Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 11 167 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 167 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 11 167 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je obchodní společností provozující vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu a pro žalované odváděla odpadní vody z budovy [adresa] ulice [ulice], [obec], když tuto nemovitost mají žalovaní ve společném jmění manželů. Žalovaní jsou tak jako vlastníci nemovitosti povinni hradit úplatu za odvádění odpadních vod z této budovy. Žalovaní však nezaplatili úhradu stočného za období [datum] – [datum], k jehož úhradě jim byla vystavena faktura [číslo] znějící na částku 11 167 Kč se splatností dne [datum] Ani přes upomínání k úhradě dlužné částky žalovaní k její úhradě nepřistoupili.
2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá žalobní tvrzení podáním ze dne [datum] o uvedení, že žalobkyně je provozovatelem kanalizace v obci [obec], kde žalovaní odvádějí kanalizační přípojkou, kterou je připojené odběrné místo, budova [adresa] v obci [obec], do kanalizace odpadní vody čerpané z jiného zdroje. Žalovaní jsou tak odběrateli ve smyslu ust. § 2 odst. 6 zákona č. 274/2021 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Ani přes výzvy žalobkyně žalovaní neuzavřeli s žalobkyní písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod a dopouští se tzv. neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace ve smyslu ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 274/2021 Sb. Podáním ze dne [datum] žalobkyně ve vztahu k přesnému výpočtu fakturované částky doplnila s odkazem na ust. § 19 odst. 5 zákona č. 274/2021 Sb., že nemovitost žalovaných je napojena na vodovod třetí osoby, [právnická osoba] a.s. a množství vypouštěné vody do kanalizace tak bylo zjištěno odečtem vody odebírané z vodovodu. Podáním ze dne [datum] žalobkyně soudu předložila smlouvu o provozování kanalizace pro veřejnou potřebu v obci [obec], z níž dovozuje své právo vybírat stočné podle ust. § 8 odst. 14 zákona č. 274/2021 Sb., a ceníky s jednotkovou cenou pro stočné pro období, která jsou předmětem žaloby.
3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni a žalované, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně ani žalovaní na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud tedy věc rozhodl za předpokládaného souhlasu s tímto postupem bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je provozovatelem vodovodů a kanalizací, jak plyne z předloženého výpisu z obchodního rejstříku. Z koncesní dokumentace, smlouvy o provozování kanalizace pro veřejnou potřebu v obci [obec] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu obce Líně s právem vybírat vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost od odběratelů stočné (čl. II odst.
5). Pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu, [adresa] [obec], adresní místo: [adresa] (dále též jen„ odběrné místo“), to vše v k.ú. [obec], obci [obec], je evidován ve společném jmění žalovaných. Žalobkyně žalovanému [číslo] vystavila daňový doklad – fakturu [číslo] jako nedoplatek stočného z jiného zdroje, a to za období od [datum] do [datum] pro množství 59 m3 s jednotkovou cenou 45,95 Kč bez DPH, za období od [datum] do [datum] pro množství 24 m3 s jednotkovou cenou 46,73 Kč bez DPH, za období od [datum] do [datum] pro množství 73 m3 s jednotkovou cenou 46,73 Kč bez DPH, za období od [datum] do [datum] pro množství 32 m3 s jednotkovou cenou 47,67 Kč bez DPH a za období od [datum] do [datum] pro množství 29 m3 s jednotkovou cenou 47,67 Kč bez DPH, celkem tak nedoplatek činil 11 167 Kč (vč. DPH). Splatnost daňového dokladu nastala dne [datum]. Ze změny ceny pro stočné odsouhlasené obcí [obec] dne [datum], dále dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že pro období roku 2018 činila sazba stočného pro domácnosti 45,95 Kč, pro období roku 2019 činila 46,73 Kč a pro období roku 2020 činila 47,67 Kč. Žalobkyně podacími lístky ze dne [datum] dále prokázala, že žalované [číslo] žalovanému [číslo] byly zaslány upomínky s výzvou k úhradě stočného za období [datum] – [datum] v žalované výši.
5. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, (dále jen„ ZoVK“) vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.
6. Podle ust. § 8 odst. 6 ZoVK vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.
7. Podle ust. § 8 odst. 14 ZoVK vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
8. Podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) ZoVK neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. Podle odst. 3 je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.
9. Podle ust. § 19 odst. 5 ZoVK pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.
10. Podle ust. § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 ZoVK při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 ZoVK) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 ZoVK), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy [číslo] (odst. 1) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29 (odst. 2 věta první).
11. Mezi žalobkyní jako provozovatelem kanalizace a žalovanými jako odběrateli nebyla uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod ve smyslu ust. § 8 odst. 6 ZoVK. Žalovaní se tak dopustili neoprávněného vypouštění odpadních vod ve smyslu ust. § 10 odst. 2 písm. a) ZoVK. Množství vypouštěné vody v období, které je předmětem této žaloby, bylo zjištěno odečtem podle ust. § 19 odst. 5 věty první ZoVK. Žalovaní tak byli povinni nahradit ztráty takto vzniklé podle ust. § 10 odst. 3 ZoVK. Žalovaní nezaplatili vyúčtovanou cenu stočného podle ust. § 20 odst. 2 ZoVK, tedy součin ceny stočného podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních vod podle § 19 ZoVK, když neuhradili dlužnou částku 11 167 Kč ve lhůtě splatnosti. Žalobkyni tak vedle nároku na zaplacení dlužné ceny za odvádění odpadních vod vzniklo podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po dni splatnosti daňového dokladu [číslo] tj. od dne [datum].
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 167 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
13. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na [webová adresa]). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
14. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.