Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 765,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 018 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 747,78 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení a smluvní pokutou v částce 5 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 907 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – město dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení nároků uvedených ve výroku I. rozsudku, a to z titulu neuhrazeného nájemného na základě uzavřené smlouvy o nájmu bytu na adrese [adresa]. Žalovaný uznal svůj dluh v částce 72 618 Kč co do důvodu a výše a zavázal se k jeho úhradě formou pravidelných splátek po 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně z této částky odečetla jistotu složenou žalovaným v částce 12 600 Kč. Dle splátkového kalendáře pak žalovaný neuhradil žalobkyni částku ve výši 40 018 Kč a dále částku 747,78 Kč, jež představuje nedoplatek z vyúčtování služeb. Dle dohody o uznání dluhu se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit smluvní pokutu 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. V této souvislosti žalobkyně požadovala přiznání nároku na smluvní pokutu v částce 5 360 Kč za období od 26. 4. 2023 do 19. 1. 2024 z částky 40 018 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění.
2. Usnesením Okresního soudu Plzeň – město ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozhodl Okresní soudu Plzeň – město o své místní nepříslušnosti a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušenému.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyni pronajala žalovanému bytovou jednotku č. [hodnota] na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 1. 2. 2021 do 31. 1. 2022 za měsíční nájemné ve výši 4 200 Kč, přičemž zálohy na služby činily částku 450 Kč měsíčně. Žalovaný složil na účet žalobkyně jistotu ve výši 12 600 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyni pronajala žalovanému bytovou jednotku č. [hodnota] na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 1. 2. 2022 do 31. 1. 2023 za měsíční nájemné ve výši 9 229 Kč, přičemž zálohy na služby činily částku 610 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal doplatit na účet žalobkyně jistotu v částce 15 087 Kč, a to během měsíce února 2022. Z dohody o ukončení nájmu ze dne 20. 12. 2022 vyplývá, že účastníci ukončili nájemní smlouvu k bytu č. [hodnota] na adrese [adresa] ke dni 30. 11. 2022. Z písemného uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 20. 12. 2022 vyplývá, že žalovaný uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 72 618 Kč. Po započtení složené jistoty žalovaný prohlásil, že žalobkyni dluží částku ve výši 60 018 Kč, kterou se zavázal uhradit včetně zákonného úroku z prodlení formou splátkového kalendáře v částkách po 5 000 Kč měsíčně, a to do 25. 12. 2023. Z vyúčtování nákladů na služby za rok 2022 ze dne 17. 4. 2023 vyplývá, že vyúčtování služeb pro bytovou jednotku pronajatou žalovaným skončilo přeplatkem ve výši 158,70 Kč. Obdobné vyúčtování ze dne 17. 4. 2023 skončilo nedoplatkem ve výši 906,48 Kč splatným do 31. 5. 2023. Před podáním žaloby žalobkyně [Anonymizováno] žalovaného o úhradu dluhu, a to písemnou výzvou ze dne 21. 6. 2023, ze dne 26. 7. 2023, ze dne 4. 10. 2023 a ze dne 4. 1. 2024.
5. Po právní stránce se jedná o nárok plynoucí z § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy se nájemními smlouvami žalobkyně zavázala přenechat žalovanému výše popsané bytové jednotky k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to žalobkyni nájemné. Žalovaný svou povinnost porušil, když nájemné řádně a včas nehradil. V této souvislosti došlo ze strany žalovaného podle § 2053 o. z. k uznání dluhu ve výši 72 618 Kč, na který žalobkyně jednostranně započetla pohledávku žalovaného, složenou jistotu ve výši 12 600 Kč. Žalovaný nehradil řádně splátky dluhu dle uzavřeného splátkového kalendáře, a proto žalobkyni náleží nárok na dosud neuhrazenou část dluhu ve výši 40 018 Kč z titulu dlužného nájemného. Dále žalobkyni náleží nárok na zaplacení nákladů za služby za rok 2022, kdy dluh žalovaného po započtení činí částku ve výši 747,78 Kč. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně též nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužných částek, a to od dob počátků prodlení žalovaného s úhradou dluhu dle splátkového kalendáře a splatnosti vyúčtování nákladů na služby za rok 2022. Žalobkyni dále náleží nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dlužné částky 40 018 Kč za období od 26. 4. 2023 do 19. 1. 2024, tedy celkem v částce 5 360 Kč, když sjednání smluvní pokuty v této výši neodporuje § 2254 o. z. ani jiným zákonným předpisům.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 907 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 307 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.