Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 092,24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 70 938,26 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 665,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 13. 5. 2025 vůči žalované domáhala zaplacení částky 75 092,24 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), když právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru s názvem [Anonymizováno] o poskytnutí úvěru ve výši 78 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s příslušenstvím v 57 pravidelných měsíčních splátkách, úrok činil 10,49 % ročně. Žalovaná se dne [datum] dostala do prodlení s úhradou dluhu, a proto byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně požaduje na nesplacené jistině úvěru částku 70 938,26 Kč a na smluvním úroku částku ve výši 4 153,98 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla do vlastních rukou doručena dne [datum].
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou byla postoupena žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne [datum] ve smyslu § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující. Soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru s názvem [Anonymizováno], a to v intencích § 2395 a násl. o. z a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 78 000 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěru ze dne [datum]. Žalovaná se smluvně zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 10,49 % ročně. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 75 566,28 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslané dle podacího lístku téhož dne.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.
8. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
9. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem vyplývajícím ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná dosud nesplatila. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na uhrazení dlužné jistiny ve výši 70 938,26 Kč, dlužných úroků ve výši 4 153,98 Kč a nárok na zákonný úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění úvěru podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 665,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 004 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 092,24 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 770 Kč ve výši 2 891,70 Kč.