datum] bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu], jak dokládá potvrzení o provedení transakce. Žalovaná byla podle úvěrové smlouvy povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů, tedy do [datum]. Splatnost úvěru byla následně prodloužena dodatkem ke smlouvě ze dne [datum]. Součástí jednorázové splátky byl podle smlouvy také poplatek za sjednání úvěru ve výši 12 600,33 Kč a smluvní úrok ve výši 887,67 Kč. Za prodloužení splatnosti se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 2 072,06 Kč, úrok za dobu prodloužení ve výši 147,94 Kč a sankce za prodlení ve výši 1 730,73 Kč. Roční úroková sazba podle dodatku činila 36 % ročně a RPSN dosahovala 3 735,73 %. Celkem tedy byla žalovaná povinna splatit žalobkyni částku 43 486,08 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 11 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající dlužné splátky v předžalobní upomínce ze dne [datum], která byla podle podacího lístku žalované zaslána dne [datum].

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě provedených listinných důkazů a s přihlédnutím k žalobním tvrzením soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Jelikož žalovaná jednorázovou splátku úvěru řádně a včas nezaplatila, vzniklo žalobkyni podle § 2395 o. z. na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] právo na úhradu dlužné částky v celkové výši 32 488 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednorázové splátky, tj. od [datum]. Co se týká vysoké výše roční sazby úroků, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dnů), a je vyjádřen pevnou částkou, tudíž v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů bankami. Krátká doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že výše RPSN se jeví jako velmi vysoká. Pro posouzení věci soud považoval za podstatné rovněž to, že půjčená částka je nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady (např. poplatek za sjednání úvěru) a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V dané věci žalovaná obdržela částku 30 000 Kč, kterou měla vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a se smluvním úrokem. Smluvní ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňují spotřebitele a jsou ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaný za vyšší úrok získala téměř okamžitě jím požadovanou, a krom smluvního úroku ničím nezajištěnou částku. Navíc žalovaná byla v řízení zcela nečinná a ke svým smluvním povinnostem se nehlásila. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaná vyhledala nabídku na uzavření úvěrové smlouvy z vlastní inciativy a smlouvu uzavírala za užití prostředků komunikace na dálku. Pokud se týká příslušenství žalovaného nároku, svědčí žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z celkové dlužné částky ve výši 32 488 Kč od [datum] do zaplacení. Soud tedy žalobě ze shora uvedených důvodů vyhověl v plném rozsahu.

9. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 300 Kč na 1 625 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 325 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 025 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 625 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 488 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací