Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 146/2026

Soud: Okresní soud Plzeň-severDatum rozhodnutí: 25. 9. 2026Č. j.: 8 C 146/2026-12Samosoudce: Mgr. Václav KokožkaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2026Předmět řízení: 14 644,70 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPS:2026:8.C.146.2026.1
náklady řízenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (13) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 7 644,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 15. 7. 2024 do zaplacení, dále o zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 644,70 Kč od 15. 7. 2024 do 26. 10. 2025 a co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 644,70 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň-sever dne 20. 5. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 14 644,70 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a další smluvní plnění. Protože žalovaná svůj závazek podle tvrzení žalobkyně řádně a včas nesplnila, byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobkyni. Žalovaná částka se podle žalobkyně skládala z částky 7 000 Kč označené jako nesplacená jistina a částky 7 644,70 Kč představující nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 dnů se splatností úvěru do [datum]. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně, a roční procentní sazba nákladů činila 9 202,60 %. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč. Při čerpání částky 7 000 Kč se splatností 30 dní měla celková částka splatná spotřebitelem činit 14 874,84 Kč, Anonymizováno4. Žalované byla dne [datum] na její bankovní účet poskytnuta částka 7 000 Kč, na kterou dle tvrzení žalobkyně neuhradila ničeho. Ke dni postoupení pohledávky se tak žalovaná částka skládá z nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70Kč, tj. celkem 14 644,70 Kč.5. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla ze strany předchůdkyně žalobkyně prověřována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CRKI, CEE, EUCB, na jejichž základě u ní nedošlo k důvodným pochybám o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně však nepředložila konkrétní výstupy z označených databází ani doklady objektivně prokazující příjmy, výdaje, další závazky a způsob plnění dosavadních dluhů žalované. Není tak možné prověřit, zda registry skutečně prověřila, s jakým výsledkem a jak se tento výsledek promítl do posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zatížený vysokými náklady. Samotné tvrzení o řádném prověření žalované ve výše uvedených databázích nepovažuje soud za dostačující.6. Pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni. Oznámením ze dne [datum] byla žalovaná informována o postoupení pohledávky a současně vyzvána k jejímu zaplacení ve lhůtě tří dnů. Téhož dne byla vyhotovena předžalobní výzva. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že předžalobní výzva byla dne 20. 10. 2025 podána k poštovní přepravě na adresu bydliště žalovaného.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele nelze splnit pouhým zaznamenáním údajů sdělených žadatelem, převzetím jeho prohlášení o schopnosti úvěr splácet nebo obecným tvrzením, že byl prověřen v úvěrových registrech. Poskytovatel musí vycházet z dostatečných, spolehlivých a objektivně ověřených informací a musí být schopen doložit, jaké konkrétní údaje o příjmech, výdajích, závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů spotřebitele zjistil a jak je před poskytnutím úvěru vyhodnotil. Nejvyšší soud deklaroval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, přičemž na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že spotřebitel není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 07. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy spolehlivě ověřila příjem a výdaje žalované. Nebylo prokázáno ani zjištění skutečných životních a bytových nákladů, jeho dalších závazků, výše jejich splátek a způsobu plnění dosavadních dluhů. Konkrétní výsledky tvrzených lustrací v registrech nebyly předloženy a z provedených důkazů nelze zjistit, jaké údaje původní věřitel získal ani jak je vyhodnotil. To je významné také s ohledem na rizikovost poskytnutého úvěru, jehož RPSN činí 9 202,60 % a poplatek za poskytnutí částku 7 644,70 Kč.13. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledku provedeného posouzení nemohlo bez důvodných pochybností vyplývat, že žalovaná bude schopen úvěr splácet. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 citovaného zákona neplatná a soud k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je, že poskytovateli nenáleží poplatek za poskytnutí úvěru a žalovaná je povinna vrátit pouze dosud nevrácenou část skutečně poskytnuté jistiny. Tomu odpovídá i konstantní judikatura, podle které poskytovatel při neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost nemá nárok na sjednané úroky a poplatky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 04. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).14. Soud nad rámec uvedeného dospěl rovněž k závěru, že smlouva je jako celek absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Za poskytnutí částky 7 000 Kč bylo sjednáno RPSN ve výši 9 202,60 % a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč, který odpovídá 109 % z poskytnuté jistiny 30dní. Žalovaná tak měla za jeden měsíc zaplatit celkem 14 644,70 Kč. Takto sjednaná úplata představuje mimořádný a ničím dostatečně neodůvodněný nepoměr mezi plněním poskytovatele a povinnostmi spotřebitele. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala žádné individuální okolnosti či mimořádné konkrétní náklady, které by takto vysokou cenu úvěru ospravedlňovaly.15. S dobrými mravy je zpravidla v rozporu taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Sjednaná sazba RPSN 9 202,60 % tuto hranici zjevně překračuje. Nejde pouze o nevýhodnost či vyšší cenu nezajištěného spotřebitelského úvěru, ale o extrémní úplatu způsobilou prohlubovat finanční obtíže spotřebitele a odporující základním zásadám poctivého obchodního styku.16. Ujednání o úplatě nelze od ostatního obsahu smlouvy oddělit, neboť úplatnost a konkrétní výše odměny představovaly podstatnou hospodářskou součást zamýšleného úvěrového vztahu a z obsahu smlouvy nevyplývá, že by původní věřitel smlouvu uzavřel bez nároku na takto sjednané výnosy. Smlouva je proto neplatná jako celek. Tento důvod neplatnosti obstojí samostatně vedle neplatnosti podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.17. V důsledku neplatnosti smlouvy je právním důvodem povinnosti žalované vrátit přijaté peněžní prostředky vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Žalovaná přijala částku 7 000 Kč a neuhradila ničeho. Bezdůvodné obohacení žalované představuje částku 7 000 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.18. Výzva k plnění ze dne [datum] obsahovala třídenní lhůtu k plnění. Dne [datum] byla podána k poštovní přepravě na adresu žalované a při obvyklém průběhu poštovní přepravy jí mohla být doručena nejpozději dne [datum]. Třídenní lhůta tak uplynula dne [datum]. Žalovaná byla proto od [datum] v prodlení s vrácením částky 7 000 Kč. Soud jí z tohoto důvodu uložil zaplatit vedle uvedené částky také zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 27. 10. 2025 do zaplacení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Ve zbývající části nebyla žaloba důvodná. Z žalované částky 14 644,70 Kč lze žalobkyni přiznat pouze dosud nevrácenou část skutečně poskytnuté jistiny ve výši 7 000 Kč. Rozdíl ve výši 7 644,70 Kč představuje plnění, které žalobkyni z neplatné smlouvy nenáleží, tj. poplatek za poskytnutí úvěru. Nedůvodný je rovněž požadavek na zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 15. 7. 2024 do zaplacení, dále na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 644,70 Kč od 15. 7. 2024 do 26. 10. 2025 a co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 644,70 Kč od 27. 10. 2025 do zaplacení. Soud proto žalobu v rozsahu vymezeném ve výroku II. zamítl.20. V dané věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a soud pokračoval v řízení. Z žalované částky 14 644,70 Kč činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku 1 000 Kč. Žalobkyně při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud jí proto podle položky 2 bodu 2 Sazebníku uložil doplatit rozdíl ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu Plzeň-sever, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala na peněžitých nárocích celkem 14 644,70 Kč, avšak byla úspěšná pouze co do částky 7 000 Kč a části požadovaného příslušenství. Ve věci tak byla převážně neúspěšná. Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalovanému splnit přiznanou povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací