Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 508 Kč se zákonným úrokem z prodlení 84,92 Kč a dále zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 12,75 % z 13 508 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 508 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 18. 2. 2024 uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu, kdy se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr, který byl uzavřen formou registrace na webové stránce žalobkyně „www.kamali.cz“ s tím, že na základě úvěrové smlouvy byla žalované bezhotovostně na účet poskytnuta částka 10 000 Kč proti povinnosti žalované vrátit takto poskytnutou částku do 30 dnů s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč. [adresa] 000 Kč byla žalované zaslána dne 18. 2. 2024. Žalovaná si dvakrát (dne 24. 3. 2024 a dne 24. 4. 2024) prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, kdy dle smluvních podmínek žalovaná uhradila na účet žalobkyně částku ve výši 1 Kč, za což žalobkyně žalované vyúčtovala poplatek ve výši 990 Kč za každé prodloužení splatnosti úvěru, kdy splatnost nastala dne 24. 5. 2024. Žalovaná se následně dostala do prodlení se splácením dluhu a byly jí účtovány účelně vynaložené náklady na upomínání v celkové výši 600 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 600 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Z předložených listinných důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastnice uzavřely dne 18. 2. 2024 smlouvu o úvěru, a to distančně na základě předchozí registrace žalované na webové stránce „www.kamali.cz“, kde byla ověřena její totožnost. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout převodem na běžný účet žalované částku 10 000 Kč, což podle opisu výpisu proplacení smlouvy žalobkyně učinila dne 18. 2. 2024 pod VS [RČ]. Žalovaná se proti tomu zavázala vrátit do třiceti dnů od poskytnutí úvěru poskytnutou částku s navýšením o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, jak vyplývá ze smlouvy a sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019 (dále též jen „sazebník“), kdy RPSN činilo 48,3 %. Před sjednáním smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 2 Kč, čímž se ocitla v prodlení s úhradou jistiny úvěru, dále s úhradou poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti úvěru v celkové výši 1 980 Kč, smluvní pokuty ve výši 600 Kč, účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši 600 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 84,92 Kč, to vše účtováno podle úvěrové smlouvy ve spojení se sazebníkem. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalované byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva k plnění ze dne 9. 8. 2024, předanou k poštovní přepravě dne 12. 8. 2024, jak plyne z podacího archu, s poskytnutím lhůty k úhradě do dne 23. 8. 2024.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
6. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
7. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o. s. ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o. s. ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a dále jí byly účtovány poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč, poplatky za prodloužení splatnosti úvěru ve celkové výši 1 980 Kč a smluvní pokuta ve výši 600 Kč, kdy žalovaná žalobkyni uhradila na svůj dluh 2 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou částek dle věty předchozí, je žalobkyně oprávněna požadovat dále úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. a soud tedy žalobě, s ohledem na shora uvedené, vyhověl v plném rozsahu, kdy kapitalizovaný zákonný úrok je vypočítán ve správné výši.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 508 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.