Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 014,20 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 19 955,75 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 108,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 014,20 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru„ Cofiflexi“ [číslo]. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve splátkách po 760 Kč, přičemž celková částka splatná žalovaným činila 32 909 Kč. Úroková sazba činila 34,33 % a RPSN 34,33 % Součástí smlouvy byla též dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty, na které žalovaný vyčerpal celkem 46 900 Kč. Na splátkách bylo žalovaným uhrazeno celkem 48 851 Kč, dále splátky nehradil, načež žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 19 955,75 Kč, splátek pojištění ve výši 459,83 Kč, běžných úroků ve výši 2 331,94 Kč, nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze stravy věřitele ve výši 1 500 Kč a nákladů za upomínky ve výši 766,68 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, vyzval soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila podáním ze dne [datum], žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách minimálně po 760 Kč [ulice] úroková sazba byla ujednána ve výši 34,33 % a RPSN činilo 34,33 %. Z přehledu splátek ze dne [datum] bylo zjištěno, že dluh žalovaného činil 25 014,20 Kč. Z přehledu transakcí [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému na účet celkem částku ve výši 27 543,68 Kč. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
6. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
7. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni, tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 108,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 251 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 014,20 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč.
9. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.