Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni- částku 34 662,98 Kč,- kapitalizovaný úrok ve výši 3 741,28 Kč od 2. 6. 2024 do 20. 1. 2025,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 598,19 Kč od 2. 6. 2024 do 20. 1. 2025,- úrok 14,75 % ročně z částky 34 662,98 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení,- zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 34 662,98 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 291 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 11. 4. 2025 domáhala na žalovaném peněžitého plnění v celkové výši 34 662,98 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Tvrdila, že na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [č. účtu] se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše sjednaného limitu 47 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit. Jelikož se ocitl v prodlení, žalobkyně dluh zesplatnila dopisem ze dne [datum], kdy současně došlo k vypovězení shora uvedené smlouvy. Účastníky byly smlouvou o úvěru ve spojení s platným ceníkem sjednány poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně, který však žalobkyně požaduje ve snížené výši 14,75 % ročně. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru (dále též jen „smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr až do výše 47 000 Kč se splatností do [datum], přičemž úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně za podmínky řádného splacení předchozího kontokorentního úvěru ve lhůtě splatnosti 1 roku. Úroková sazba činila dle smlouvy 18,9 % ročně, RPSN 23,39 %. Z listiny „poslední výzva před podáním žaloby“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně převedla dne [datum] dlužnou částku složenou z jistiny úvěru a úroků v celkové výši 35 196,86 Kč na evidenční účet pohledávek. Z výpisů bankovních účtů žalovaného je zřejmě, že žalovaný kontokorentní úvěr opakovaně čerpal, přičemž vůči žalobkyni zůstal v prodlení s úhradou částky ve výši 33 330,98 Kč, a to se splatností ke dni [datum]. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a z podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1968 o. z., který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.
7. Podle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
8. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný dosud nesplatil. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni dále přiznal nárok na smluvní úrok z prodlení v jí požadované snížené výši 14,75 % ročně a dále nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 291 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 387 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 662,98 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.