Výrok
Soud nařizuje prodej zástavy, a to [adresa], a to k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavním dlužníkem vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] zajištěné smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] ve výši 1 328 784,26 Kč na jistině úvěru, 85 943,05 Kč na příslušenství úvěru ke dni [datum] včetně, úroku ve výši 4,29 % ročně z částky 1 328 784,26 Kč od 5. 5. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 328 784,26 Kč od 5. 5. 2026 do zaplacení.
Odůvodnění
1. Zástavní věřitelka se návrhem podaným zdejšímu soudu dne 6. 5. 2026 domáhala nařízení soudního prodeje zástavy - [adresa]. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s úvěrovými dlužníky [jméno FO] (současně zástavní dlužník v této věci) a [jméno FO] smlouvu o hypotečním úvěru č. reg. číslo: [Anonymizováno], na základě které poskytla zástavním dlužníkům úvěr ve výši 1 600 000 Kč. Pohledávka byla zajištěna zástavní smlouvou k nemovitosti reg. číslo: [Anonymizováno], uzavřenou dne [datum]. Úvěroví dlužníci neplnili splátky řádně a včas, když poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne [datum]. Z tohoto důvodu zástavní věřitelka v souladu s úvěrovými podmínkami uplatnila právo na úplné splacení jistiny pohledávky, a to ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby se jistina skládala z dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 1 328 784,26 Kč a příslušenství specifikovaného ve výroku tohoto usnesení.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě zástavní věřitelkou předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 356 zákona č. 292/2013 Sb, o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), vyzval zástavní věřitelku a zástavního dlužníka, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že zástavní věřitelka ani zástavní dlužník na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.3. [jméno FO] základě listinných důkazů předložených zástavní věřitelkou dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.4. Ze smlouvy o hypotečním úvěru č. reg. číslo: [Anonymizováno] uzavřené mezi zástavní věřitelkou a [jméno FO] soud zjistil, že mezi zástavní věřitelkou jakožto úvěrujícím a úvěrovými dlužníky jako úvěrovanými byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 o. z., na základě které zástavní dlužníci načerpali částku 1 600 000 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 2,24 % ročně. Že došlo k dočerpání úvěru vyplývá z dopisu ze dne [datum] a výpisu z běžného čerpacího účtu, kdy čerpáno bylo na základě jednotlivých příkazů k čerpání úvěru. Ke změně ve výši úroku došlo oznámením banky ze dne [datum]. Splátky úvěru byly sjednány ve výši 6 107,80 Kč měsíčně, které byly splatné vždy k 25. dni v měsíci. Ke změně výše splátky došlo na základě dopisu ze dne [datum]. Výzvami ze dne [datum] vyzvala zástavní věřitelka úvěrové dlužníky, aby uhradili dlužnou částku s tím, že pokud tak neučiní, dojde k zesplatnění celého dluhu. Zástavní dlužníci do uvedeného dne dlužnou částku neuhradili, a proto došlo dopisem ze dne [datum] k zesplatnění celého dluhu. Zástavní věřitelka úvěrové dlužníky následně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum]. Výše dlužné částky vyplývá z přehledu dlužných splátek a vyčíslení pohledávky ke dni [datum].5. Ze zástavní smlouvy k nemovitosti reg. číslo: 3400/594758-01/17/01-002/00/R, uzavřenou dne 10. 4. 2017 mezi zástavní věřitelkou a [jméno FO] jako zástavcem a [jméno FO] jako zástavními dlužníky, soud zjistil, že k zajištění pohledávky zástavní věřitelky vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru, bylo platně v souladu s ustanovením § 1309 a násl. o. z. zřízeno zástavní právo k nemovitostem uvedeným ve výroku tohoto usnesení. Z výpisu z katastru nemovitostí [adresa], bylo zjištěno, že došlo ke vkladu zástavního práva dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Dopisem ze dne [datum] oznámila zástavní věřitelka katastrálnímu úřadu a zástavnímu dlužníku započetí výkonu zástavního práva.6. Z výpisu z katastru nemovitostí [adresa], bylo zjištěno, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku tohoto usnesení.7. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen z. ř. s.), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.8. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že „soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že „v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“.9. V daném případě zástavní věřitelka doložila shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené smlouvou o hypotečním úvěru ze dne [datum]. Dále zástavní věřitelka doložila zástavní smlouvou k nemovitosti ze dne [datum], jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku tohoto usnesení a že zástavní dlužník je zástavním dlužníkem ze smlouvy. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku, tuto nenamítl ani zástavní dlužník.10. O nákladech řízení soud nerozhodoval, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně dospěl k závěru o porušení práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy zároveň s vyhovujícím výrokem rozhodnuto i o nákladech řízení. O těch by v souladu se shora uvedenými zásadami mělo být rozhodováno až v rámci řízení vykonávacího, kdy již bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (k tomu srov. judikaturu Ústavního soudu ve věcech sp. zn. II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14; viz Zákon o zvláštních řízeních soudních – komentář / Svoboda (et al. (- Vyd. 1. – V Praze: C. H. Beck, 2015, s. 667). Na podkladě těchto závěrů, respektuje citovanou závaznou judikaturu Ústavního soudu, tedy soud o nákladech řízení nerozhodoval.